Praha - Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková rezignovala. Jde o reakci na její úterní odvolání z pozice šéfky vládní sekce lidských práv. S důvody, které jí byly sděleny, není spokojena - jsou prý zástupné. Kabinet podle Šimůnkové nepříkládá lidským právům patřičnou důležitost. Šimůnková byla jmenována do funkce v únoru 2011, předtím působila jako právnička zabývající se ochranou dětí.
Šimůnková soudí, že by nemohla agendu související s lidskými právy účinně vykonávat kvůli vágnímu zakotvení pozice vládního zmocněnce v novém organizačním řádu Úřadu vlády. Po oddělení od postu ředitele sekce podle ní tato funkce ztratila obsah i pravomoci.
- „Věnovala jsem práci v oblasti lidských práv nejen na Úřadu vlády několik let intenzivní práce a nechci se podílet na tom, že je funkce zmocněnce pro tuto oblast opět zbavována svého obsahu a tím vlastně likvidována,“ napsala Šimůnková v dopise. Podobným snahám prý čelila už za předchozí vlády, ale tehdy je dokázala odvrátit.
Z postu šéfky sekce Šimůnkovou odvolal vedoucí Úřadu vlády Radek Augustin (SPOZ). Podle Rusnoka byla důvodem její špatná práce v týmu a pracovní morálka. Šimůnková ale tvrdí, že tyto důvody jsou zástupné. Za odvoláním podle ní stojí fakt, že kabinet nepřikládá lidským právům patřičnou důležitost.
Podobně mluví i veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský. Komunikace s Rusnokovým kabinetem je podle něj tragická. Naznačil dokonce, že i on by mohl skončit. „Když se nemůžu domluvit s těmi, co mě zvolili, je to problém. Nikdy jsem netvrdil, že tam vydržím celých šest let,“ řekl Varvařovský v Interview Daniely Drtinové. „Nevylučuji to. Bývá mi ale vyčítáno, že tím vyhrožuji, já nikomu nevyhrožuji,“ dodal.
-
„Přestože vím, že mnozí o ní říkali, že je neviditelná, a měli různé připomínky, já bych se k těmto hlasům nepřipojil. Mě to mrzí, mně se s ní spolupracovalo dobře,“ řekl Varvařovský k odvolání Šimůnkové.
