Praha - Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman 1. října zrušil rozhodnutí Okresního státního zastupitelství v Mělníku, které zastavilo trestní stíhání pětaosmdesátiletého bývalého prokurátora Tomáše Liptáka. Lipták byl obviněn kvůli vystěhování několika českých sedláků a jejich rodin v 50. letech minulého století v rámci takzvané Akce K (Kulak). Jeho stíhání tak bude pokračovat.
„Usnesení o zastavení stíhání T. Liptáka bylo nejvyšším státním zástupcem dne 1. 10. 2013 zrušeno a bylo uloženo Okresnímu státnímu zastupitelství v Mělníku další doplnění důkazů,“ uvedla mluvčí nejvyššího státního zástupce Helena Markusová. Okresní žalobci přitom v červenci stíhání zastavili. Podle nich byl čin již promlčen.
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu viní někdejšího prokurátora, který působil v Kralupech nad Vltavou, ze zneužití pravomoci. Podle vyšetřovatelů v dubnu 1953 věděl o rozhodnutí komise okresního národního výboru týkající se vystěhování rodiny zemědělce Václava B. z obce Újezdec.
„S tímto rozhodnutím byl minimálně srozuměn, neboť proti tomu nezakročil prostředky danými mu institutem všeobecného dozoru podle zákona č. 65/1952 Sb. o prokuratuře, čímž měl nesplnit povinnost vyplývající z pravomoci okresního prokurátora v úmyslu způsobit jinému závažnou újmu pro jeho politické přesvědčení, přičemž k protiprávnímu vystěhování rodiny došlo dne 28. května 1953,“ citoval dříve z usnesení o zahájení trestního stíhání policejní mluvčí Jan Srb.
Liptákovi hrozí až 10 let vězení
Policisté Liptáka stíhají také kvůli dalšímu skutku - prý věděl i o vystěhování další rodiny v obci Dřínov. Za zneužití pravomoci mu hrozí od dvou do deseti let vězení. Dosud byl za Akci K pravomocně odsouzen pouze bývalý předseda místního národního výboru Ladislav Nakládal, který od soudu v roce 2011 odešel s osmnáctiměsíčním podmíněným trestem. Stíhání většiny dalších obviněných žalobci kvůli promlčení nebo jejich špatnému zdravotnímu stavu zastavili.
O vysídlování bohatých rodin rozhodovaly v 50. letech komise. Majetek sedláků propadl státu
Komunisté vysídlovali „vesnické boháče“ v letech 1951 až 1954 na základě výnosu tří tehdejších ministrů z 22. října 1951 - ministra bezpečnosti, vnitra a spravedlnosti. Podle tehdejších směrnic byli členové rodiny zemědělce, kteří s ním žili ve společné domácnosti v den zahájení trestního stíhání, přesídleni na přikázaný statek. Deportované rodiny se musely stěhovat většinou do vzdáleného kraje. Žily pod dohledem a nesměly se vzdalovat z určeného místa. Jejich majetek propadl státu. O přemisťování rodin tehdy rozhodovaly zvláštní komise při okresních národních výborech. V průběhu Akce K, která způsobila rozvrat venkova a měla vyústit v likvidaci selského stavu, bylo vysídleno podle odhadů 3 000 až 4 000 „rodinných celků“.
