Praha – Sedmička předsedů parlamentních stran by po deseti letech v Evropské unii neměnila. Shodují se, že pozitiva členství výrazně převažují. V současné skepsi českých občanů vůči Unii možná hraje důležitou roli i fakt, že sami politici lidem všechny klady Unie neuměli dostatečně vysvětlit. Přitom čísla mluví jasně – Češi dostali od Unie dvakrát tolik peněz, než kolik odvedli. Za neefektivní čerpání dotací tak mohou spíše činy různých vlád a politiků, nikoliv však Brusel. A ač je na tom Česko v porovnání s jinými evropskými zeměmi ekonomicky velmi dobře, na přijetí eura podle politického vedení připraveno není. Předsedové parlamentních stran bilancovali členství v Evropské unii ve speciální debatě ČT24.
Předsedové všech parlamentních stran by hlasovali pro setrvání v Evropské unii, pokud by proběhlo nové referendum. Po deseti letech v EU ale průzkumy veřejného mínění ukazují, že důvěra v Unii neustále klesá. Pro vstup do EU před deseti lety hlasovalo přes 77 % Čechů, nyní hodnotí členství v osmadvacítce pozitivně 37 % obyvatel. Podle předsedy hnutí ANO Andreje Babiše Česko nevyužilo potenciál, který mu Evropská unie poskytla. „Špatně jsme lidem vysvětlili pozitiva Evropské unie,“ poznamenal.
Pochybnosti tak stále zůstávají i mezi politiky. „Ne vždy se v rámci Evropské unie prosadily tendence a trendy, které se nakonec ukázaly jako správné,“ podotkl premiér Bohuslav Sobotka. A souhlasí s Václavem Klausem v tom, že Evropská unie není „idylický svět“, jak zdůrazňoval před vstupem do EU. „Je tam zapotřebí tvrdě a každý den bojovat za prosazení národních zájmů,“ dodal Sobotka.
Podobného názoru je i předseda ODS Petr Fiala. „S Evropou je to jako s rodinou. Nám nic jiného nezbývá, než tu rodinu mít, ale jak se k nám bude chovat a jaké tam budeme mít místo, to už závisí na nás,“ konstatoval. Předseda KSČM Vojtěch Filip zase vidí zápory Unie především v demokratickém deficitu a byrokracii, která podle něj celý projekt dusí. Alternativ je ale poskrovnu. „Evropským zemím nezbývá nic jiného, než v integraci najít své místo,“ domnívá se.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek:
„Některé standardy je třeba skutečně hájit. Něco o zakřivených banánech a okurkách spíš patří do stylu hoaxů. Spousta mýtů, které tady panují, právě ovlivňují veřejné mínění a je to docela škoda. A proto říkám, Brusel jsme my, žádný zlý Brusel neexistuje, a takové řeči, že když se něco povede, tak za to můžou naši výborní politici, zatímco když se něco nepovede, tak za to může zlý Brusel. Zlý Brusel neexistuje, jsme to my.“
Jasná data: ČR na členství v Unii vydělalo
Zcela pozitivně je také hodnocen ekonomický dopad členství v EU. Od vstupu do Unie Česko do společného rozpočtu odvedlo 343 miliard korun a získalo 676 miliard, tedy o 333 miliard víc. Největší rozdíl mezi výdaji a příjmy byl vloni, kdy takzvaná čistá pozice činila 84 miliardy korun. Na členství v Unii vydělávají všechny státy, které vstupovaly do Evropy v roce 2004 společně s Českem, s výjimkou Kypru. Ten, podobně jako původní členské země, více do rozpočtu odvádí, než z něj získává.
Čerpání dotací ale stále není tak efektivní, jak by mohlo být. Přiznává to i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. „Problém byl přílišná roztříštěnost programů. Měli jsme jich mít méně a důkladně propracované,“ dodal. Evropské komisi - která některé programy na čas zastavila - vadily i nekvalitně připravené projekty, špatný audit a také korupce.
Podle statistik ministerstva pro místní rozvoj dotace z eurofondů přinesly 75 tisíc nových pracovních míst a postavilo se nebo zrekonstruovalo téměř 2 000 kilometrů silnic a dálnic. „Příjmy z rozpočtu Evropské unie pomáhají České republice růst o jeden až dva procentní body rychleji, než kdybychom nebyli členy EU. A za celou dobu našeho členství nám pomohly zvýšit HDP a tedy i životní úroveň zhruba o 10 %,“ zdůrazňuje hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Čerpání dotací pro období do roku 2020 právě startuje, Česko v něm může získat až 593 miliard korun.
Na euro času dost
Vstupem do Evropské unie se Česko zavázalo k dalšímu kroku – přijetí eura. Ten ovšem z perspektivy končící krize stále nevypadá realisticky. Nejnovější cíl je někdy okolo roku 2020. Kdo o vstupu do eurozóny ale přesně rozhodne, není zatím jasné. Některé strany prosazují, aby se o přijetí eura hlasovalo v referendu. Shodují se ale, že Česko zatím na přijetí eura připraveno není a v tomto ohledu ho ještě čeká dlouhá cesta. Podle ministra financí Andreje Babiše na přijetí eura nejsou v Česku zatím podmínky. „Nemyslím si, že dneska je euro vůbec téma,“ podotkl.
Premiér je v tomto ohledu optimističtější a nepochybuje o tom, že se Česku členství v eurozóně vyplatí. „Máme 80 % exportu do zemí eurozóny. Ekonomické propojení je velmi silné,“ míní Sobotka. To, že budeme mít stejnou měnu jako Německo, Rakousko či Pobaltí, pak pro nás bude stěžejní. „Jsou tu různé názory, průmysl je velice pro, někteří jsou proti. Ale máme závazek, a ten máme dodržovat,“ upozornil předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Podle některých propočtů by dokonce Česko s eurem mohlo růst rychleji o jedno a půl procenta HDP ročně. Podniky by totiž nemusely platit bankám zajišťování kurzu a rostly by i zahraniční investice.
Díky vstupu ČR a dalších devíti zemí se Evropská unie stala po 1. květnu roku 2004 největším hospodářským uskupením světa, které vytváří zhruba třetinu světového hrubého domácího produktu. Po velkorysém rozšíření se nenaplnily obavy některých starých členských států z přílivu pracovní síly ze střední a východní Evropy. Problémy s pracovní silou naopak trpěli unijní nováčci. Za prací na západ odešli převážně kvalifikovaní pracovníci. Podle Evropské komise opouštěli hlavně Rumunsko, Polsko, Litvu a Kypr. Celkem šlo o více než tři a půl miliónu lidí.
