Praha - Premiér Bohuslav Sobotka se vložil do největší a nejspornější kauzy církevních restitucí, ve které jde o miliardové pozemky v okolí pražské Březiněvsi. Premiér se obává, že by se jejich vydáním prolomila hranice 25. února 1948. Vyzval proto šéfa pozemkového úřadu Martina Vrbu, aby nechal rozhodnutí na nezávislém soudu.
O zabrání sto dvaceti hektarů lukrativních polí Řádu maltézských rytířů rozhodlo ministerstvo zemědělství 24. února 1948. Tedy den před datem, které nemůže stát při vracení bývalého církevního majetku prolomit. Šéf pozemkového úřadu Martin Vrba ale případné prolomení hranice 25. února odmítá. „Okamžikem převodu na stát je považováno faktické převzetí státem, které v tomto případě nastalo až v roce 1949,“ upozornil pověřený ředitel Státního pozemkového úřadu Martin Vrba. Za novým šéfem úřadu stojí ministr zemědělství. „Bychom ani já jako ministr zemědělství, ani pan premiér neměli komentovat, zda je tady něco před únorem nebo po únoru. To je opravdu záležitost čistě odborná,“ uvedl Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Právě lednem 1949 od počátku argumentovali maltézští rytíři. „Řád se zcela oprávněně domáhá vydání svého historického majetku, který mu byl zkonfiskován až po 25. únoru 1948,“ zdůraznila právnička řádu. Kancléř Českého velkopřevorství Řádu maltézských rytířů Johannes Lobkowicz již dříve uvedl, že rytíři „žádali jen ty věci, které ukradli komunisté“.
Sobotka ale trvá na tom, aby nechal úřad rozhodnutí na nezávislém soudu. „Trvám na tom, aby nedošlo k prolomení restituční hranice,“ řekl. Totéž chce i starosta Březiněvsi. „Protože nezávislý soud je jediný ten, který je oprávněn vykládat zákon,“ doplnil starosta Jiří Haramul (nestr.).
Radnice se bojí prolomení února – a také ztráty stovek milionů
Nové stanovisko pozemkového úřadu nepříjemně překvapil březiněveského starostu Jiřího Haramula, který výklad s převzetím až v lednu 1949 odmítá. „Dojde k prolomení hranice 25. února 1948. To je z mého pohledu i z pohledu všech ostatních nepřijatelné,“ řekl starosta. Ten také dříve prohlásil, že vládní rozhodnutí z 24. února bylo rozhodnutím „předchozí demokraticky zvolené vlády“.
Restituce březiněveských polí by pro městskou část byla nemilá hlavně z finančního hlediska. V územním plánu na nich má vyrůst škola, zdravotní středisko a především desítky rodinných domků. Pokud by stát pozemky vydal, Březiněves by na jejich vykoupení potřebovala zhruba 300 milionů korun. Po pozemcích, které si Řád maltézských rytířů nárokuje, má vést také Pražský okruh.
