Tábory nucené práce – první forma masové perzekuce

Tábory nucené práce (TNP) představovaly jednu z prvních forem masové perzekuce komunistického režimu v Československu. Zákon číslo 247 o vytvoření táborů nucených prací schválilo Národní shromáždění 25. října 1948. Za pět let jimi prošlo kolem 20 tisíc lidí. Desítky z nich internaci nepřežily a ti, co přežili, si odnesli následky na celý život.

Zákon 247 měl zastrašit domnělé politické odpůrce komunistického režimu. Umožňoval zajetí nepohodlných lidí bez nutnosti soudního řízení ve velmi tvrdých podmínkách a pod přísným dohledem. Režim tím navíc získal neobyčejně levnou pracovní sílu pro neoblíbenou práci v nejtěžších průmyslových odvětvích. „Život v pracovních táborech se rovnal životu v kriminálech. Bylo to jedno a to samé,“ řekl politický vězeň Miroslav Růžička.

Historik Libor Svoboda o způsobu, jakým byli lidi posílání do táborů:

„V krajích byly zřízeny tříčlenné komise složené z prověřených pracovníků národního výboru, členů strany. Ti jednou či dvakrát do měsíce zasedli a probírali se seznamy jmen. Šlo o politicky nespolehlivé lidí, příslušníky předúnorových nekomunistických stran, živnostníky, příslušníky západního odboje – zkrátka o každého, kdo nepadl do škatulky budování nového systému. Odrážely se tam ale i osobní msty.“ 

První tábor se otevřel 10. prosince 1948 pro 29 mužů v Kladně. Do konce stejného roku jich bylo po celé republice zprovozněno 10 tisíc. Původní záměr ale počítal dokonce se třiceti tisíci. Nejvíc lágrů bylo na Ostravsku, Kladensku a Jáchymovsku blízko kamenouhelných a uranových dolů. „Anabáze skončila až smrtí Stalina a Gottwalda, jinak bychom skončili na Sibiři,“ dodal Růžička.

Životní podmínky v TNP se velmi podobaly těm vězeňským. Objevily se i názory, že byly horší než v německých koncentrácích. Některé tábory byly umístěny ve zděných budovách, jiné v nevyhovujících dřevěných barácích. Často chyběla pitná voda a jakékoliv hygienické či sociální zařízení.

Všichni zajatci museli pracovat: muži většinou v dolech, hutích, stavebnictví a keramickém průmyslu, ženy (tvořily zhruba pětinu zajatců) v lehkém průmyslu a zemědělství. Ušetřeni od práce nezůstali ani trvale nemocní, kteří pobývali v TNP Mírov, kde byli také internováni význační důstojníci československé armády. Podniky využívaly s oblibou levnou pracovní sílu k těžké a špatně placené práci, k níž jen obtížně získávaly běžné zaměstnance.

Zvláštní kapitolu v systému TNP představovaly tábory v Jáchymovských dolech. První z nich, Vršek, vznikl 3. října 1949. Brzy následovala další neblaze proslulá místa: Nikolaj, Plavno. Nejvíce vězňů, 1 638, pobývalo v Jáchymovských dolech v listopadu 1950. K likvidaci táborů přispěla mimo jiné mezinárodní kritika Československa za zákony legalizující nucenou práci. Definitivní legislativní tečku za existencí lágrů udělal v prosinci 1953 zákon číslo 102.

4 minuty
Rozhovor s historikem Liborem Svobodou
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pacienti i lékaři na Příbramsku podvodně vykazovali péči

Celkem šestnáct lidí v případu podvodného vykazování péče v nemocnici na Pleši na Příbramsku doznalo vinu a státní zástupce jejich stíhání podmíněně zastavil. Na účet pro oběti trestných činů museli složit víc než jeden milion korun, uvedl pro ČT Jakub Bílý z příbramského okresního státního zastupitelství. V případu čelila obvinění i samotná nemocnice. Ta se předloni s žalobkyní Janou Jahodovou dohodla na patnáctimilionovém peněžitém trestu.
před 6 mminutami

Hotel na Frýdecko-Místecku, kde se zřítil strop, se podle starosty rekonstruoval

Hotel Zámeček v Čeladné na Frýdecko-Místecku, kde se v noci na pátek zřítil strop a zbortily vnitřní konstrukce, se rekonstruoval. Hosté v něm ale byli ubytováni, uvedl starosta obce Pavol Lukša (Dobrá volba 2016). Majitel podle něj vnitřní úpravy oznámil s tím, že se nebude zasahovat do nosných konstrukcí. Při neštěstí utrpěli tři lidé ve věku 17, 18 a 29 let středně těžká zranění, v objektu bylo v době zřícení stropu dvacet lidí včetně cizinců. Příčinu policisté vyšetřují.
04:20Aktualizovánopřed 11 mminutami

Růst tržeb obchodníků meziročně zrychlil

Tržby v českém maloobchodě bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v březnu mírně zrychlily meziroční růst na 3,4 procenta po únorovém revidovaném zvýšení o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání stouply o 0,6 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). K meziročnímu růstu podle statistiků stejně jako o měsíc dřív nejvíc přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot.
před 1 hhodinou

OBRAZEM: Barikáda 2025 připomněla Pražské povstání

Ukázky bojů na barikádách na konci druhé světové války nabídla ve čtvrtek akce v pražských Nuslích Barikáda 2025. Zapojily se stovky účinkujících z vojenskohistorických klubů, k vidění byly dobová technika, uniformy i civilní oblečení tehdejších obyvatel. Před samotnou inscenací bojů si návštěvníci mohli zbraně i vozidla prohlédnout na dvoře nuselské sokolovny a v ulici na Květnici.
před 5 hhodinami

Konec války pro nyní stoletého hrdinu znamenal hlavně shledání s rodinou

Stoletý Miloslav Masopust je jedním z hrdinů druhé světové války. Jako volyňský Čech vstoupil do prvního československého armádního sboru na východní frontě. Nejtěžší boje prý zažil na Dukle. Poblíž Krosna ho střela zasáhla do nohy. Vyléčil se a na bojiště se vrátil jako dělostřelec. S pátým plukem se účastnil osvobození Slovenska a došel s ním až do Prahy. Konec války pro něj znamenal zejména shledání s rodinou.
před 5 hhodinami

Hawker Hurricane se vrátil do Česka. Jedinečné letadlo, říká vedoucí projektu

Přezdívá se mu dříč bitvy o Británii a také postrach bombardérů Luftwaffe. Letoun Hawker Hurricane se vrátil do muzea v Točné. Po dlouhé rekonstrukci zrenovovaný stíhací stroj z druhé světové války nahradil ten, který se v srpnu 2022 zřítil v Chebu. „Bylo to složité a nákladné, ale výsledkem je krásné letadlo v původním stavu,“ sdělil v Událostech, komentářích vedoucí projektu Jiří Horák. Zároveň vysvětlil, proč vše považuje za výjimečné.
před 6 hhodinami

Čeští politici i duchovní v nového papeže vkládají naději

Tuzemští politici věří, že papež Lev XIV. může spojovat. Nově zvolené hlavě katolické církve gratulují. Premiér Petr Fiala (ODS) papeži popřál, aby jeho působení světu přineslo pokoj a porozumění, šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zase přála sílu chránit ty nejzranitelnější. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je zvolení v den 80. výročí konce jedné z nejhorších válek symbolické a představuje naději pro celý svět. Výběr nástupce zesnulého papeže Františka zhodnotili také pražský a olomoucký arcibiskup Jan Graubner a Josef Nuzík.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Prostřelená čepice připomíná hrdinství policisty-odbojáře

Hrdinství lidí z května 1945 připomínají zbraně či dopisy na rozloučenou. Jedním takovým předmětem je i rozstřílená čepice, jež patřila odbojáři a policistovi Ctiboru Andrásovi. Ten dostal rozkaz dovést z Bartolomějské ulice jednotku čtrnácti kolegů a dostat do vysílání rozhlasu zásadní vzkaz. Po cestě byl třikrát střelen do hlavy, nakonec ale přežil a získal řadu ocenění.
před 14 hhodinami
Načítání...