Praha – Po posledních volbách usedlo do poslaneckých lavic 140 poslanců, kteří se hlásili k protikorupčním zákonům Rekonstrukce státu. Řada norem ale stále není hotová. Podle senátora Václava Lásky (SZ) má totiž řada politiků strach z policejního vyšetřování, navíc má velký vliv i lobbing, uvedl v Hyde Parku. „Před volbami se řada kandidujících politiků přihlásila k protikorupčním zákonům, ovšem ve chvíli, kdy pro to mají hlasovat, se dostávají pod vliv těch, kteří říkají: tohle je špatně, tamto je špatně.“
Podle něj je protikorupční politika Sobotkovy vlády pomalá – jenže zatímco dřívější vlády hovořily vesměs o různých analýzách a přípravách, tato vláda už alespoň mluví o konkrétních zákonech: „Na stole jsou konkrétní paragrafovaná znění, ale jestli to myslí vážně, to poznáme až podle toho, v jaké podobě a kdy budou tyto zákony schváleny,“ upozorňuje Láska.
Zákon o státním zastupitelství je podle Lásky spíše prokorupční
Bývalý advokát a protikorupční aktivista to ukazoval na příkladu připravovaného zákona o státním zastupitelství, který také patřil mezi normy Rekonstrukce státu. „Podle původního návrhu z pera nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana měl zvýšit nezávislost státních zástupců, ale na ministerstvu spravedlnosti došlo k tak zásadním změnám, že tento protikorupční zákon se najednou stal prokorupční,“ tvrdí Láska.
Návrh prý přinesl prvky, které by žalobce s politiky přímo provázaly – nejvyšší státní zástupce měl prý mít povinnost informovat ministra spravedlnosti o citlivých kauzách. „S těmi nesmyslnými paragrafy přišel někdo z okolí paní ministryně Válkové, ona za to nese politickou odpovědnost, a ten návrh byl tak strašný, že mě trochu jímala hrůza a strach z toho, že třeba prostřednictvím hnutí ANO se někdo snaží vrátit staré pořádky,“ uvedl Láska.
V rámci zákona měl také vzniknout speciální protikorupční útvar. I v tomto případě prý ale ministerstvo spravedlnosti původní návrh úplně překroutilo: „Původně se v diskuzích mluvilo o velmi malém specializovaném útvaru o deseti státních zástupcích, tak aby se dali vzdělávat, bylo na ně vidět a byla jim poskytnuta maximální podpora. A tento útvar by měl maximálně do sta případů, to znamená: Nebyl by to útvar, který potírá veškerou korupci, ale byli by v něm ti nejzkušenější lidé, kteří by dělali tu nejzávažnější kriminalitu,“ vysvětluje senátor.
Jenomže ministerstvo prý připravilo návrh, který počítal s obřím útvarem o zhruba 150 státních zástupcích – podle Lásky tak už nešlo o specializovaný útvar, ale o vytváření paralelní struktury: „Na mě to skutečně působilo tak: My máme strach z paní doktorky Bradáčové, z pana doktora Ištvána, z pana doktora Zemana – nemůžeme se jich “zbavit„, tak to uděláme tak, že založíme úplně nový útvar, kam si všechny kauzy přetaháme, obsadíme útvar svými lidmi a máme zpátky kontrolu nad státním zastupitelstvím“.
Nová verze zákona má být do června
Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) v prosinci slíbila úpravy v zákoně, nový návrh má být hotový do června. Připravovaný návrh totiž kritizovali státní zástupci, opozice, protikorupční iniciativy, ale i zástupci koaliční ČSSD. Jsou přesvědčeni, že zákon omezí nezávislost žalobců a vyšetřování korupce vrátí pod pevnou kontrolu politiků. Koalice proto k jeho další přípravě sestavila pracovní skupinu.
Zákon o státním zastupitelství je podle Lásky natolik citlivý i proto, že pokud chce někdo ovlivnit nějaké trestní řízení, je to právě přes žalobce. „Státní zástupci mají obrovskou pravomoc, oni když chtějí, tak drží v přípravném řízení nepohodlného obviněného roky, aniž by se dostal k soudu, kde by se mohlo rozhodovat o jeho vině. Oni když chtějí, tak trestní stíhání konkrétní osoby prostě nezahájí a zase nemáte žádnou šanci, jak se domoci soudního přezkumu.“
Policie je prý zcela pod kontrolou státních zástupců a sama toho moc nezmůže. „Nemyslím si ani, že by byl potom problém u soudů – já dlouhodobě říkám, že soudce považuji za jednu z nejméně korupcí postižených skupin, alespoň tedy trestní soudce. Pokud bychom se bavili o insolvenčním právu, tak to bych zaujímal úplně jiný názor,“ tvrdí Láska.
Větší pravomoci NKÚ: Starostové se bojí byrokracie
Kromě zákona o státním zastupitelství patřilo mezi protikorupční návrhy Rekonstrukce státu rozšíření kontrolních pravomocí NKÚ. Ani ten však ještě nebyl přijat a v Senátu proti němu vystupuje řada členů. Podle Lásky v horní komoře často padají argumenty, že už jsou teď starostové měst a obcí šikanování byrokracií a tento zákon by byrokracii ještě posílil.
To však Láska odmítá – podle něj jde o nepochopení: „Je přeci naivní si myslet, že lidé z NKÚ budou lítat po malých vesnicích, které mají pár set obyvatel, a tam šikanovat starosty. Ten zákon má umožnit kontrolu velkých měst a městských společností.“
Protikorupční organizace jsou lobbistické skupiny
"Mám za to, že legální lobbing je součástí politiky, tedy i protikorupční organizace jsou lobbistickou skupinou. I když jsem byl členem organizace Transparency International, tak jsem říkal, že provádím legální lobbing. Účelem neziskových organizací ale není jen lobbing za zákony, které považují za správné. Věnují se i dalším činnostem: pokud vezmu konkrétně Transparency International, tak má třeba vlastní právní poradnu, kde poskytuje bezplatné právní poradenství, zpracovává analýzy atd.
Neziskové organizace jsou financovány z grantů, soutěží o granty na konkrétní projekty a také mají vlastní výdělečnou činnost, vytvářejí třeba i placené analýzy. Nezisková totiž neznamená, že nemůže vydělávat," vysvětloval Václav Láska v Hyde Parku.
