Šéf hradního protokolu Forejt chtěl skončit, žádost ale stáhl

Praha - Šéf hradního protokolu Jindřich Forejt nadále zůstává ve své funkci. Prezidentu Miloši Zemanovi předal svou rezignaci, po rozhovoru s ním ji ale stáhl, řekl České televizi. Původní zprávu o odchodu Forejta přinesly dnešní Lidové noviny (LN). Podle nich roli ve Forejtově kroku hrály vyhrocené vztahy v kanceláři prezidenta a také některé stížnosti. Zástupcem Forejta by se měl stát Miroslav Sklenář, který tento odbor vedl už za prezidenta Václava Havla.

Miloš Zeman potvrdil, že o rezignaci Forejt uvažoval, podle něj si ale svůj krok rozmyslel po vzájemném „přátelském rozhovoru“. „Je pravda, že podal rezignaci, a je také pravda, že ji posléze stáhnul. Takže jak vidíte, není dobré uveřejňovat pouze polovinu pravdy,“ řekl Zeman.

Novou funkci na Hradě ale bude mít Miroslav Sklenář, který se stane zástupcem právě Forejta. „Miroslav Sklenář bude od 1. července zastávat funkci zástupce ředitele odboru protokolu,“ uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Na dotaz, zda by v jeho vedení měl nahradit právě Forejta, Ovčáček pouze poznamenal, že „jde o výraznou posilu týmu odboru protokolu“. Nástup do Kanceláře prezidenta republiky od tohoto data potvrdil i sám Sklenář. „Moje funkce bude záležet na rozhodnutí prezidenta republiky a vedoucího kanceláře,“ nechtěl Sklenář upřesnit své další působení.

Nahrávám video
Ceremoniář Forejt zůstává na Hradě
Zdroj: ČT24

Forejt jako „nejlepší protokolář“

Šestatřicetiletého Forejta přivedl do hradního protokolu Zemanův předchůdce Václav Klaus, který ho označil za „nejlepšího protokoláře, jakého tato země za 100 let měla“. Forejt ale na Hradě začal pracovat už v roce 2002 - jako stážista za Václava Havla. Po první přímé volbě prezidenta se spekulovalo o tom, že nastoupí na post velvyslance ve Vatikánu. Na tuto pozici ho schválila tehdejší Rusnokova vláda. Forejt ale nakonec na Hradě zůstal a zastínil i ostatní Zemanovy spolupracovníky. Rozhodoval například o tom, jaké informace a jací lidé se k prezidentovi dostanou.

Svému postavení ale s postupem let zřejmě začal přisuzoval až příliš velkou váhu a začaly se proto množit stížnosti. Podle LN musel Hrad naposledy řešit oficiální stížnost Ázerbájdžánu. Velvyslanec se pozastavoval nad tím, jak bylo přistupováno k jejich ministrovi zahraničí během summitu Východního partnerství, který proběhl v Praze na konci dubna. Po odjezdu ázerbájdžánského prezidenta Forejt údajně ministrovi blokoval přístup k Zemanovi a nechtěl ho pustit ani ke společnému stolu. Podle několika ambasadorů Forejt při plánování prezidentovy zahraniční cesty odmítá spolupracovat i s nižšími diplomaty. Na nedávné návštěvě Zemana v Rumunsku a Moldavsku se pak údajně stavěl proti rozhovoru moldavského prezidenta se Zemanem mezi čtyřma očima nad rámec předem daného programu. Na nevstřícné Forejtovo chování si stěžovali i podnikatelé, kteří s prezidentem jeli.

Fotografie s Obamou i královnou

U novinářů si Forejt kvůli své všetečnosti vysloužil kuriózní přezdívku. Fotoreportéři si často stěžovali, že jim kazí záběry, neboť se od politiků nehnul ani na červeném koberci a byl všude. Proto mu začali přezdívat „Forejt Gump“ podle slavného amerického filmu Forrest Gump, jehož hrdina se také ocitl v blízkosti mnoha mocných lidí světa. Naposledy se Forejt objevil na fotografii z oslav vylodění v Normandii. Na snímku je spolu s předními světovými státníky včetně amerického prezidenta Baracka Obamy, ruského prezidenta Vladimira Putina nebo britské královny Alžběty II.

Přípravy na společné fotografování
Zdroj: ČTK/AP/Charles Dharapak

Na konci loňského roku se Forejt dostal do hledáčku médií kvůli svému vzdělání. Lidové noviny tehdy uvedly, že zřejmě nikdy nevystudoval vysokou školu, ačkoli Hrad v jeho životopise uvedl hned dvě: Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a Mnichovskou univerzitu Ludvíka Maxmiliána. „Osoba tohoto jména a tohoto data narození studovala na Právnické fakultě UK, nicméně neabsolvovala,“ citovala Mladá fronta Dnes mluvčího univerzity Václava Hájka. „Podle toho, co jsme zjistili, nebyl Jindřich Forejt přijat na naši univerzitu k řádnému studiu,“ uvedla tehdy i mluvčí mnichovské univerzity Kathrin Bilgeriová.

Podle vládního nařízení o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě by přitom protokolář vysokoškolský titul mít měl. Forejt tak prý zřejmě dostával od zaměstnavatele výjimku. Šéf hradního protokolu nicméně tvrdil, že nepravdivé údaje v životopise neuvedl. „V rámci mnichovské univerzity studoval jeden z jejích institutů,“ vzkázal prostřednictvím mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka. Forejta se tehdy zastal i prezident Miloš Zeman a vyjádřil mu plnou důvěru. Odůvodnil to jeho vynikajícími pracovními výsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVysílač na Klínovci jako připomínka srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
před 17 mminutami

Před rokem začala bitcoinová kauza

Uplynul rok od chvíle, kdy ministerstvo spravedlnosti přijalo bitcoiny coby dar od Tomáše Jiřikovského. Ten je teď ve vazbě. Vyšetřování a prověřování kauzy v mnoha větvích pokračuje. Případ dál promlouvá i do tuzemské politiky. Ministerstvo financí dokončuje audit počínání svých předchůdců, resort spravedlnosti chystá vznik nového kontrolního orgánu státních zástupců.
před 1 hhodinou

VideoOpravy zanedbaných nemovitostí po revoluci

Jak opravit čtyřicet let zanedbávané domy a byty, ale zároveň nastavit přijatelné nájemné. Problém, který před pětatřiceti lety začali řešit nejen politici. Hlasitě se začali ozývat ti, kteří dostali v restituci zpět své nemovitosti, a někdy i ti, kteří v nich bydleli. Nájemné sice postupně růst začalo, jeho regulace ale definitivně skončila až na konci roku 2012.
před 1 hhodinou

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
před 1 hhodinou

Vláda projedná možnost ukončení penzijního spoření bez sankcí pro důchodce

Návrh, aby důchodci, kteří si před rokem 2023 založili penzijní spoření, jej mohli bez sankce ukončit, projedná na pondělním zasedání vláda. Ministři se mají zabývat i zrušením stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů v Česku či složením orgánů zdravotních pojišťoven. Kabinet, jehož schůzi bude jako obvykle předcházet jednání koaliční rady, pravděpodobně také odmítne trojici opozičních poslaneckých novel.
před 4 hhodinami

Prezident Pavel v rozhovoru pro ČT bilancoval tři roky ve funkci

Prezident Petr Pavel završí třetí rok ve funkci hlavy státu. V rozhovoru pro Českou televizi se dotýkal témat bezpečnosti, americko-izraelské operace proti Íránu, ruské agrese proti Ukrajině, vztahů mezi západními spojenci či tuzemského politického dění. Rozhovorem provázel Michal Kubal.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoŠlachta pochválil organizaci repatriačních letů, Hulicius zkritizoval komunikaci

Za průběh repatriačních letů českých turistů z Blízkého východu si podle senátora Róberta Šlachty (Přísaha) pracovníci ministerstva zahraničních věcí a armáda, kteří se na nich podílejí, zaslouží pochvalu. Podle bývalého náměstka ministra zahraničí a místopředsedy KDU-ČSL Eduarda Huliciuse krizová komunikace, zejména v prvních dnech, nebyla dobrá. Oba hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem se naopak shodli na tom, že by sněmovna měla vydat Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. „Jednoznačně ano. Už jenom proto, aby se obhájili před soudem,“ poznamenal Šlachta. „Já se také domnívám, že tady byl prostor pro justici, pro spravedlnost, aby řekla, jak to bylo. Tu roli na sebe neměli brát poslanci vládní koalice,“ uvedl Hulicius.
před 10 hhodinami

Vláda plánuje zvyšování důchodů i zastropování důchodového věku

Průměrný důchod by mohl příští rok vzrůst maximálně o 300 korun, jak vyplývá ze současných pravidel zákonné valorizace. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Ten chce přitom prosadit zákon, podle kterého by se penze zvyšovaly rychleji než doteď. Místo třetiny růstu reálných mezd by stát do valorizace důchodů počítal jeho polovinu. Jenže v příštím roce se to – i podle Juchelky – ještě nepromítne. Důvodem je hlavně propad reálných mezd v covidových letech 2022 a 2023.
před 10 hhodinami
Načítání...