Sobotkova vláda dostala důvěru - po 11 hodinách řečnění

Praha - Koaliční kabinet ČSSD, ANO a lidovců bude vládnout s důvěrou Poslanecké sněmovny. Pro hlasovalo v pozdních večerních hodinách všech 110 přítomných koaličních poslanců. Proti byli poslanci TOP 09 a ODS, komunisté se hlasování zdrželi. Zástupci hnutí Úsvit opustili jednací sál, jak dopředu avizovali. Rozhodování předcházela zhruba jedenáctihodinová debata, které dominovala kritika opozice.

Hlasování bylo přítomno celkem 181 zákonodárců, proti bylo 38 poslanců za ODS a TOP 09. Všech 33 komunistů se hlasování zdrželo. Kromě poslanců Úsvitu nebyl hlasování přítomen poslanec Ivan Gabal (KDU-ČSL), který byl omluven, a také čtyři poslanci TOP 09. Při počtu 181 poslanců stačilo na vyslovení důvěry jen 91 hlasů. 

Sobotka: Chceme vrátit občanům důvěru ve stát a demokracii

Před dlouhotrvající rozpravou vystoupil se svým projevem premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Za hlavní vládní priority označil prorůstovou hospodářskou politiku, nápravu reforem předchozích vlád a dobře fungující stát.

Sobotka také řekl, že jeho vláda chce obnovit důvěru lidí ve stát, v politiku a demokratický systém. „Nová vláda je připravena udělat vše pro to, aby se naši občané cítili svobodně, spokojeně, důstojně a bezpečně. A nemuseli se za náš stát stydět a mohli být na něj hrdí,“ uvedl Bohuslav Sobotka ve sněmovně. „V zájmu toho jsme připraveni vést dialog s opozicí, s odbornou veřejností i s občanskými iniciativami,“ dodal. „Nebudeme brát lidem peníze formou zvyšování daně z přidané hodnoty,“ slíbil mimo jiné premiér. Odmítl také plošné škrty v investicích nebo v platech zaměstnanců veřejného sektoru.

Ve sněmovně promluvil i prezident Miloš Zeman. Mimo jiné koalici opět vytkl chyby ve vládních dokumentech. Článek si můžete přečíst zde.

Jako jedno z prorůstových opatření premiér jmenoval odvrácení rizik spojených s čerpáním evropských fondů. „Letos hrozí, že přijdeme o 24 miliard korun,“ upozornil s tím, že unijní peníze chce vláda využít na tvorbu nových pracovních míst. „Chceme masivně využívat prostředky z EU, které budeme dostávat ještě další roky.“

Premiér se také zavázal udržet schodek veřejných rozpočtů pod třemi procenty hrubého domácího produktu, pokud se ekonomika opět nepropadne do recese. Vláda ani nechce konkurenceschopnost ekonomiky zakládat na nízkých daních. „Platí, že tato vláda nechce komplikovat život malým podnikatelům či živnostníkům,“ uvedl premiér s tím, že jeho kabinet nehodlá podnikatelům rušit daňové paušály. Vláda prý také stojí o sociální dialog, Sobotka proto vyzval k větší komunikaci mezi vládou, zaměstnavateli a zástupci odborů.

Podrobnosti o programovém prohlášení vlády najdete zde.

V souvislosti s nápravou reforem se zmínil o zrušení druhého pilíře důchodového systému, rušení zdravotnických poplatků vyjma platby na pohotovosti, postupném zvyšování minimální mzdy ke 40 procentům průměrného platu, zvýšení porodného nebo zvýšení slevy na dani na dítě. „Chceme, aby v naší zemi panovala solidarita mezi bohatými a chudými, mezi nemocnými a zdravými, mezi mladými a starými,“ vysvětlil.

Zákon o státní službě už příští rok

Sobotka se přihlásil také k prosazení zákona o státní službě k počátku příštího roku. Tento zákon by přitom měl platit už pro stávající kabinet, nikoliv ten příští. „Chceme transparentní, hospodárné a efektivní služby státu,“ uvedl s tím, že plánuje posílit informační a kontrolní systémy v rámci všech úřadů, včetně posílení pravomocí NKÚ, obnovit finanční policii, zavést elektronickou evidenci tržeb a „omezit lichvu a zvůli soukromých exekutorů“.

Opozice nešetřila v rozpravě kritikou. Podle Miroslava Kalouska (TOP 09) bude ministr financí Andrej Babiš tygr Šer Chán. Článek si můžete přečíst zde

Sobotka zdůraznil, že programové prohlášení vlády je průnikem programů koaličních stran, tedy levicové ČSSD a pravostředových ANO a KDU-ČSL. Prohlásil rovněž, že programové prohlášení a koaliční smlouva „nejsou v rozporu, ale vzájemně se doplňují“. Reagoval tak na slova prezidenta Miloše Zemana, že v obou dokumentech je 15 obsahových rozdílů. V souladu s prezidentovým přáním uvedl, že vláda bude pokračovat v přípravách na zavedení eura v Česku a hodlá se i přihlásit k evropskému fiskálnímu paktu. „Bude to jedno z prvních témat, kterými se chce vláda po získání důvěry zabývat,“ přislíbil.

Jak se proměňovaly síly v Poslanecké sněmovně v minulých letech, se můžete podívat zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná zastropování marží distributorů paliv či snížení spotřební daně

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projedná opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Jedním z nich by měla být regulace marží distributorů paliv, které jsou podle kabinetu v některých případech neadekvátní. Dalším bodem by mohlo být snížení spotřební daně u pohonných hmot, ministerstvo financí mělo v minulých dnech zpracovat několik variant úpravy daně.
před 1 hhodinou

Reorganizace Agentury pro sociální začleňování budí obavy obcí i krajů

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) sloučilo Odbor bydlení a Agenturu pro sociální začleňování do Odboru rozvoje bydlení a soudržnosti a zrušilo patnáct pracovních míst. Města a obce, které se dlouhodobě potýkají se sociálním vyloučením, varují, že by mohlo dojít k narušení zavedeného systému pomoci. Resort ale tvrdí, že jde pouze o reorganizaci a podpora zůstane zachována. Odbory přesto vyhlásily stávkovou pohotovost a upozorňují na možné ohrožení projektů i spolupráce s obcemi.
před 9 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
před 10 hhodinami

VideoMinisterstvo pro místní rozvoj se chystá na centralizaci stavební správy

Ministerstvo pro místní rozvoj zahájilo proces k zavedení nové státní stavební správy a od středy zřídilo sekci a odbor věnované stavebnímu právu. Celkem 626 stavebních úřadů se má příští rok sjednotit pod jediný. Vedení obcí i profesní svazy mají k připravovaným změnám výhrady, upozorňují především na personální problémy – již dnes mají často nedostatek pracovníků. Pod centrální stavební úřad chce podle svazu přejít pouze třetina zaměstnanců. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) rozhodnutí ministerstva brání, podle ní má naopak novela s nedostatkem lidských zdrojů pomoci. Šéfka resortu dále uvedla, že aktualizované cenové odhady na vznik centralizovaného úřadu sdělí na setkání se zástupci samospráv 13. dubna.
před 10 hhodinami

Část smlouvy s Vatikánem je v rozporu s ústavním pořádkem

Ústavní soud rozhodl, že část smlouvy s Vatikánem je v rozporu s českým ústavním pořádkem. Nález brání dokončení ratifikace, řekl předseda soudu Josef Baxa. Problematickými body smlouvy jsou podle ÚS zpovědní tajemství a přístup k církevním archivům, ve zbytku je dokument v pořádku. Vláda podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) zváží ohledně smlouvy Česka s Vatikánem další postup. Návrh na posouzení takzvaného konkordátu podala skupina senátorů, pochybnost vyjádřil i prezident Petr Pavel. Naopak někdejší vláda Petra Fialy (ODS) smlouvu hájila, stejně jako Česká biskupská konference.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 11 hhodinami

ŘSD letos zahájí výstavbu téměř stovky kilometrů dálnic

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos zahájí výstavbu 98,5 kilometru nových dálnic a více než sedmdesáti kilometrů silnic I. třídy. Prvního dubna začala stavba dálnice D11 z Jaroměře do Trutnova. Ještě letos by měla začít také výstavba dvou úseků D35 od Svitav k Mohelnici, které vzniknou ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru (PPP). Loni se dálniční síť rozrostla o 66,7 kilometru, v roce 2024 o 110,6 kilometru.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zlín si připomíná 150. výročí narození Tomáše Bati

Zlín si připomíná 150 let od narození Tomáše Bati. Ten založil obuvnickou firmu, která zaměstnávala tisíce lidí nejen v tehdejším Československu. Památník Tomáše Bati ve Zlíně otevřel novou expozici Vysněné město, vzpomínkové akce se konaly u Baťovy sochy v Otrokovicích i u hrobu na zlínském Lesním hřbitově. Program připravila také Nadace Tomáše Bati v Baťově vile. Výročí Baťova narození je zařazeno i do Kalendáře výročí UNESCO.
před 11 hhodinami
Načítání...