Studenti, kterým se nelíbí, že na výročí listopadových událostí roku 1989 a 1939 nemohli přijít k pamětní desce na Albertově, chtějí tuto neděli 22. listopadu uspořádat skutečnou oslavu 17. listopadu. Organizátoři akce reagují na to, že v den oslav 17. listopadu ochranka studenty k pamětní desce nepustila. Na Albertově totiž o několik hodin později začínalo shromáždění příznivců prezidenta Miloše Zemana. Podle studentů je takový postup neospravedlnitelný.
„Není náhoda, že se pan prezident dostal do konfliktu s celou akademickou obcí,“ komentoval vztah Miloše Zemana politolog Daniel Kroupa. „Prezident se totiž snaží být mluvčím lidí, kteří více než své názory, prezentují své předsudky.“
Akci nazvanou „Skutečné uctění památky 17. listopadu na Albertově“ založili organizátoři zatím na sociální síti Facebook. Od úterka se k ní virtuálně připojilo přes tři a půl tisíce lidí.
„Jakožto studenti a občané svoláváme na den 22. 11. 2015 v 15 hodin k albertovskému pomníku pietní akci, kterou chceme dát prostor k náležitému uctění tohoto státního i světového svátku,“ uvedli iniciátoři akce Tomáš Navrátil, Tereza Kuglerová a Daniel Ort.
Organizátoři ve svém prohlášení na Facebooku připomínají, že 17. listopadu se vzpomíná na násilné potlačení poklidné studentské demonstrace a následnou perzekuci studentů nacisty v roce 1939 a události, které v roce 1989 vedly k sametové revoluci.
„O dalších 26 let později byla shromážděným na pražském Albertově svoboda upřena, když jim bylo zabráněno vyjádřit úctu hodnotám a odvaze minulých generací studentů u památníku zmíněných událostí,“ popisují studenti svou motivaci. „Tuto skutečnost shledáváme politováníhodnou a neospravedlnitelnou,“ uvedli.
Studenti, kteří akci svolávají, netvoří žádnou formální skupinu. „Sešli jsme se vlastně dosti náhodně, různé fakulty, obory,“ uvedla Tereza Kuglerová.
Postup vůči studentům kritizují rektoři i někteří politici
Proti tomu, že ochranka v úterý dopoledne zastavila studenty, kteří chtěli zapálit svíčku u pamětní desky na Albertově, se ohradili i někteří čeští rektoři a několik politiků.
Podle mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka studenti mohli přijít na Albertov jindy než v době, kdy se blížil prezidentův projev. Studenti prý mohli „položit kytičku na Albertově kdykoliv mimo předem ohlášené shromáždění“.
„Takto jde jen a jen o pokus o mediální zviditelnění, průhlednou propagandistickou akci ku laskavému pošimrání antizemanovského mediálního mainstreamu. Nic více," uvedl Ovčáček na svém Facebooku.
Zamezení přístupu studentům odsoudil rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. „Naplňuje mě to hořkostí. Je to špatně a to, k čemu došlo, se nesmí opakovat,“ řekl Zima. Ovčáčkovo vyjádření pak v Karolinu označil za lež.
Podobně jako Zima se vyjádřil i rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. „Je to naschvál. Příznivci pana prezidenta a pana Konvičky se chtěli pomstít za loňskou demonstraci, která byla proti prezidentovi,“ poznamenal Bek.
Podle děkana Přírodovědecké fakulty UK ztratili studenti i učitelé svobodu
Studenti i jejich učitelé letos v listopadu ztratili na Albertově svobodu, uvedl v prohlášení na webu děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohuslav Gaš. Policie byla ochotna do střeženého prostoru vpustit jen několik z nich, to ale studenti odmítli.
Podle děkana Přírodovědecké fakulty, která sídlí na Albertově, bylo se studenty zacházeno „jako s vetřelci“. „Argument, že to bylo z bezpečnostních důvodů kvůli účasti pana prezidenta na akci pořádané jeho příznivci je neospravedlnitelný, protože pan prezident měl přijet na Albertov až za tři hodiny a celý dvacetimetrový prostor byl prošpikován policií a členy ochranky,“ uvedl.
Protestují nejen studenti Přírodovědecké, ale také Filozofické fakulty
Kriticky se k úterním událostem vyjádřili také studenti Přírodovědecké fakulty. Ani oni nesouhlasí s argumentem, že k pamětní desce nesměli kvůli bezpečnosti.
„Šlo by možná pochopit, kdyby byl prostor zcela uzavřen po celou dobu návštěvy hostů vyžadujících speciální ochranu. Upozorňujeme však, že nedlouho poté, co bylo studentům zabráněno ve vstupu k památníku, se prostor otevřel pro skupinky příznivců pana prezidenta,“ uvedli.
S „policejní blokádou“ pamětní desky připomínající studentské hnutí nesouhlasí ani členové Studentské rady Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Ostře protestujeme proti snaze zneužít studentskou symboliku pro potřeby specifické politické reprezentace a neshledáváme ji jako legitimní důvod k záboru místa tohoto typu,“ uvedli.
Apelovali také, aby si akademická obec nenechala vzít 17. listopad „politickými populisty pohybujícími se na hraně extremismu“.
Premiéra situace mrzí, někteří politici ji odsoudili
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) po incidentu uvedl, že ho událost mrzí, policie prý ale musí udržovat bezpečnost. „Nechceme, aby docházelo k násilným střetům mezi příznivci jednotlivých názorů,“ reagoval na zastavení studentů.
Místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš byl ve svém vyjádření konkrétnější. „Myslím si, že policisté byli měli používat selský rozum,“ řekl České televizi. „Musím s politováním konstatovat, že v listopadu 89 studenti na Albertov mohli. Hanba,“ konstatoval na Twitteru europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil, napsal na svůj Twitter: „Nepustit 17. listopadu studenty na Albertov, protože tam za dvě hodiny bude prezident Zeman, je nehoráznost.“
Předseda ODS Petr Fiala, který je bývalým rektorem Masarykovy univerzity v Brně, považuje postup za zneuctění památky listopadových událostí. „Nevpustit studenty zapálit svíčky k pamětní desce je dalším pošlapáním listopadu 89. Pokud to pořadatelé nevědí, tak mj. slavíme svobodu,“ hodnotil opatření ve svém twitterovém příspěvku.
Loni na Albertově házeli na prezidenta jeho odpůrci vejce
Loni prezidenta Zemana na Albertově vypískali jeho odpůrci a házeli po něm vejce. Letos se na místě konala akce na podporu prezidenta, k níž se připojil Blok proti islámu. Zeman tak měl na Albertově vstřícné publikum. Podpořit ho přišlo několik tisíc lidí. Kromě Zemana na akci vystoupili i další řečníci včetně předsedy Bloku proti islámu Martina Konvičky nebo předsedy strany Úsvit - Národní koalice Miroslava Lidinského.
