Jaké závěry očekávat od nadcházejícího pařížského klimatického summitu, český premiér Bohuslav Sobotka netuší. Zejména země vyspělé a rozvojové mají totiž různé názory na snižování emisí skleníkových plynů, ale i na právní závaznost dokumentu, který by měl ze summitu vzejít. Ani na znění dokumentu není shoda. Sobotka bude na začátku jednání reprezentovat Českou republiku, později převezme vedení delegace ministr životního prostřed Richard Brabec.
Bohuslav Sobotka očekává, že dvoutýdenní klimatický summit bude „dramatický do poslední chvíle“. Není zřejmé, jakou podobu ani závaznost bude mít závěrečná dohoda. Jednotlivé státy mají podle českého premiéra odlišné postoje „Bohužel se nepodařilo sblížit stanoviska,“ poznamenal.
Po slavnostním zahájení, na které se sjelo 147 hlav států či předsedů vlád, začnou náročná jednání o omezování emisí skleníkových plynů. Jak dopadnou, těžko podle Sobotky předjímat. „Přetrvává rozpor mezi vyspělými státy a méně vyspělými zeměmi, které argumentují tím, že ještě potřebují nějaký čas na to, aby se rozvinuly a aby zvýšily svůj výkon, než budou muset začít plnit závazky z hlediska snižování skleníkových plynů,“ popsal předseda vlády, v čem si nerozumějí vyspělé a rozvojové země.
Česká republika podle něj patří stejně jako celá Evropská unie k zemím, které chtějí v Paříži stanovit co nejpřísnější pravidla. Součástí dohody by podle této skupiny států měly být i příspěvky jednotlivých zemí ke snižování skleníkových plynů.
Premiér cítí vůli států, jejichž zástupci do Paříže přijeli, po dohodě. Položil však otázku, nakolik budou muset jednotlivé státy ze svých stanovisek ustoupit. „Je otázka, jak velký to bude kompromis a jak velká cena bude muset být za tu dohodu zaplacena z hlediska její účinnosti, vymahatelnosti závazků, se kterými jednotlivé státy přichází, a z hlediska dopadů na proces globálního oteplování,“ nastínil.
Cílem summitu je nástupce Kjótského protokolu
V Paříži zasednou smluvní strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, summitu se účastní 195 zemí. Výsledkem má být nástupce Kjótského protokolu, který platí do roku 2020. Původní protokol stanovil snížení celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru mezi lety 2008 a 2012 o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Svého cíle ale protokol nedosáhl a některé z největších ekonomik světa včetně USA a Číny ho nakonec neratifikovaly nebo se k němu nepřipojily.
Česká republika naopak k roku 2012 snížila emise skleníkových plynů vůči roku 1990 o 33 procent a také celá EU plní závazky s předstihem. „My své závazky z hlediska snižování skleníkových plynů plníme,“ uzavřel předseda české vlády.
