Brno – Jednorázový ústavní zákon o zrušení mandátu Poslanecké sněmovny není podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského v souladu s ústavou, neboť obchází jasnou definici o způsobu rozpouštění sněmovny a vypsání nových voleb. Z toho důvodu neodpovídá odst. 2 čl. 9 ústavy o nezměnitelnosti základních demokratických principů. Jednorázové rozhodnutí o zkrácení mandátu navíc nesplňuje obecnou právní podmínku ústavy, kdy musí platit pro všechny případy stejného druhu. Zákon o zkrácení mandátu by tudíž musela být systémová změna, platná pro podobné případy, nikoliv čistě jednorázový akt bez podpory ústavních podmínek.
Podle slov předsedy Ústavního soudu poslanci jednoduše ignorovali čl. 35 ústavy o tom, kdy a jak je možné rozpustit sněmovnu i vypsat nové volby. Rychetský prozradil, že Ústavní soud se dnes v první řadě zabýval otázkou, zda má kompetenci rozhodovat o legitimitě takového ústavního zákona. „Soud na to odpověděl v souladu s moderním právem kladně, tuto kompetenci má však pouze při porušení podmínky čl. 9 o nemožnosti zasahovat do základních demokratických principů ústavního práva,“ řekl Rychetský.
Legitimní ústavní zákon má podle Rychetského splňovat tři podmínky - procedurální, kompetenční a materiální. Procedurální podmínka měla být bez problému splněna, neboť zákon prošel parlamentem standardní formou a byl schválen potřebnou třípětinovou většinou poslanců. Dle kompetenční podmínky byl však protiústavní, protože ústavu neměnil ani nedoplňoval, nýbrž ji podle Rychetského obcházel. Uvedl i další argument. „Jednorázové zákony mohou být schváleny na základě jiného zmocnění v ústavě. V daném případě žádné takové zmocnění ústava neobsahuje. I z toho důvodu kompetenční podmínka nebyla splněna,“ uvedl Rychetský.
Klíčovým faktem pro rozhodování se ukázala podmínka, zda zákon podle čl. 2 odst. 9 ústavy nenarušuje podstatné náležitosti právního a demokratického státu. „Došlo k porušení těchto základních principů, neboť jedním z nich je, že ústava jasně definuje, kdy a za jakých podmínek se rozpouští sněmovna a vypisují volby,“ dodal předseda soudu.
Rychetský se také ohradil proti hrozbám, které zazněly ve sněmovně. Politici během úterní diskuse naznačovali, že by mohli změnit ústavu tak, aby ÚS nemohl v žádném případě posuzovat ústavní zákony. Takový zákaz by ale podle Rychetského rovněž byl protiústavní a porušoval by základní náležitosti právního státu, pokud by politici zároveň nevytvořili jiný orgán s pravomocí ústavní zákony posuzovat.
