Praha - Sbírku samizdatových Lidových novin (LN) na své stránky umístil stejnojmenný deník ke dvacátému výročí svého obnovení. Články a komentáře českého disentu, tedy Václava Havla, Jiřího Rumla nebo Ladislava Hejdánka z let 1988 a 1989 jsou tak přístupné na internetu.
Samizdatové LN existovaly v letech 1988 – 1989. Během dvou let vyšlo téměř 600 stránek o domácí a zahraniční politice bez příkras a kontroly komunistického režimu. „Opoziční hnutí vůči komunistickému režimu se dostalo na vyšší úroveň. Už byla potřeba vytvořit vlastní tištěnou informační platformu, která by lidi spojovala i na jiné úrovni, než byla pouhá verbální a společenská,“ osvětluje jednu z příčin vzniku samizdatových LN historik Jiří Pernes.
„Redakce byla vlastně virtuální, protože podepsáni pod novinami byli můj otec a Rudolf Zeman. Scházeli se většinou u nás doma, nebo někde u přátel, kam jim novináři nosili příspěvky,“ popisuje chod samizdatových „lidovek“ syn jejich šéfredaktora, Jan Ruml. Do samizdatových LN psali například Václav Havel, Jiří Dientsbier nebo Miro Kusý. Témata článků byla plánována dlouho dopředu a noviny měly i své fotografy.
Jak ale zmiňuje senátor a člen redakční rady samizdatových LN Petr Pithart (KDU-ČSL), myšlenka navázat na prvorepublikové Lidové noviny český disent napadla už v roce 1968. „Byl připraven odpolední komentovaný deník typu Le Monde. Měl úplnou redakci, a sehnali jsme i peníze na rotačky.“ Pak ale přišel 21. srpen a vše bylo ztraceno. Celých dalších dvacet let poté trvalo, než se redakce opět obnovila. A po dvaceti letech od prvního vydání v roce 1988 prošly Lidové noviny dalšími změnami, například už nejsou české, vlastní je totiž německý koncern.
Podle Unie vydavatelů jsou Lidové noviny šestým nejčtenějším celostátním deníkem, když si jeho stránky denně rozevře na 230 tisíc lidí.
