Stykový zákon, na který obě komory českého parlamentu čekají dvě desítky let, má za sebou jednu z posledních zkoušek – posouzení v senátních výborech. Neprošel jím však zcela bez poskvrnky. Ústavně-právní výbor jej podpořil, ale výbor pro veřejnou správu nepřijal žádné usnesení. Části senátorů se nezamlouvají změny, které v zákoně provedli poslanci.
Stykový zákon má upravovat vztahy mezi oběma parlamentními komorami, které již dlouho existují a fungují, počítá s ním ústava, ale přesto dosud neexistuje. Změnit by se to mohlo záhy. Současný návrh sice vzešel ze Senátu, ale poslanci jej pozměnili, senátory nyní čeká závěrečné hlasování. Budou při něm mít před sebou podpůrné stanovisko ústavně-právního výboru.
Někteří další senátoři ale nejsou s tím, co se vrátilo ze sněmovny, příliš spokojeni. Hlasování výboru označili za rezignované. Ostatně výbor pro veřejnou správu nepřijal k zákonu, jak se vrátil ze sněmovny, žádné stanovisko.
Podle členky ústavně-právního výboru Elišky Wagnerové (nestr. za Zelené) ale je stykový zákon i v okleštěném znění, ve kterém se vrátil ze sněmovny, nejlepší možný, ačkoli sama má také řadu výhrad. „Ale už nikdy nikdo neudělá stykový zákon lepší, protože jednací řády jednotlivých komor jsou už hotové,“ míní senátorka.
Podle předsedy výboru Miroslava Antla (nestr. za ČSSD) by se některá pravidla, která se týkají práce parlamentu, mohla změnit. Přijetí stykového zákona to však podle něj neohrozí. „Chtěli bychom změnu ústavy, to znamená prodloužení lhůty senátní na projednávání zákonů ze 30 na 60 dnů, což stykový zákon nemůže řešit,“ přiblížil.
Na ústavních a volebních zákonech budou komory spolupracovat
Sněmovna schválila stykový zákon na konci června. Poslanci ale odmítli například možnost, aby předsedové sněmovny a Senátu mohli jednat za své parlamentní komory při řízení o ústavních stížnostech. Poslanci se postavili také proti tomu, aby zákon detailněji řešil podepisování přijímaných norem prezidentem a premiérem.
Nejvýznamnější změna se týká projednávání ústavních a volebních zákonů takzvaným systémem „člunek“. Eliška Wagnerová jej charakterizovala jako „to jediné cenné na tom zákoně“. Má umožnit, aby sněmovna a Senát podobu těchto norem navzájem dolaďovaly a dosáhly tak ústavou předepsané shody nad jejich obsahem. V současnosti je možné pouze to, že Senát předloží své návrhy změn a poslanci je buď všechny přijmou, nebo celý zákon zamítnou. Nově by poslanci mohli senátní úpravy ještě měnit a znovu je předložit senátorům ke schválení.
Že je „člunek“ významný, nezpochybňuje ani skeptická skupina senátorů z výboru pro veřejnou správu. Podle nich to však nestačí. „Nevyužila se příležitost, aby se vyřešily zásadnější věci a ne jedna relativní drobnost, i když možná důležitá,“ poznamenal předseda výboru Zbyněk Linhart (nest. za STAN).
Pravidla pro úhrady očkování chtějí senátoři pozměnit, s posílením SVJ souhlasí
Senátní výbory se zabývaly také dalšími zákony. Ústavně-právní výbor chce pozměnit předpis, který se týká zdravotního pojištění. Žádá úpravy v pravidlech, které mají umožnit plně hradit lidem nad 65 let očkování proti pneumokokům. Podle senátorů je jedno ustanovení v rozporu s útavou, hradit očkování přitom bude možné, i když ze zákona zmizí.
Výbor pro veřejnou správu naproti tomu doporučil schválit návrh, který posiluje práva vlastníků bytů vůči neplatičům příspěvků na správu domů. Jde původně o senátní návrh, který sněmovna schválila letos v červenci ve zrychleném režimu už v prvním čtení. Zároveň tentýž výbor doporučil zamítnout návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí, která má podle vlády zjednodušit a harmonizovat kontroly ve veřejné správě. Senátoři se obávají, že vláda takto věci nezjednoduší, nýbrž naopak přinese více administrativy.
