Praha - Soud zamítl žádost bývalé dělnické prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové o přerušení výkonu trestu. Šestiletý trest za podíl na justiční vraždě političky Milady Horákové si odpykává ve věznici ve Světlé nad Sázavou. Verdikt není dosud pravomocný, bývalá prokurátorka proti němu může podat stížnost k Vrchnímu soudu v Praze. Minulý týden Ústavní soud odmítl také její stížnost a definitivně tak potvrdil šestiletý trest vězení.
Brožová-Polednová podala žádost o přerušení trestu kvůli tomu, že nemá dostatečnou zdravotní péči. Žádost podala 8. června. Soud ale nenašel nic, co by její tvrzení podporovalo.
Podle trestního řádu lze výkon trestu přerušit, pokud byl odsouzený stižen těžkou nemocí a je tím ohrožen na životě, případně tehdy, když léčbu nelze zajistit ve věznici ani odsunout na dobu po skončení výkonu trestu.
Prokurátorku poslal na šest let do vězení pravomocným rozsudkem pražský Vrchní soud počátkem září loňského roku. Snížil tak osmiletý trest prvoinstančního Městského soudu. Koncem února pak soudy zamítly žádost Brožové-Polednové o odklad trestu, který požadovala s odkazem na svoji praktickou slepotu. Rozhodly, že je schopná do vězení nastoupit.
Brožová-Polednová je dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let. V její prospěch podala loni v září žádost o milost nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Prezident Václav Klaus se však rozhodl, že ji neomilostní.
Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími „zrádci režimu“ a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.
