Litovel - Jako amatérský a později i profesionální zápasník Gustav Frištenský absolvoval na deset tisíc zápasů, v nichž málokdy soupeřovi podlehl. Mohla za to nejen specifická taktika, na níž pracoval celý život, ale i zdravý životní styl a schopnost svou sílu vhodně využít proti soupeřovi. Legendární silák, který většinu svého života strávil v Litoveli a procestoval téměř celý svět, získal dobrou kondici zemědělskými pracemi na rodném statku. „Ve správný okamžik se dokázal správně rozhodnout a sílu využít ke svému prospěchu a vítězství,“ vzpomíná neteř legendárního zápasníka Zdena Frištenská.
Sílu dokázal využít ve svůj prospěch, říká neteř Frištenského
Gustav Frištenský se narodil jako nejstarší ze sedmi sourozenců v polabských Cerhenicích a tato pozice ho předurčila k tomu, že již od malička pomáhal při těžkých zemědělských pracích. „Už ve čtyřech letech oral, v deseti házel na sýpku těžké pytle a ve čtrnácti letech vezl fůru s řepou do nedalekého cukrovaru,“ připomíná Frištenská.
Když se projevil u Frištenského zápasnický talent, celá rodina ho podporovala. Dnes běžný servis ve formě trenéra tehdy neexistoval a silák se na své zápasy musel připravovat bez cizí pomoci. Na zakázku si nechal vyrobit nejrůznější originální posilovací zařízení. „Sám si vytvářel posilovací stroje a nářadí, sám trénoval a sám si stanovil jídelníček a celý trénink,“
upozorňuje Frištenská.
O svých soupeřích si vedl detailní záznamy
Frištenský byl velký perfekcionista a o svých soupeřích i zápasech si vedl poměrně podrobné záznamy. „Psal si k fotografiím, jaký ten dotyčný zápasník je, kde jsou jeho slabiny nebo naopak silné stránky. Dokázal si vytvořit charakteristiku zápasníka a pak ji ve svůj prospěch využít,“ uvedla Frištenská. Podle ní byl ale zároveň „dobrák od kosti“ a pomáhal, kde bylo zapotřebí. Získal si přízeň mnoha slavných osobností té doby, jako byl Petr Bezruč, Emil Zátopek či Ema Destinová.
Když po vyučení řezníkem přišel do Brna, vstoupil zde do Sokola a začal se důsledněji připravovat na své zápasy. V roce 1900 vyhrál svůj první řeckořímský zápas a začal tak svou téměř čtyřicet let trvající kariéru. V roce 1913 uspořádal své první vítězné turné po Spojených státech a v roce 1929 se stal profesionálním mistrem Evropy. Za doby první republiky patřil k nejpopulárnějším postavám, poté byl během války vězněn za odbojovou činnost. Zápasnickou formu si udržel až do svých sedmdesáti let.