Praha - Volby do Evropského parlamentu v Česku poznamenala velmi nízká volební účast. K urnám nepřišla ani pětina voličů. Pětiprocentní hranici nakonec překročilo sedm politických stran - vůbec poprvé uspěli Svobodní, kteří jsou laděni euroskepticky. Většina českých europoslanců však bude za proevropsky naladěné strany. Kdo je tedy vítězem voleb? Jak hodnotí své vlastní výsledky? A jak chtějí příště k urnám přilákat více lidí? Ve speciálním povolebním Hyde Parku se sešli předsedové stran (s výjimkou lidovců), které vyšlou do Evropského parlamentu své zástupce.
Andrej Babiš (ANO): „Podstatné je, že jsme vyhráli a že jsme potvrdili, že jsme součástí českého politického systému – že nejsme nějaké jednorázové hnutí, ale máme tradiční voliče. Hnutí Ano mělo pocit, že je vítězství v těchto volbách jasné, proto byla kampaň trochu odfláknutá. Nebyla taková jako před parlamentními volbami - regiony už spíše žijí komunálními volbami. Já sám jsem se však osobně kampaně účastnil a navštívil jsem skoro všechna krajská města.“
Karel Schwarzenberg (TOP 09): „Naši voliči vědí, proč volí - naši voliči jsou proevropští. My jsme v kampani zastávali jasné proevropské stanovisko, a to naši voliči ocenili. Zajímají se, jestli je strana opravdu průhledná, jestli stojí za svými ideály i za různých okolností a jestli je odhodlána bojovat. A to všechno bylo u nás jasné. Poté, co byla česká veřejnost dvacet let masírováná z nejvyšších politických míst protievropskými postoji, tak je docela hezké, že jsme dosáhli těchto výsledků. Evropa teď ví, že Češi nejsou jen protivníci a nepřátelé Evropské unie.“
Bohuslav Sobotka (ČSSD): „Já jsem rád, že jsme získali čtyři mandáty, ale samozřejmě jsme měli lepší představu o volebním výsledku ČSSD. Nechci to svádět na nízkou volební účast, v demokracii platí jediná věc: rozhoduje pouze ten, kdo k volbám přijde. Chyba je na naší straně, právě v tom, že jsme nenašli cestu, jak motivovat naše voliče. Ti totiž po minulých volbách do sněmovny mají pocit, že už je všechno dobojováno. V eurovolbách jde sice o něco jiného, ale když se podíváte na předešlé v letech 2004 nebo 2009, tak se vždy odehrávaly ve znamení sporů v domácí politice.“
Vojtěch Filip (KSČM): „Výsledek KSČM ukazuje, že mezi občany panuje velká skepse. Tak jako bylo v roce 2004 velké očekávání, že po zapojení Česka do EU se u nás mohou některé věci změnit, tak po deseti letech se ukazuje, že se spíše nezměnily, nebo se změnily k horšímu. Navíc se z českých médií nedozvíme, jak důležité věci se v Evropském parlamentu rozhodují. Spíše jsme se dozvěděli, jak kdo kde byl či nebyl. Nemyslím si, že je dobré, že se česká média vůbec nepokusila získat tu možnost, kterou dával Evropský parlament, aby za jeho peníze přinesla více informací.“
Marian Jurečka (KDU-ČSL): „Za výsledkem lidovců vidím tři zásadní vlivy: Od roku 2010 se nám podařilo udělat výraznou obměnu stranického vedení. Žádná jiná z tradičních stran to neudělala. Navíc se v koaliční vládě lidovců ČSSD a hnutí ANO nehádáme a naši ministři odvádějí dobrou práci na svých resortech. A za třetí máme to velké štěstí, že máme Zuzanu Roithovou, která je nejpracovitější a nejlépe hodnocenou z našich europoslanců a která pro Českou republiku odvedla obrovský kus práce. S takovými lidmi se pak kampaň dělá jedna radost.“
Petr Fiala (ODS): „Už dlouho před volbami jsem říkal, že 7,5 procenta budu považovat za úspěch, protože jsem odhadoval, že to je to maximum, kterého jsme za současné situace schopni dosáhnout. Já z toho samozřejmě žádnou radost nemám a spokojen budu, až zase začneme ve volbách vyhrávat. V parlamentních volbách jsme spadli na dno, teď už dál nepadáme – po tom dnu kráčíme. Za chvíli zase začneme stoupat nahoru. Nejdříve ale musíme obnovit důvěru našich voličů, to se nám v těchto volbách ještě nepovedlo. Pro nás to ale není žádná tragédie, je to jen další motivace k tomu, abychom ještě lépe pracovali.“
Petr Mach (Svobodní): „Pro nás jde o zlomový úspěch, ale bereme ho jako začátek působení Svobodných na české politické scéně. Chceme svými hlasy bojovat proti všemožným euronesmyslům, chtěli bychom vyjednat výjimku pro zavedení eura. Ale víme, že to hlavní politické kolbiště je český parlament. Takže my tímto začínáme teprve teď skutečně působit na české politické scéně. Určitě byli voliči Svobodných, kteří se rozhodli tyto volby ignorovat, zřejmě proto, že neuznávají tu instituci jako takovou a nechtěli jí dávat legitimitu.“
Volby přinesly těsného vítěze
Ve volbách do Evropského parlamentu těsně vyhrálo hnutí ANO, na druhém místě zůstala o zhruba dvě desetiny procenta TOP 09 a hnutí Starostů. ČSSD na třetím místě zaostala zhruba o dvě procenta, všechna tři uskupení ale budou mít čtyři europoslance. Na dalším místě skončila KSČM se ziskem necelých 11 procent a KDU-ČSL s 9,9 procenta – oběma stranám to stačilo na tři mandáty. Občanští demokraté obsadí v Evropském parlamentu dvě křesla a překvapivým nováčkem je Strana svobodných občanů, která získala jeden post.
Už pod pětiprocentní hranicí zůstali Piráti a Zelení – obě strany si na tuto bariéru chtějí stěžovat u Ústavního soudu. Přes jedno procento se pak dostal ještě Úsvit a Strana zdravého rozumu – všechny tyto strany dostanou od státu příspěvek 30 korun za každý odevzdaný hlas.
Volební účast v Česku jen lehce přesáhla 18 %, což byl druhý nejhorší výsledek ze všech 28 zemí EU. Nižší účast byla pouze na Slovensku, zhruba 13 procent.
