Šéf hradního protokolu Forejt chtěl skončit, žádost ale stáhl

Praha - Šéf hradního protokolu Jindřich Forejt nadále zůstává ve své funkci. Prezidentu Miloši Zemanovi předal svou rezignaci, po rozhovoru s ním ji ale stáhl, řekl České televizi. Původní zprávu o odchodu Forejta přinesly dnešní Lidové noviny (LN). Podle nich roli ve Forejtově kroku hrály vyhrocené vztahy v kanceláři prezidenta a také některé stížnosti. Zástupcem Forejta by se měl stát Miroslav Sklenář, který tento odbor vedl už za prezidenta Václava Havla.

Miloš Zeman potvrdil, že o rezignaci Forejt uvažoval, podle něj si ale svůj krok rozmyslel po vzájemném „přátelském rozhovoru“. „Je pravda, že podal rezignaci, a je také pravda, že ji posléze stáhnul. Takže jak vidíte, není dobré uveřejňovat pouze polovinu pravdy,“ řekl Zeman.

Novou funkci na Hradě ale bude mít Miroslav Sklenář, který se stane zástupcem právě Forejta. „Miroslav Sklenář bude od 1. července zastávat funkci zástupce ředitele odboru protokolu,“ uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Na dotaz, zda by v jeho vedení měl nahradit právě Forejta, Ovčáček pouze poznamenal, že „jde o výraznou posilu týmu odboru protokolu“. Nástup do Kanceláře prezidenta republiky od tohoto data potvrdil i sám Sklenář. „Moje funkce bude záležet na rozhodnutí prezidenta republiky a vedoucího kanceláře,“ nechtěl Sklenář upřesnit své další působení.

Nahrávám video
Ceremoniář Forejt zůstává na Hradě
Zdroj: ČT24

Forejt jako „nejlepší protokolář“

Šestatřicetiletého Forejta přivedl do hradního protokolu Zemanův předchůdce Václav Klaus, který ho označil za „nejlepšího protokoláře, jakého tato země za 100 let měla“. Forejt ale na Hradě začal pracovat už v roce 2002 - jako stážista za Václava Havla. Po první přímé volbě prezidenta se spekulovalo o tom, že nastoupí na post velvyslance ve Vatikánu. Na tuto pozici ho schválila tehdejší Rusnokova vláda. Forejt ale nakonec na Hradě zůstal a zastínil i ostatní Zemanovy spolupracovníky. Rozhodoval například o tom, jaké informace a jací lidé se k prezidentovi dostanou.

Svému postavení ale s postupem let zřejmě začal přisuzoval až příliš velkou váhu a začaly se proto množit stížnosti. Podle LN musel Hrad naposledy řešit oficiální stížnost Ázerbájdžánu. Velvyslanec se pozastavoval nad tím, jak bylo přistupováno k jejich ministrovi zahraničí během summitu Východního partnerství, který proběhl v Praze na konci dubna. Po odjezdu ázerbájdžánského prezidenta Forejt údajně ministrovi blokoval přístup k Zemanovi a nechtěl ho pustit ani ke společnému stolu. Podle několika ambasadorů Forejt při plánování prezidentovy zahraniční cesty odmítá spolupracovat i s nižšími diplomaty. Na nedávné návštěvě Zemana v Rumunsku a Moldavsku se pak údajně stavěl proti rozhovoru moldavského prezidenta se Zemanem mezi čtyřma očima nad rámec předem daného programu. Na nevstřícné Forejtovo chování si stěžovali i podnikatelé, kteří s prezidentem jeli.

Fotografie s Obamou i královnou

U novinářů si Forejt kvůli své všetečnosti vysloužil kuriózní přezdívku. Fotoreportéři si často stěžovali, že jim kazí záběry, neboť se od politiků nehnul ani na červeném koberci a byl všude. Proto mu začali přezdívat „Forejt Gump“ podle slavného amerického filmu Forrest Gump, jehož hrdina se také ocitl v blízkosti mnoha mocných lidí světa. Naposledy se Forejt objevil na fotografii z oslav vylodění v Normandii. Na snímku je spolu s předními světovými státníky včetně amerického prezidenta Baracka Obamy, ruského prezidenta Vladimira Putina nebo britské královny Alžběty II.

Přípravy na společné fotografování
Zdroj: ČTK/AP/Charles Dharapak

Na konci loňského roku se Forejt dostal do hledáčku médií kvůli svému vzdělání. Lidové noviny tehdy uvedly, že zřejmě nikdy nevystudoval vysokou školu, ačkoli Hrad v jeho životopise uvedl hned dvě: Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a Mnichovskou univerzitu Ludvíka Maxmiliána. „Osoba tohoto jména a tohoto data narození studovala na Právnické fakultě UK, nicméně neabsolvovala,“ citovala Mladá fronta Dnes mluvčího univerzity Václava Hájka. „Podle toho, co jsme zjistili, nebyl Jindřich Forejt přijat na naši univerzitu k řádnému studiu,“ uvedla tehdy i mluvčí mnichovské univerzity Kathrin Bilgeriová.

Podle vládního nařízení o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě by přitom protokolář vysokoškolský titul mít měl. Forejt tak prý zřejmě dostával od zaměstnavatele výjimku. Šéf hradního protokolu nicméně tvrdil, že nepravdivé údaje v životopise neuvedl. „V rámci mnichovské univerzity studoval jeden z jejích institutů,“ vzkázal prostřednictvím mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka. Forejta se tehdy zastal i prezident Miloš Zeman a vyjádřil mu plnou důvěru. Odůvodnil to jeho vynikajícími pracovními výsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V případu požáru ve zbrojovce obviněn další člověk, jiný zadržen v Bulharsku

Kriminalisté v sobotu obvinili v případu zapálení haly zbrojovky LPP Holding v Pardubicích dalšího člověka. Jeden člověk byl navíc v pátek zadržen v Bulharsku, Česko požádá o jeho vydání. Policie to v sobotu večer bez dalších podrobností uvedla na síti X.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPamátky se po zimě otevírají, připravily i řadu novinek

Hrady a zámky se po zimní pauze opět otevřely výletníkům. Loni je navštívilo 4,3 milionu lidí, o šest procent víc než v roce 2024. První návštěvníky v sobotu přivítal zámek v Holešově, kde se mohli podívat, jak se plete pomlázka za patnáct sekund. Bohatý program má připravený také hrad Kašperk, jehož správce Václav Kůs se stal díky snahám o oživení objektu Kastelánem roku 2025. Zámek v Českém Krumlově opět vystavuje zlatý kočár v Eggenberském sálu, návštěvníci ho můžou vidět téměř po roce. Zámek v Bučovicích letos umožňuje návštěvníkům nahlédnout i do míst, kam se běžně nepodívají – na půdu nebo do věže s hodinovým strojem. Na zámek Veltrusy přišli první návštěvníci už ve čtvrtek. K vidění je třeba barokní sál, který se objevil ve filmu Amadeus. Navštívit lze i další památky. Rudá věž smrti v Ostrově, která sloužila jako třídírna uranové rudy v komunistickém pracovním táboře, teď prošla opravou. Velikonoční víkend tak zahajuje sezonu památek a naopak symbolicky uzavírá tu lyžařskou.
před 3 hhodinami

Na summitu NATO Česko zastoupí Babiš, Macinka a Zůna. S Pavlem vláda nepočítá

Na letním summitu NATO v Ankaře budou Česko reprezentovat premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). S účastí prezidenta Petra Pavla vláda nepočítá. Všichni tři jmenovaní představitelé kabinetu to potvrdili pro ČT. Hlava státu ale ještě chce s ministerským předsedou o složení delegace jednat. Termín schůzky však zatím dohodnutý nemají. Dosud platilo, že na vrcholných zasedáních Aliance stát obvykle zastupoval prezident – na summitech EU pro změnu premiér.
před 3 hhodinami

V Praze někdo vykradl bankomaty, poničil je asi výbušninou. Škoda je v milionech

V Opatovské ulici v Praze někdo v noci na sobotu poškodil dva bankomaty a ukradl z nich všechny peníze. Škoda je dle policistů několik milionů korun. Ti také zjišťují, jakým přesně způsobem do bankomatů pachatelé pronikli, řekla policejní mluvčí Eva Kropáčová. Policií zveřejněná fotografie ale naznačuje, že bankomaty byly poničené s použitím výbušniny. Z místa podezřelí odjeli na elektrokoloběžkách. Zloděje, kteří byli nejméně dva, policie hledá. Útoky na bankomaty s použitím výbušniny jsou podle mluvčích bank ojedinělé. Incident částečně omezil provoz blízkého obchodního centra.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 10 hhodinami

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 15 hhodinami

VideoOpozici vadí na sílu prosazované změny jednacího řádu, přijetí se může zkomplikovat

Schvalování změn v jednacím řádu se ve sněmovně ještě může zkomplikovat. Ústavně-právní výbor sice normu poslal do druhého čtení, některým opozičním zákonodárcům ale vadí, že během předkládání úprav nevznikla dohoda napříč dolní komorou. Zástupci koalice namítají, že není na co čekat. Opozice je podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného naopak připravena se tématu věnovat dlouho. „Očekával jsem, že na ústavně-právním výboru před druhým čtením dojde k nějaké shodě, evidentně nedošlo. Koalice to tlačí na sílu a my se tomu budeme bránit,“ avizoval šéf lidovců.
před 15 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 16 hhodinami
Načítání...