Pokud chtějí africké státy pomoc od EU, musí přijímat zpět migranty. S touto výzvou míří premiér Bohuslav Sobotka na unijní summit do Bruselu. O svých záměrech informoval ještě před odletem členy sněmovního evropského výboru. Chce také tlačit na lepší fungování tzv. hotspotů, aby migranti dál nepostupovali do evropského vnitrozemí.
Sobotka: Za unijní pomoc musí státy Afriky brát zpět migranty
EU podle Sobotky musí přijmout tvrdší postoj vůči státům, které přijímají hospodářskou pomoc. „Pokud někam dáváme peníze, na oplátku musíme vyžadovat spolupráci, pokud jde o ilegální migraci, a musíme mít možnost vracet migranty do těchto států,“ řekl.
Upozornil ale také, že se nedá očekávat uzavření podobné dohody s Libyí, odkud plují lodě s migranty přes Středozemní moře do Itálie. V zemi trvá občanská válka a EU nyní nemá žádného partnera, který by dokázal zajistit plnění dohod na celém území Libye. Podle Sobotky by proto EU měla spolupracovat se sousedními státy Libye, aby zamezily migračním tokům do této země.
Uprchlíci zachránění libyjskou pobřezní stráží
Sobotka před poslanci uvedl, že se v EU daří zvyšovat počet migrantů, kteří jsou vraceni do země původu. Problém podle něj je v tom, že to trvá dlouho a je to drahé. Vyslovil se pro lepší koordinaci evropských zemí při deportacích migrantů.
Premiér také podpořil zajištění lepšího fungování hotspotů. Ty podle něj musí sloužit i k zadržení migrantů. „Musí to být v zásadě tábor pro migranty, aby tam zůstali do doby, než se rozhodne, jestli budou vráceni, nebo dostanou azyl,“ řekl.
Česko podle něj bude podporovat všechny kroky, které zamezí přesunu lidí z řeckých ostrovů, kde hotspoty vznikají, do vnitrozemí, protože tento postup zesiluje tlak migrantů na takzvané balkánské cestě do střední Evropy.
Záchranná operace ve Středomoří
Do Itálie připlouvají přes Středozemní moře v posledních letech ze severu Afriky desetitisíce běženců. Od začátku letošního roku se jich do Itálie touto cestou podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dostalo přes 145 tisíc. Sedmdesát procent z nich tvořili muži a 16 procent děti. Při pokusu překonat Středozemní moře v letošním roce přišlo o život již 3600 lidí.
Minulý rok se přes milion migrantů – nejčastěji ze Sýrie – přesunulo do Evropy, kde tato vlna způsobila rozkol evropských států ohledně imigrační politiky a způsobu, jak přísun migrantů řešit.
V březnu se evropští lídři dohodli s Tureckem na zpětném vracení migrantů, kteří ilegálně dosáhnou území Řecka. Řada balkánských států navíc uzavřela či výrazně omezila průchod na svých hranicích. To vše výrazně omezilo tzv. východní, balkánskou trasu. Migranti z řady afrických zemí však pokračují v cestě z Libye do Itálie. Nejčastěji jde o osoby z Eritrei, Somálska, Nigérie či Gambie.
GALERIE
Hlavní „záchytná“ místa migrantů ve Středomoří
„Bez posunu v Donbasu musí Unie v sanckích setrvat“
Při bruselském summitu se mají kromě migrace řešit také budoucí vztahy EU a Ruska. Podle Sobotky není možné hovořit o zmírnění sankcí, dokud nedojde k pokroku v donbaské krizi. Premiér ale nechce ani jejich zpřísnění – chybí prý jasná analýza dopadů dalších opatření.
Podle Sobotky nebylo přijetí sankcí pro Česko jednoduché, země si uvědomuje jejich negativní dopad na hospodářství. Zároveň ale chce postupovat tak, aby EU vystupovala vůči Rusku a Ukrajině jednotně, protože jen tak si podle něj dokáže vynutit respekt.
„Je jasné, že sankce musí být nadále navázány na plnění minské dohody,“ řekl Sobotka. Jejich zmírnění nebo zrušení si umí představit v případě, že dojde k výraznému pokroku při plnění dohody, která má zajistit ukončení konfliktu na Ukrajině. Sobotka zatím nemá informace o tom, že by se někdo na summitu chystal zrušení sankcí navrhnout.
Ruská agentura TASS v úterý publikovala rozhovor s ministrem průmyslu Janem Mládkem. V něm napsala, že ČR je podle Mládka pro co nejrychlejší zrušení sankcí. Ministr to vzápětí označil za chybný výklad svých výroků.