Brno - Neoznačený hrob na Znojemsku skrýval ostatky Kurta Knispela, rodáka z českého Salisova a jednoho z největších německých tankových es druhé světové války. Svou pověst a přezdívku „Černý baron“ si vydobyl postupně jako řidič, střelec i velitel. Historici Moravského zemského muzea to označují za úspěch, do poslední chvíle se totiž nevědělo, zda vůbec bude možné nalezené ostatky identifikovat. O tom, kde Knispel leží, se dlouho spekulovalo. Objev umožnilo úsilí českých vědců a německých spolků, které i desítky let po válce dál pátrají po hrobech svých krajanů.
„Černému baronovi“ se pro jeho názory i dlouhé vlasy a vousy propaganda vyhýbala. I proto zřejmě existuje jeho jediný filmový záběr. „On nedodržoval úctu vůči nadřízeným, měl výhrady vůči nacistickému způsobu vedení války, nicméně to nic nemění na tom, že byl vojákem nacistického Německa,“ přibližuje osobnost Knispela Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu. V osobních záznamech z německé strany má, že se zastal ruského zajatce. „Když ho bil nějaký esesák, tak zbil toho esesáka,“ charakterizoval historik Vlastimil Schildberger Černého barona.
Právě to utkvělo v paměti i jeho příteli Alfrédu Rubbelovi. „Naše úcta ke Kurtu Knispelovi po icidentu vzrostla, dokonce víc než pro jeho vojenské úspěchy, které byly značné. Ale v této situaci Knispel ukázal téměř sebevražednou občanskou odvahu a poučil vojenskou stráž o slušném chování. Navíc nás zahanbil, protože jsme sledovali příhodu a nijak jsme nezasáhli,“ dodal. Také jeho velitel Feldwebel Rubbel vzpomínal na Kurta jako na nezištného člověka: „Sdílel své jídlo a pití s kamarády a - bylo-li to nezbytné - i svou poslední košili.“
Možná i díky tomu nedosáhl vyšší hodnosti než rotmistrovské. Na rytířský kříž byl navržen čtyřikrát, ale nedostal ho právě kvůli disciplinárním problémům. Zřejmě pouze excelentní zaměřovací schopnosti a skutečnost, že za svůj život oficiálně zasáhl 168 nepřátelských tanků, ho zachránily před vojenským vězením.
Zemřel paradoxně v zemi, kde se narodil
Knispel svůj um mohl vyzkoušet poprvé u Smolenska, kde na vzdálenost 800 metrů sestřelil svůj první tank. Další podobné úspěchy na východní frontě na sebe nedaly dlouho čekat a po sestřelení padesátého tanku obdržel Knispel Železný kříž první třídy. Po převelení do Normandie, kde po vylodění spojenců zasáhl svůj 126. tank, obdržel Řád německého kříže ve zlatě. Přesunul se do Maďarska, kde po těžkých a neúspěšných bojích o Budapešť prchá přes Československo do amerického zajetí - tam už ale nedošel…
„Padl na našem území, 28. dubna (1945) byl těžce raněn v bojích buď u Vlasatic, nebo u Nové Vsi, kde měl údajně utrpět průstřel břicha,“ doplnil podrobnosti posledních Knispelových okamžiků Vlastimil Schildberger z Moravského zemského muzea. Třiadvacetiletý tankista zemřel druhý den v polním lazaretu. Vojáky z vrboveckého lazaretu pohřbívali pouze v bavlněných košilích a s minimem osobních věcí. Nechyběly jim však identifikační známky, které nosili na krku, a právě ty nakonec pomohly.
Už první ohledání ostatků přineslo novou informaci. Dosud se tradovalo, že Knispel zemřel na následky kulometné dávky do břicha. „My jsme ale v lebce našli minometnou střepinu,“ řekl historik Schildberger.
Ostatky vojáků Wermachtu – kam s nimi?
Německý Lidový spolek péče o válečné hroby Kassel má od německé vlády za úkol vyhledávat, zřizovat a pečovat o německé vojenské hroby v zahraničí. V České republice se podařilo nalézt několik míst, kam jsou ukládány německé válečné oběti – kromě brněnského německého vojenského hřbitova, kam nejspíš přijdou i ostatky Knispela, lze německé válečné hroby nalézt například i v Olomouci, Opavě, Valašském Meziříčí, Pacově, Jihlavě, Rakovníku, Plzni, Karlových Varech, Mariánských Lázních a Chebu.
Podle dostupných informací byly pro německý lidový spolek exhumovány ostatky asi 22 000 německých vojáků, z toho 18 000 jich bylo uloženo v nových hrobech. Předpokládá se, že další desetitisíce na exhumaci ještě čekají.
Kurt Knispel byl sudetský Němec, který se v roce 1921 narodil v malé obci Salisov u Zlatých Hor v Jeseníkách. Do zabrání Sudet Hitlerem byl občanem Československa. Po ukončení základní školy se vyučil automechanikem, a když mu bylo přiděleno německé občanství a začala válka, stal se vojákem Wermachtu. Podrobnosti na webu věnovaném osobnosti Kurta Knispela.
