ČT24 připravila duely všech kandidátů do Senátu, kteří postoupili do druhého kola, a mají tak reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. Ve volebním obvodu číslo 44 Chrudim se utkají Jan Tecl (ODS) za koalici ODS, STAN a STO, který v prvním kole získal 15,44 procenta hlasů, a Daniel Herman (KDU-ČSL), který obdržel 15,13 procenta.
Senátní duel v Chrudimi: Podpora života na vesnici či řešení sucha
15 minut
Senátní duel: Chrudim
Které dvě věci z vašeho programu byste chtěli v Senátu prosadit?
Jan Tecl: Senátor musí být zejména strážcem zákonů. Abych byl konkrétnější, při mé práci starosty se setkávám s občany a od nich například slýchávám, jaké problémy je provází. A jeden z těch velkých problémů je zdlouhavý proces stavebního řízení. Čili jedna z věcí, které bych určitě preferoval, je stavební zákon, jeho úprava, s tím, že v současné době je situace taková, že navíc byl rozšířen o stanovisko územního plánování, což výrazným způsobem jak občanům, tak úřadům zkomplikovalo práci. Dnes na radnicích musí přijímat nové zaměstnance, vrší se jim tam práce a hrozí riziko, že dojde k nějakému pochybení, takže určitě zjednodušení stavebního zákona. I lhůty, které teď jsou, jsou nesmírně dlouhé.
Co se týče druhé věci. Při cestování po senátním obvodu jsem se setkával s občany na venkově a trápí je život na vesnici, že ten život pomalu skomírá, že se uzavírají provozovny, které tam jsou, že se ruší pošty, zejména v posledních pěti letech. Chtěl bych pomáhat v tom, aby k tomu nedocházelo.
Zákony, které budou přicházet a budou proti venkovu, které ho nebudou podporovat, tak bych zase já nepodporoval. Pak si dovedu představit nějakou podporu, co se týká třeba venkovských prodejen a podobně.
Daniel Herman: Rozdělil bych to na dvě roviny. Jednak Senát jakožto horní komora parlamentu, tedy celostátní témata. Tam bych chtěl rozhodně iniciovat legislativní úpravu toho, co nazýváme souběhem několika mandátů, které jsou placené ze stejného státního rozpočtu. Ve středověku se to nazývalo mnohoobročnictví. To je naprosto špatně a mám s tím vlastní zkušenost. Když jsem byl členem vlády, tak jsem byl také poslancem. Zdůrazňuji, že to bylo gratis. Poslanec jako člen vlády nemůže plnohodnotně vykonávat svůj mandát, protože nepracuje ve výborech. To je ta důležitá práce, nejen plenární zasedání.
Druhé celostátní téma je odpolitizování mediálních rad ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích, to znamená přesun voleb těchto rad z Poslanecké sněmovny do Senátu.
Druhá rovina je region, tedy obvod. Po cestách a rozhovorech s lidmi bych dal jako prioritu problematiku sucha, zadržování vody v krajině. Ve spolupráci s ministerstvy životního prostředí a zemědělství bych se chtěl výrazně zasadit o zlepšení v této otázce. Potom je to otázka dopravní, která je velkým problémem, a samozřejmě sociální služby, které jsou zásadní pro širokou část naší společnosti. Co se týká mé bývalé profese, nemůžeme zapomínat ani na podporu památek a kultury.
Zmíněné řešení sucha je věcí legislativních úprav. Tím, že jsem jako člen vlády měl možnost spolupracovat se zmíněnými ministerstvy, tak vím, jak se takovéto věci řeší. Ve spolupráci se zastupiteli, starosty konkrétních obcí bych chtěl tyto podněty přenášet na centrální úroveň. Například jsem se setkal s iniciativami, že lidé, kteří vlastní pozemky, na kterých historicky byly nějaké vodní nádrže, jsou ochotní je dát k dispozici. Je třeba to legislativně ošetřit, aby ti lidé nebyli potrestáni, že něco ze svého dávají k dobru celku. Takže ve spolupráci jednak s lokálními autoritami, s lidmi, kterých se to týká, a s centrálními úřady bych chtěl tímto způsobem stavět propojení.
Jaké jsou náklady na vaši kampaň, z čeho jste ji platili a kdo je vaším největším sponzorem?
Daniel Herman: Kampaň stále běží, protože druhé kolo je před námi. Chci poděkovat všem, kteří mě podpořili v kole prvním, a poprosit je o podporu v kole druhém. Kampaň se pohybuje zhruba kolem milionu korun. Dominantním sponzorem je moje strana, KDU-ČSL. Potom také přispívám z vlastních zdrojů a jsou někteří drobní dárci, kterým děkuji a kteří přispívají na transparentní účet.
Jan Tecl: Mám transparentní účet, na kterém se lze přesvědčit, jaké je financování kampaně. V prvním kole částka činila necelý jeden milion korun, v druhém kole je to necelých 100 tisíc korun. Nejvýznamnějším přispěvovatelem je Občanská demokratická strana, která mi přispěla částkou 300 tisíc korun, potom jsem do toho vložil finanční prostředky já a také byli drobní přispěvovatelé, kterým bych chtěl poděkovat.
Pokud se do Senátu dostanete, ve kterém výboru byste chtěli zasednout?
Jan Tecl: Pro mě to je velmi jednoduchá otázka, protože pracuji ve veřejné správě, tak by to byl výbor pro veřejnou správu.
Daniel Herman: Kultura a vzdělání odpovídá tomu, čemu se věnuji dlouhá léta. Vzhledem k tomu, že jsem schopen vést jednání minimálně ve třech světových jazycích, tak bych si dovedl představit, že bych mohl být platným členem i v zahraničním výboru.
U jakého konkrétního projednávaného zákona už víte, že byste ho chtěli zamítnout nebo vrátit sněmovně s pozměňovacími návrhy?
Daniel Herman: Mezi tato témata patří důchodová reforma, to je stále problém, a dostupné bydlení. S tím do značné míry souvisí otázka sociálního bydlení. Prostě nemůžeme zapomínat na lidi, kteří nemají to štěstí, aby byli mladí, krásní, zdraví a bohatí, ale jsou i tací, kteří potřebují hustou sociální síť, aby nepadli úplně na dno.
Jan Tecl: Jeden ze zákonů, které bych určitě nepodpořil, je změna senátního zákona o volbách do Senátu. Myslím, že co je pro občany nejsložitější, je to, že se neustále mění legislativa a zákony. Čili tuto změnu bych nepodpořil. Protože jsem konzervativní člověk, tak si myslím, že to, co funguje, by tak mělo zůstat.
Takže by systém voleb do Senátu měl zůstat stejný?
Jan Tecl: Způsob, jakým se teď volí senátoři, je pro mě dostatečný. Naopak si myslím, že je správný – neměly by být podobné volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu. Měly by být odlišné, už z toho důvodu, že obě komory parlamentu mají odlišnou roli.
Daniel Herman: Já v tuto chvíli pokládám v senátních volbách dvoukolový model za rozumný a osvědčený. Nevidím důvod, aby došlo k nějaké radikální změně. Můžeme samozřejmě studovat různé modely v zahraničí, určitě se inspirovat, ale v tuto chvíli to nevidím jako aktuální téma. Jsme přesvědčený, že funguje. Jistý problém vidím v tom, že třeba lidem v druhém kole nepřicházejí volební lístky domů, tedy někteří jsou znejistěni. Jsou tady určitě otazníky, jsou to drobnosti, které by nějakým způsobem asi bylo možné vyladit, ale dvoukolový systém tak, jak je nastavený, funguje docela dobře.
Je potřeba nějak měnit Ústavu České republiky?
Daniel Herman: Ústava je naprosto zásadním dokumentem státu a měla by se měnit jen ve chvílích, kdy je to nezbytně nutné. V tuto chvíli nevidím důvod, aby se měnila. V tomto smyslu je i role Senátu velmi zásadní, protože bez Senátu nelze ústavu měnit.
Jan Tecl: Jsem přesvědčen, že ústava je napsána dobře a kvalitně a nevidím žádný prostor pro to, že by se teď měnila. Navíc každé otevření této problematiky může přinést riziko, že se do ní dostane třeba i něco, co bychom si nepřáli. Ústavu bych určitě neměnil. Skutečně by pro to musel být velmi vážný důvod, aby k této změně mohlo dojít.
Jak vnímáte instrument obecného referenda?
Jan Tecl: Obecné referendum bych určitě nepodpořil, ostatně máme místní referenda, z kterých máme určité zkušenosti. Vidíme, že řada občanů na místní referenda ani nereaguje, že je nízká volební účast. Myslím, že by obecné referendum nemělo být.
Daniel Herman: V podstatě se shoduji s kolegou Teclem. Nevidím důvod pro obecné referendum celoplošné, ale na lokální úrovni jsou určité zkušenosti, které jsou zajímavé, to znamená to, co mají lidé dobře zmapováno, jestli třeba ve své obci mají chodník, nebo ne, jestli mají sportovní hřiště, nebo ne, či otázka kanalizace. Tam si dovedu představit, že názor veřejnosti je důležitý, ale jsou tam určité rezervy, třeba že lidé nemají dostatečný zájem. Na komunální úrovni si to dovedu představit, na celostátní úrovni k tématům vysoce odborným ne. Máme zastupitelskou demokracii, tedy jediné autentické referendum jsou právě volby, které dávají zvoleným politikům mandát, aby se na základě odbornosti a konzultací s odborníky zabývali zahraničněpolitickými, bezpečnostními a podobnými tématy.
Jaký máte názor na přímou volbu starostů?
Daniel Herman: Přímá volba starostů je model, který někde ve světě pravděpodobně je, ale v tuto chvíli bych ani zde k nějaké změně nesahal. Jsem přesvědčený o tom, že systém, jak je nastaven, funguje a myslím, že by se věci měly měnit tehdy, když nefungují.
Jan Tecl: Přímá volba starostů funguje například na Slovensku, respektive je zavedená. Jak funguje, je otázka. Já bych přímou volbu starostů nepodpořil. Je to z důvodu, že sám jsem starosta a vím, jak obtížné by bylo, kdybych byl zvolen přímou volbou a zastupitelstvo by bylo z opačné strany politického spektra. Myslím, že by spolupráce nemohla fungovat a třeba čtyři roky by obec stagnovala. Podle mě je to špatný nápad.
