Státní vlajka – jako jediná ze symbolů svoji podobu nemění

Národní shromáždění schválilo dne 30. března roku 1920 zákon, který určil podobu nových symbolů samostatné Československé republiky - vlajky, státního znaku a standarty prezidenta republiky. Zatímco znak i prezidentská standarta se v dalších etapách Československa postupně měnily a upravovaly, vlajka vydržela s výjimkou válečných let až do rozpadu společného státu. Po něm ji v roce 1993 převzala Česká republika.

Původní historická česká vlajka byla bíločervená a měla dva stejně velké pruhy - vrchní bílý a spodní červený. Vzhledem k tomu, že se podobala vlajce polské i rakouské, byla po vzniku samostatného Československa společenská poptávka po vlajce nové.

Přípravou nových státních symbolů byla pověřena komise, v níž byli zástupci ministerstev, politiků i odborné veřejnosti. Po delší diskusi se její členové shodli na tom, že vlajka bude obsahovat slovanské barvy, tedy bílou, červenou a modrou. Pracovníkovi archivu ministerstva vnitra Jaroslavu Kursovi uložili, aby zadání zpracoval.

Komise vybrala variantu s modrým klínem

Nahrávám video

Kursa namaloval řadu návrhů s různě širokými pruhy i s jinými heraldickými figurami, včetně varianty s modrým klínem sahajícím do jedné třetiny délky bíločervené vlajky, a předložil je členům komise. Komise vybrala vlajku s modrým klínem, ale po kritice veřejnosti a některých poslanců byl v lednu 1920 klín protažen až do poloviny délky vlajky.

„Klín je starý heraldický prvek používaný v české heraldice už asi od patnáctého století. Také bylo potřeba, aby se nám dostalo do vlajky něco, co by nám připomínalo Slováky. Víme, že slovenský znak obsahoval trojvrší, takže i ten modrý klín nám z určité míry připomínal slovenský znak. Třetí věc byla, že to v té době byla i ojedinělá vlajka, klín se sice objevil, ale ne modrý,“ vysvětlil vexilolog Aleš Brožek.

Kursa ale nebyl jediným člověkem, kterému se v minulosti připisovalo autorství české vlajky. V šedesátých letech se například všeobecně soudilo, že jejím autorem je akademický malíř Jaroslav Jareš. Podobnou vlajku možná zhotovil i Čechoameričan Josef A. Knedlhans. Důkazy o tom však neexistují. Po zpřístupnění dokumentů z jednání komise se většina odborníků přiklonila k názoru, že autorem vlajky je právě nenápadný archivář Kursa. Ten zemřel roku 1950 v ústraní, bez potomků.  

Parlament schválil i státní znak a prezidentskou standartu

Kromě vlajky schválil Parlament také další dva symboly nového státu - státní znak a prezidentskou vlajku. Státní znaky se podle okolností využívají v několika verzích, jejichž základem je takzvaný malý státní znak. Ten byl v roce 1920 tvořen červeným štítem se stříbrným dvouocasým lvem ve skoku a s korunkou, na jehož prsou byl štítek zobrazující znak Slovenska - dvojramenný kříž vyrůstající z modrého trojvrší. Během dalších desetiletí doznal malý znak několika změn. Po rozpadu Československa se původní český lev dostal do znaku České republiky.

Prezidentská vlajka je od roku 1920 čtvercového tvaru. Na bílém podkladu, olemovaném okrajem z bílých, červených a modrých plaménků, byl umístěn velký státní znak s nápisem Pravda vítězí. Základní podoba prezidentské standarty se zachovala i v dalších letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klíčová témata říjnových voleb

Za měsíc čekají voličky a voliče v Česku komunální a senátní volby. Právě ty komunální jsou nejvíce spojené s každodenním životem voličů – rozhoduje se v nich o dopravě, bydlení, školách, veřejném prostoru nebo například dostupnosti služeb. To, podle čeho lidé svůj hlas odevzdávají, se ale výrazně liší podle velikosti obce. O předvolebních tématech diskutovali v Událostech, komentářích předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé), člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Radek Koten (SPD), místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek, předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová a předseda výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Diskusí provázela Tereza Řezníčková.
před 4 mminutami

Po chladnějším čtvrtku a pátku se na víkend oteplí

Po postupující studené frontě bude v Česku ve čtvrtek a pátek chladněji než v předchozích dnech, maximální teploty přes den se budou většinou pohybovat mezi 16 až 21 stupni Celsia. Na víkend se pak oteplí ke 24 stupňům Celsia. Déšť očekávají meteorologové v pátek hlavně na jihovýchodě Česka. Vyplývá to z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 23 mminutami

VideoKomise musí mít peníze pod kontrolou, říká Jourová k pozastavení dotací Agrofertu

Evropská komise (EK) v pondělí oznámila, že se podle ní premiér Andrej Babiš (ANO) nachází v potenciálním střetu zájmů. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a dnes zahraničně politická poradkyně prezidenta Petra Pavla Věra Jourová míní, že slabý moment svěřenského fondu, do něhož Babiš svěřil akcie holdingu Agrofert, je v otázce budoucnosti. „Komise se dívá na to, co se stane s těmi penězi v momentu, kdy přejdou do rukou dětí pana Babiše,“ uvedla v Interview ČT24. Dodala, že Komise má povinnost ty peníze hlídat a „mít opravdu dobře pod kontrolou, co se s nimi děje“. Podotkla, že by jako právnička souhlasila s tím, že to střet zájmů je, protože premiér „nerozptýlil pochybnosti, že není“. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Policisté simulovali kontroly na hranici se Slovenskem. Do akce vyrazily stovky lidí

Bezpečnostní složky ve středu na česko-slovenské hranici nacvičovaly pro případ, že by vláda rozhodla o znovuzavedení hraničních kontrol. Do 24hodinového cvičení se zapojilo přibližně 750 policistů, celníků a příslušníků aktivních záloh, kteří prověřovali postupy na 27 bývalých přechodech i mimo ně. V Hodoníně policisté simulovali zadržení migrantů, kteří se pokoušeli překročit hranici přes řeku, nebo je převážel řidič v dodávce. Do akce se zapojily drony, vrtulník i čtyřkolky a policisté kontrolovali také takzvanou zelenou hranici a mezinárodní vlaky. Cvičení pokrývá celou hranici se Slovenskem a vychází ze zkušeností s kontrolami z krizových let 2015, 2022 a 2023. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) má ověřování přímo v terénu odhalit případné nedostatky v krizových plánech dříve, než by na zavedení kontrol skutečně došlo.
před 11 hhodinami

VideoDistributoři elektřiny investují do rozvodných sítí rekordní částky

Do rozvodných sítí mají letos přijít rekordní investice v desítkách miliard korun. Kromě zajištění stabilních dodávek elektřiny jde i o investice do nového vedení, trafostanic a rozvoden. Peníze jdou i do digitalizace soustavy. Města se rozrůstají a zvyšuje se proto i počet odběrných míst. V některých lokalitách už teď může být problém nové zdroje do sítě připojit. Typicky jde třeba o jižní Moravu, ale i o některé lokality ve středních Čechách. Distributoři ročně na vedení vysokého napětí provedou zhruba patnáct tisíc plánovaných zásahů. Téměř polovina z nich však probíhá přímo pod napětím a zákazníkům se tak dodávky nepřeruší.
před 11 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.