Ve sněmovně došlo v pátek k nenápadné revoluci, když byl po 24 letech a mnoha neúspěšných pokusech schválen stykový zákon. Senát a sněmovna by si tak mohli vzájemně upravovat změny ústavních či volebních zákonů, čímž by se usnadnila shoda o jejich podobě.
Pokud horní komora svůj souhlas s předlohou potvrdí, Parlament tak po čtvrtstoletí naplní ústavu, v níž je existence stykového zákona zakotvena. Předsedkyně senátní ústavní komise Eliška Wagnerová (za Zelené) označila rozhodnutí sněmovny s normou za historický okamžik vzhledem k tomu, že dosavadní pokusy o přijetí zákona o vztazích obou komor byly neúspěšné. První pokus o přijetí stykového zákona se odehrál už v roce 2000.
Zákon má usnadnit přijetí volebních či ústavních zákonů
Nejvýznamnější změna se týká projednávání ústavních a volebních zákonů takzvaným systémem „člunek“. Ten má umožnit, aby sněmovna a Senát podobu těchto norem navzájem dolaďovaly a dosáhly tak ústavou předepsané shody nad jejich obsahem.
Nyní platí, že pokud Senát neschválí sněmovní verzi a předloží vlastní úpravy, sněmovna nemá jinou možnost než je akceptovat. V opačném případě změna ústavy či volebních pravidel není přijata. Nově by poslanci mohli senátní úpravy ještě měnit a znovu je předložit senátorům ke schválení.
„Jde o velmi důležitou normu, už proto, že ji ústava zařazuje do zvláštního článku č. 40 a vyjmenovává tam zákony, které sice nejsou ústavní, ale jsou tak důležité, že se na nich musí shodnout obě komory,“ vysvětloval ve Studiu ČT24 bývalý předseda vlády a Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) a dodal: „Na tento zákon se čekalo – nikoli trpně – ale čekalo skoro čtvrt století, což mnozí pokládáme za velkou ostudu.“
První pokus o přijetí stykového zákona se odehrál už v roce 2000. „Ve sněmovně to prošlo díky tomu, že je teď na konci volebního období. Jinak to vždycky většinou narazilo právě v Poslanecké sněmovně. Ta se bála, že právě ty pokusy o člunek by umenšily její pravomoci,“ uvedl poslanec a zpravodaj zákona Marek Benda (ODS).
S některými částmi senátní předlohy sněmovna nesouhlasila
Poslanci ale na doporučení svého ústavně právního výboru některé části senátní předlohy odmítli. Předsedové sněmovny a Senátu tak například nedostanou ze zákona pravomoc jednat za své parlamentní komory při řízení o ústavních stížnostech.
Poslanci se postavili také proti tomu, aby zákon detailněji řešil podepisování přijímaných norem prezidentem a premiérem. Wagnerová s tím vyslovila „zdrženlivý souhlas“ ve shodě s předsedou Senátu Milanem Štěchem (ČSSD).
Předloha počítá také s možností vzniku společných pracovních skupin obou komor Parlamentu kvůli projednávání evropských předpisů. Jejich členy by mohli být i zástupci odborné veřejnosti.
Norma rovněž upravuje výběr zástupců Parlamentu v meziparlamentních institucích a stanoví obecná pravidla pro společnou schůzi poslanců a senátorů při skládání slibu prezidenta.
