Šlachta před poslanci odmítl, že by se policejní reorganizace chystala léta

1 minuta
Kromě Šlachty pozvali poslanci i vyšetřovatele GIBS Milana Vaculíka
Zdroj: ČT24

Poslanecká vyšetřovací komise k policejní reorganizaci znovu vyslechla Roberta Šlachtu. Po výslechu Šlachta řekl, že odchází rozladěn. Odmítl tvrzení některých předchozích svědků, kteří tvrdili, že se reorganizace, jež spočívala ve sloučení Šlachtova Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu s protikorupční policií, připravovala několik let. Odmítl také, že by si ÚOOZ počínala nezákonně.

Když stanul Robert Šlachta před sněmovní komisí poprvé, vyslýchali ho poslanci pět hodin. Na druhý výslech stačily dvě hodiny. Když poté z parlamentu odcházel, prohlásil, že je rozladěný, některé otázky členů komise se mu nelíbily. Zpochybnil také některé výpovědi, které v minulosti před poslanci zazněly například od bývalého ředitele GIBS Ivana Bílka nebo exministra vnitra Martina Peciny.

„Informace, které byly ve sdělovacích prostředcích od některých těch osob, nejsou pravdivé, nesouhlasím s nimi. Vyrojilo se hodně spekulací o činnosti ÚOOZ, bylo to až nazýváno nezákonnostmi. Plně si stojím za prací ÚOOZ a všech lidí, kteří v té době na ÚOOZ pracovali,“ řekl Robert Šlachta. Odmítl také tvrzení Peciny či Bílka, že se o reorganizaci uvažovalo již před lety.

Když Šlachta ke komisi přicházel, řekl, že má „některé nové poznatky“. Navrhl také výslechy některých dalších detektivů z bývalého ÚOOZ. Předseda komise Pavel Blažek (ODS) však odmítl, že by bylo možné zvát stále další lidi. „Těch, kteří se přihlašují, že by chtěli před komisí vypovídat, jsou desítky. My jsme spoustu věcí odmítli,“ uvedl. Očekává však, že by mohl leccos objasnit rezignační dopis bývalého šéfa ostravské expozitury ÚOOZ Jiřího Komárka, kterého si poslanci vyžádali na policejním prezidiu.

Po jednání také řekl, že odpovídal na dotazy, které byly osobní a nesouvisely s reorganizací. „Když jsem dnes byl na výslechu, opakoval jsem věci, které již byly předloženy. Takže pokud by komise měla v současné době už vyhodnoceno, myslím, že jsem tady ani nemusel být,“ kritizoval práci komise Šlachta.

Šlachta byl jedním z největších kritiků sloučení ÚOOZ, který řídil osm let, s protikorupční policií. Na první výslech přinesl dokument označovaný jako Šlachtova zpráva, jenž se zaměřuje na sloučení protimafiánského a protikorupčního útvaru.

Tuhý varovnou SMS neposlal, uvedl Blažek

Kromě bývalého šéfa protimafiánského policejního útvaru pozvali poslanci vyšetřovatele Generální inspekce bezpečnostních sborů Milana Vaculíka. Vaculík podle Blažka řešil případ „brutálního úniku informací“, z něhož bývalý detektiv Jiří Komárek nařkl policejního prezidenta Tomáše Tuhého.

Po jednání sněmovní komise Blažek naznačil, že varovná SMS o chystaném zásahu protikorupční policie od Tuhého nevzešla. Uvedl, že došlo k chybě hned na začátku vyšetřování a zatím není jasné, kdo za ni může.

Vyšetřovací komise původně měla dokončit svoji práci v říjnu, nakonec dostala čtvrtletní odklad. Pavel Blažek dal v říjnu najevo, že se poslanci blíží k zásadnímu zjištění. „Komise pravděpodobně dospěje k zajímavým závěrům, které budou jiné, než to vypadalo v médiích. Některá vyjádření se ukázala jako na vodě. Některé skutečnosti jsou dokonce úplně jinak, než se ukazovalo v minulosti,“ řekl.

Spojení protikorupčního a protimafiánského útvaru do společné centrály proti organizovanému zločinu vyvolalo roztržku v koalici a poštvalo proti sobě i některé bývalé vysoce postavené policisty. Komise se zabývá různými podezřeními souvisejícími s postupem policejního prezidia, policistů a žalobců. Na výslednou zprávu má čas do konce ledna.

Po výslechu Roberta Šlachty a Milana Vaculíka by poslanci měli v pondělí vyslechnout Jarmilu Ošlejškovou a Petra Šeredu z olomouckého vrchního státního zastupitelství. Na 8. prosince potom pozvali policejního prezidenta Tomáše Tuhého, jeho bývalého náměstka Zdeňka Laubeho a šéfa olomouckých žalobců Ivo Ištvana, aby znovu vypovídali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 2 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
06:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
06:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánovčera v 20:17

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánovčera v 19:44

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánovčera v 19:29

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánovčera v 18:48
Načítání...