Praha – Před osmi měsíci skončil dvoutýdenní zákaz prodeje tvrdého alkoholu v Česku. Vláda k němu sáhla kvůli jedovatému metylalkoholu v pití, který si vyžádal 45 obětí a dalších 130 lidí skončilo s poškozeným zdravím - více mrtvých přinesly jen povodně v roce 1997. Aféra však zdaleka nekončí. Policie kvůli ní stíhá přes 70 lidí a po republice stále kolují až čtyři tisíce litrů životu nebezpečných nápojů.
Strašák metylalkohol: Před 8 měsíci si Češi připíjeli na konec prohibice
První oběti na životech si jedovatý metylalkohol vyžádal loni 3. září, když v Havířově zemřel 62letý muž. Aféra následně zasáhla celé Česko: případy otrav metylalkoholem se potvrdily ve většině krajů. Dalších desítky lidí skončily v péči lékařů, část měla poškozený zrak nebo poruchy centrálního nervového systému. Zatím poslední obětí se letos v lednu stala 16letá dívka, která zemřela v ústecké nemocnici.
Miliony v láhvích
Vláda v reakci na sérii úmrtí nejprve 12. září zakázala prodej tvrdého alkoholu na stáncích – týkal se destilátů a tuzemáku s obsahem alkoholu od 30 procent. O dva dny později pak ministerstvo zdravotnictví sáhlo k ještě radikálnějšímu kroku a zakázalo na celém území prodej lihovin s obsahem alkoholu od 20 procent. Česko tak po dlouhé době opět zažilo částečnou prohibici. Naposledy platil celostátní zákaz prodeje alkoholu v roce 1992 při parlamentních volbách, netýkal se jen desetistupňových nebo slabších piv.
Zákaz prodeje tvrdého alkoholu nakonec platil 13 dní, 27. září byl zmírněn a na trh se mohly vrátit lihoviny vyrobené před rokem 2012 a také ty, u kterých bylo možné prokázat původ lihu. Pro nově vyrobený alkohol pak stát zavedl nové kolky a také „rodný list“, kterým se prokazovala zdravotní nezávadnost.
Prohibice znamenala značné finanční ztráty: státní rozpočet přišel kvůli ní podle ministerstva financí každý den o 25 milionů korun. O desítky milionů korun klesly tržby výrobců a dovozců lihovin a restauratéři přišli podle Asociace hotelů a restaurací jen za prvních pět dní prohibice o 215 milionů.
Na výrobce lihovin navíc dopadl i zákaz vývozu tvrdého alkoholu, ten ministr Heger vyhlásil 20. září. Vláda tak předešla případnému unijnímu zákazu, objevovaly se totiž signály, že by vývoz lihovin mohla zakázat Evropská komise. Ještě předtím ale zakázalo dovoz českého alkoholu Polsko a Slovensko, které je největším zahraničním odběratelem českých likérek. 21. září pak k zákazu dovozu sáhlo také Rusko. Polsko a Slovensko zrušily zákaz dovozu českého alkoholu 9. října, Rusko tak učinilo až na počátku listopadu.
Agentura SC&C ve spolupráci s Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti provedla průzkum, ze kterého vyplynulo, že přes 20 % Čechů pilo tvrdý alkohol i v době prohibice. Z pravidelných pijanů pak dokonce 68 %, strach z otravy metylalkoholem odradil jen necelou třetinu z nich. Z průzkumu také vyplynulo, že velká část pijanů má zásoby tvrdého alkoholu stále doma – což podle policie představuje velké riziko, protože můžou být v oběhu stále až čtyři tisíce litrů naředěného metylalkoholu.
V oběhu mohou být stále tisíce litrů nebezpečného alkoholu
Podle policie na trh přišlo celkem 15 tisíc litrů závadného alkoholu, kriminalistům se postupně podařilo vystopovat 13 tisíc. „U zbývajících 2 000 litrů bohužel v současnosti nemáme informace, zda se nacházejí na území Moravy, Slezska nebo Česka,“ uvedl počátkem května náměstek policejního prezidenta Václav Kučera. Nebezpečný metylalkohol navíc mohl někdo naředit, proto se množství životu nebezpečných nápojů může vyšplhat až ke 4 000 litrů. Z toho důvodu stále pokračuje práce speciálního týmu Metyl.
Právě kvůli nebezpečnému alkoholu, který už byl v oběhu, si lidé mohli nechat své láhve bezplatně otestovat. Hygienici během tří týdnů v prosinci zkontrolovali skoro sedm tisíc vzorků, přičemž objevili 40 lihovin s takovou dávkou metanolu, která mohla konzumenta zabít. Seznam nebezpečných nebo falšovaných lihovin je k dispozici na webu potravinynapranyri.cz.
Hlavním aktérům kauzy hrozí až doživotí
Kvůli metanolové aféře se rozběhlo rozsáhlé policejní vyšetřování, celkem kriminalisté stíhají přes 70 lidí. Sedm lidí označila policie za hlavní strůjce kauzy – ty stíhá pro obecné ohrožení, za které jim hrozí 12–20 let, ale i výjimečný trest včetně doživotí. Zbytek pak stíhá pro méně závažné činy, jako je ohrožování zdraví závadnými potravinami. V hlavní, tzv. zlínské větvi je teď stíháno celkem 32 lidí, z toho 25 distributorů a koncových prodejců. Šéf policejního týmu Metyl Václav Kučera uvedl, že by mohla první obvinění padnout v polovině letošního roku.
Kvůli vyšetřování aféry Metyl se také policie dostala na stopu nezdaněného lihu. Velký nález oznámil Útvar pro odhalování organizovaného zločinu minulý týden, detektivové objevili zhruba milion litrů lihu, který ukrývaly nádrže zabetonované pod zemí. Stát by v případě prodeje přišel na spotřební dani o skoro 300 milionů korun. Nádrže s lihem byly zakopány na různých místech v Česku, jeden objekt byl v Ostravě, druhý na Zlínsku a třetí poblíž Teplic. Všechny využívala firma Morávia-Chem, ta ale odmítá, že by jí líh patřil. Kriminalisté nádrže pod zemí objevili ve spolupráci s geology, pak se k nim museli pomocí těžké hasičské techniky prokopat. „Je to jeden z případů, který když bude zdokumentován, tak se dostane do učebnic kriminalistiky,“ podotkl šéf ÚOOZ Robert Šlachta. Teď prý bude nejhorší se do všech nádrží dostat a líh přečerpat.
Otravy metylalkoholem nejsou výjimečné ani ve světě, největší tragédie se stala v roce 1981 v indickém Béngalúru, kde zemřelo 308 lidí. Mnohem aktuálnější je série letošních úmrtí z Libye, kde kvůli pančovanému alkoholu zemřelo už 87 lidí. V Evropě se stalo největší podobné neštěstí v záři 2001 v estonském městě Pärnu, podomácku vyrobená pálenka si vyžádala životy 68 lidí. Dva hlavní pachatelé, kteří se na výrobě podíleli, byli odsouzeni k pěti a 2,5 rokům vězení. Mnohem vyšší trest si od tureckého soudu odnesla čtveřice mužů, kvůli kterým zemřelo v roce 2011 pět Rusů. Za pančování alkoholu je soud poslal na 84 let do vězení.
Zákony zatím leží ve sněmovně
Už loni v říjnu začala jednotlivá ministerstva připravovat návrhy, jak podobné aféře v budoucnu zabránit. Jenomže letos v květnu sepsala Unie vývozců a distributorů lihovin výzvu, v níž požadují zrychlení legislativního procesu. Stát prý zatím jen ztížil administrativu poctivým výrobcům, místo aby zavedl efektivní opatření. Jako příklad uvedl zákaz prodeje alkoholu ve velkoobjemových baleních, například plastových kanystrech - teď jsou povolené šestilitrové, unie žádá maximálně litr. Podle prezidenta unie Petra Pavlíka je navíc v Česku příliš mnoho výrobních skladů lihovin - u nás jich je 200, zatímco na Slovensku 20. Takto velký počet skladů je prý těžší uhlídat.
Některé požadavky unie vývozců a distributorů lihovin obsahuje novela zákona o povinném značení lihu. Ta je v současnosti ve sněmovně, rozpočtový i zemědělský výbor ale projednávání v dubnu přerušily, aby poslanci mohli podávat pozměňovací návrhy. Novela zavádí mimo jiné novou generaci ochranných pásek, kterými se budou označovat balení alkoholu od 0,1 litru. Snižuje také nejvyšší možné balení alkoholu: v případě láhví na tři litry a pro ostatní balení na jeden litr.
Ve druhém čtení je ve sněmovně také novela zákona o živnostenském povolání, která má zavést koncese na obchod s lihem a lihovinami. Tu dostane každý obchodník, který o ni požádá, stát ale získá přehled o tom, kde se tvrdý alkohol prodává. Teď ho totiž může na základě jedné ze základních volných živností prodávat 1,9 milionu podnikatelů.
V USA zavedl prohibici tzv. Volsteadův zákon z roku 1919, mezi lety 1920 až 1933 tak byla úplně zakázána výroba, prodej i distribuce alkoholu. Prohibice měla za cíl snížit počet závislých na alkoholu, brzy se však ukázalo, že je toto opatření kontraproduktivní. Alkohol se totiž stal zakázaným ovocem a poptávka po něm neklesala. Navíc vedla prohibice k rozkvětu černého trhu, alkohol se pašoval a podával v tajných nálevnách. Nakonec byla na nátlak veřejnosti po 13 letech zrušena.
Neslavně skončila i protialkoholická kampaň, kterou v roce 1985 zahájil v Sovětském svazu generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov. K jeho hlavním bodům patřilo omezení výroby a prodeje destilátů, zastavení výroby alkoholických nápojů z ovocných šťáv a bobulovin a zákaz domácí výroby alkoholu. V prvních letech byly sice výsledky povzbuzující a spotřeba alkoholu poklesla, zanedlouho se ale ke slovu opět dostal černý trh a domácí výroba „samohonky“. Suchý zákon skončil po dvou letech a mnozí Rusové ho označují za jednu z největších katastrof moderních ruských dějin.
