Státní vlajka – jako jediná ze symbolů svoji podobu nemění

Národní shromáždění schválilo dne 30. března roku 1920 zákon, který určil podobu nových symbolů samostatné Československé republiky - vlajky, státního znaku a standarty prezidenta republiky. Zatímco znak i prezidentská standarta se v dalších etapách Československa postupně měnily a upravovaly, vlajka vydržela s výjimkou válečných let až do rozpadu společného státu. Po něm ji v roce 1993 převzala Česká republika.

Původní historická česká vlajka byla bíločervená a měla dva stejně velké pruhy - vrchní bílý a spodní červený. Vzhledem k tomu, že se podobala vlajce polské i rakouské, byla po vzniku samostatného Československa společenská poptávka po vlajce nové.

Přípravou nových státních symbolů byla pověřena komise, v níž byli zástupci ministerstev, politiků i odborné veřejnosti. Po delší diskusi se její členové shodli na tom, že vlajka bude obsahovat slovanské barvy, tedy bílou, červenou a modrou. Pracovníkovi archivu ministerstva vnitra Jaroslavu Kursovi uložili, aby zadání zpracoval.

Komise vybrala variantu s modrým klínem

Nahrávám video

Kursa namaloval řadu návrhů s různě širokými pruhy i s jinými heraldickými figurami, včetně varianty s modrým klínem sahajícím do jedné třetiny délky bíločervené vlajky, a předložil je členům komise. Komise vybrala vlajku s modrým klínem, ale po kritice veřejnosti a některých poslanců byl v lednu 1920 klín protažen až do poloviny délky vlajky.

„Klín je starý heraldický prvek používaný v české heraldice už asi od patnáctého století. Také bylo potřeba, aby se nám dostalo do vlajky něco, co by nám připomínalo Slováky. Víme, že slovenský znak obsahoval trojvrší, takže i ten modrý klín nám z určité míry připomínal slovenský znak. Třetí věc byla, že to v té době byla i ojedinělá vlajka, klín se sice objevil, ale ne modrý,“ vysvětlil vexilolog Aleš Brožek.

Kursa ale nebyl jediným člověkem, kterému se v minulosti připisovalo autorství české vlajky. V šedesátých letech se například všeobecně soudilo, že jejím autorem je akademický malíř Jaroslav Jareš. Podobnou vlajku možná zhotovil i Čechoameričan Josef A. Knedlhans. Důkazy o tom však neexistují. Po zpřístupnění dokumentů z jednání komise se většina odborníků přiklonila k názoru, že autorem vlajky je právě nenápadný archivář Kursa. Ten zemřel roku 1950 v ústraní, bez potomků.  

Parlament schválil i státní znak a prezidentskou standartu

Kromě vlajky schválil Parlament také další dva symboly nového státu - státní znak a prezidentskou vlajku. Státní znaky se podle okolností využívají v několika verzích, jejichž základem je takzvaný malý státní znak. Ten byl v roce 1920 tvořen červeným štítem se stříbrným dvouocasým lvem ve skoku a s korunkou, na jehož prsou byl štítek zobrazující znak Slovenska - dvojramenný kříž vyrůstající z modrého trojvrší. Během dalších desetiletí doznal malý znak několika změn. Po rozpadu Československa se původní český lev dostal do znaku České republiky.

Prezidentská vlajka je od roku 1920 čtvercového tvaru. Na bílém podkladu, olemovaném okrajem z bílých, červených a modrých plaménků, byl umístěn velký státní znak s nápisem Pravda vítězí. Základní podoba prezidentské standarty se zachovala i v dalších letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Předseda Ústavního soudu Baxa v Terezíně varoval před projevy autoritářství

Předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa na tryzně v Terezíně, která připomněla oběti nacistické perzekuce, varoval před projevy autoritářství. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. Vyzval lidi, aby nebyli lhostejní a bránili základní hodnoty a instituce. Pietní akce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války se účastnil také prezident Petr Pavel a další politici, diplomati nebo skauti.
10:30Aktualizovánopřed 1 mminutou

Experti vyjmuli lebku svaté Zdislavy z betonu, je v zachovalém stavu

Lebku svaté Zdislavy se expertům podařilo úspěšně vyjmout z betonu, vzácná relikvie je zachovalá, nyní ji čekají restaurátorské práce. Policie České republiky to v neděli dopoledne oznámila na sociální síti X. Lebku v úterý podle kriminalistů ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku pětatřicetiletý muž, podezřelého kriminalisté zadrželi ve čtvrtek. Muž zalil relikvii nevyčíslitelné historické hodnoty do betonu s cílem ji pohřbít. V sobotu soud v České Lípě neposlal muže do vazby, stíhán bude na svobodě.
před 1 hhodinou

Už v pěti letech do školy. Předčasných prvňáků je čím dál více

Do prvních tříd nastoupilo v letošním školním roce 930 dětí ještě před šestými narozeninami. Podle dat ministerstva školství (MŠMT) jde o nejvyšší počet předčasných prvňáků od školního roku 2010/11, kdy jich bylo 958. Vyšší počet žádostí může podle odborníků souviset například s plánovanými změnami odkladů školní docházky. Rodiče také argumentují vysokým nadáním dítěte nebo tím, že je oproti vrstevníkům napřed. Mluvčí České školní inspekce (ČŠI) Anna Brzybohatá ale upozorňuje, že pro kladné posouzení žádosti je důležitá komplexní připravenost dítěte, nejen dílčí schopnosti.
před 3 hhodinami

Letos přibude 130 kilometrů cyklostezek

Cyklisté se letos mohou těšit na dokončení lávky přes Labe u Kostomlat nad Labem nebo na nový akvadukt přes železnici na Domažlicku. V Česku se v letošním roce plánuje dokončit 130 kilometrů cyklostezek, o 34 kilometrů méně než loni. Vyplývá to ze statistik jednotlivých krajů, které má Česká televize k dispozici. Nejvíce tras dokončí Olomoucký kraj, a to 25 kilometrů. V Ústeckém kraji naopak letos nedostaví žádnou.
před 4 hhodinami

Krajům chybí peníze na sociální služby, do budoucna by mohlo pomoci víceleté financování

Domovy pro seniory a také další sociální služby pravidelně řeší potíže s financováním a volají pro dlouhodobém řešení. Některé kraje chtějí ještě od ministerstva práce a sociálních věcí získat víc peněz, než kolik pro letošek dostaly, a zároveň hledají zdroje ve svých rozpočtech. Současný a bývalý ministr práce se přou, kdo způsobil letošní vyhrocenou situaci. Řešením do budoucna by mohlo být víceleté financování, do kterého by se ve větším rozsahu zapojily také samosprávy a soukromé zdroje.
před 5 hhodinami

V Říčanech omylem zvedli daň z nemovitosti. Vynahradíme vám to, kaje se radnice

Vyšší daň z nemovitosti letos zaplatí majitelé bytů v Říčanech. Vedení města si totiž špatně vyložilo zákon a říká, že omylem zvýšilo koeficient, čímž celková taxa výrazně vzrostla. Po nespokojených reakcích teď radnice slibuje, že to v příštích letech občanům vykompenzuje.
před 6 hhodinami

VideoJakou roli při hašení v Českém Švýcarsku sehrály vrtulníky, rozebrala Zóna ČT24

Když 2. května vznikl v Českém Švýcarsku mezi Rynarticemi a Dolní Chřibskou lesní požár, hasiči velmi rychle vyhlásili zvláštní, tedy nejvyšší stupeň poplachu. Okamžitě žádali o leteckou pomoc nejen policii, ale i armádu. Také to byl rozdíl oproti požáru v roce 2022. Novému, odlišnému přístupu se věnovala Zóna ČT24 ve velké reportáži. Ptala se i pilotů a palubního personálu policie a armády, jaké poučení si vzali z obřího požáru ve Hřensku. Zjišťovala také, kdy se do podobných hašení zapojí objednané velkokapacitní vrtulníky Black Hawk a hlavně specializované stroje Firehawk. Pořad rovněž nabídl zatím nezveřejněné záznamy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoBohaté ložisko českého granátu umožňuje prodloužit těžbu v Podkrkonoší

Družstvo Granát Turnov bude těžit v Dolní Olešnici v Podkrkonoší o pět let déle, než se plánovalo. Tamní ložisko je nečekaně bohaté. Šperkařům sice uškodil covid i úbytek zákazníků z Ruska, zájem o klenoty osázené českými granáty se ale ukázal jako trvalý. Kámen barvy holubičí krve má ideální vlastnosti pro broušení. „Ve světě se nacházejí obdobné pyropy, ale ne v takovém množství a ne takové kvalitě, jako jsou zrovna tady,“ řekl geolog Jiří Morysek. Těžba nesmí být příliš hlučná, prašná a nemůže ani snížit hladinu spodní vody. Dolní Olešnici do rozpočtu přináší ročně stovky tisíc korun.
před 14 hhodinami
Načítání...