Praha - SOS dětské vesničky v Česku nabírají druhý dech. Poté co před třemi roky kvůli nedostatku peněz málem skončily, teď chystají nový projekt. Ten má vyřešit největší problém v péči o opuštěné děti, přilákat nové náhradní rodiče. Změny v péči o ohrožené děti chce také prosadit ministerstvo práce a sociálních věcí.
Život v náhradní rodině nabídly tři SOS dětské vesničky od roku 1970 už stovkám dětí. O 23 z nich teď pečuje v Karlových Varech sedm náhradních maminek. Vesnička se přitom marně snaží získat pro náhradní péči i manželské páry. „Zatím se žádný pár nepřihlásil, v celém sdružení SOS vesniček máme jen jeden pár, a to v Chvalčově,“ uvedla ředitelka karlovarské vesničky Šárka Drozdová.
Pomoci by měla transformace péče o děti, kterou chystá ministerstvo práce a sociálních věci. Jejím cílem je vrátit děti z pečovatelských ústavů do rodin, ať už původních, nebo náhradních. SOS dětské vesničky teď chtějí přilákat další zájemce, na které například v Karlových Varech čekají čtyři volné domy. Situace by měl zlepšit i nový projekt zaměřený na vzdělávání pěstounů. Vesničky na něj získaly peníze z Norských fondů, určených hlavně na podporu péče o děti.
Vedení dětských vesniček ujišťuje, že už se nebude opakovat situace, kdy jejich provoz před třemi roky prakticky zastavil nedostatek peněz. Pomoc v případě nouze slíbila mateřská organizace v Rakousku. „Nedojde k situaci, kdy bychom museli například některou z vesniček uzavírat,“ ujišťuje manažer SOS vesniček v Česku Jan Folda.
Co je projekt SOS vesniček?
První SOS vesničky vznikly v Rakousku již po druhé světové válce a sloužily převážně válečným sirotkům. Do Československa myšlenka organizované pěstounské péče v kolektivu malé vesničky přišla na konci 60. let. První SOS vesnička vznikla na počátku 70. let u Karlových Varů. Postupně přibyly vesničky ve Chvalčově v podhůří Hostýnských hor a v Brně Medlánkách. SOS dětské vesničky nyní mají asi 25 pěstounských rodin a v náhradní rodinné péči mají kolem 105 dětí.
Rozpočet SOS vesniček je teď závislý hlavně na sponzorech. Například roční provoz karlovarské vesničky stojí 10 milionů korun. Změnit to mohl zákon, který leží ve sněmovně. Ten měl také SOS vesničkám zajistit garantovaný příjem od státu. „Pěstounům v rodinách je garantována nejen výše odměny, ale také to, že bude skutečně vyplacena, protože je vyplácena z prostředků státního rozpočtu. U pěstounů ve vesničkách je přesně stanoveno, kolik má být vyplaceno, ale už nikde není řešeno, kde se mají finanční prostředky najít,“ popsal problém Jan Folda. Jenomže není jasné, jestli o návrhu poslanci vůbec budou jednat.
