Rusko zakázalo vstup Schwarzenbergovi, Štětinovi či Fülemu

Praha - Rusko zakázalo vstup na své území Karlu Schwarzenbergovi, Marku Ženíškovi, Jaromíru Štětinovi a Štefanovi Fülemu. „Je to jednostranné vyhlášení ruskou stranou. Vnímáme to tak, že seznam nemá žádný mezinárodní právní rámec. Nechápeme, proč tam jména českých politiků jsou a budeme ruskou stranu žádat o vysvětlení,“ řekla mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová. Na sankčním seznamu Ruska je celkem 89 evropských politiků a diplomatů. Nizozemský premiér Mark Rutte v pátek řekl, že se jedná o odvetu za evropské sankce, zavedené kvůli postupu Ruska na Ukrajině.

7 minut
Čtyři Češi jsou na černé listině Ruska
Zdroj: ČT24

Podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) by na tento zákaz ruské strany měla reagovat EU jednotně. „Nemyslím si, že by Česká republika měla přijímat nějaké samostatné kroky. Určitě se poradíme v rámci Evropské unie, jestli na to budeme nějakým zvláštním způsobem reagovat,“ řekl Sobotka. Domnívá se, že nařízení je odpověď na to, že EU v nedávné době omezila přístup do jednotlivých zemí některým ruským politikům.

  • „Jde o jednostranný krok ruské strany, kterému nerozumíme a nevidíme pro něj opodstatnění. Tento krok odporuje dobré diplomatické praxi. Budeme požadovat od Ruské federace vysvětlení a zároveň budeme postup koordinovat s našimi unijními partnery,“ okomentoval seznam Sobotka.

Podle finské televize YLE je na ruském seznamu bývalý český ministr zahraničí a předseda TOP 09 Schwarzenberg, který je v současnosti předsedou zahraničního výboru sněmovny. Schwarzenberg kroky Ruska na Ukrajině dlouhodobě kritizuje. Schwarzenberg si zařazení na seznam cení. „Když jsem se podíval na ta ostatní jména, tak jsem zjistil, že jsem ve velmi slušném klubu. Považuji to za vyznamenání,“ řekl Schwarzenberg.

Jaromír Štětina na schůzi Senátu
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Spolu s ním je na seznamu místopředseda TOP 09 Ženíšek, který působí ve sněmovním výboru pro evropské záležitosti a je členem parlamentní delegace při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). „Pro mě je to důkaz, že svoji práci dělám dobře!“ reagoval v rozhovoru pro ČT Ženíšek.

Marek Ženíšek, Události ČT 30. 5. 2015

„Pro mě je to důkaz toho, že dělám svou práci dobře. Ocitnout se na seznamu spolu s dalšími 88 politiky z celé EU, kteří leží v žaludku Vladimiru Putinovi, je pro mě čest. Důvod, proč jsem já na seznamu, osobně neznám. Docela by mě zajímalo, které mé výroky nebo postoje Vladimiru Putinovi vadí nejvíce, abych je mohl opakovat a říkat častěji.“

Do Ruska nesmí cestovat ani bývalý eurokomisař pro rozšíření a politiku sousedství Füle. „V seznamu je spousta jmen lidí, kteří se upřímně snažili v posledních letech a měsících o otevřený dialog s Ruskem a nalezení řešení neuvěřitelně složité situace na východě Evropy,“ řekl Füle.

Na seznamu je také europoslanec a bývalý senátor za TOP 09 Štětina, který loni v únoru sledoval protesty Ukrajinců na náměstí Nezávislosti v ulicích Kyjeva. Štětina řekl, že je v Rusku persona non grata (nežádoucí osoba - pozn. ČTK) už od 90. let kvůli své tehdejší novinářské činnosti. Aktuální zveřejnění seznamu vnímá jako další krok začínající nové studené války. „Jsem velmi pyšný na to, že jsem se na tom seznamu ocitl, protože jsem ve společnosti velmi vzácných a statečných lidí a kolegů z europarlamentu,“ uvedl Štětina.

Viktor Janukovyč a Štefan Füle
Zdroj: Andrei Mosienko/Presidential Press Service/Reuters

Evropská unie loni zavedla vůči Rusku hospodářské sankce a vytvořila sankční seznam osob, které mají do EU zakázaný vstup a zmrazený evropský majetek. Tyto kroky následovaly po loňské ruské anexi Krymu a konfliktu na východní Ukrajině mezi vládními silami a proruskými separatisty. Rusko následně již dříve uvalilo embargo na dovoz potravin z EU a nyní podle Rutteho ve čtvrtek zaslalo ambasádám seznam evropských politiků, kterým zakázalo vstup na ruské území.

  • „Listina není založena na mezinárodním právu, není transparentní a není možné ji nějakým způsobem napadnout,“ řekl k ruskému seznamu nizozemský premiér Rutte.

Z dalších jmen jsou na něm bývalý předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek, bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt, šéf britské tajné služby MI5 Andrew Parker, britský politik Malcolm Rifkind či bývalý šéf britských Liberálních demokratů Nick Clegg.

Mluvčí diplomacie EU podle AFP uvedla, že Rusko sice v posledních měsících neumožnilo vstup některým evropským politikům, žádný oficiální seznam však dosud nedodalo. Unie prý nicméně zaznamenala, že Rusko seznam předalo ambasádám. "Nemáme ale žádné informace o jeho právním základě nebo o kritériích, dodala.

Berlín chce vědět, proč Rusko zakázalo vstup osmi Němcům

Německá vláda žádá Rusko, aby vysvětlilo, proč zakázalo osmi německým představitelům vstup na své území. Moskva zatím na žádost nereagovala. Berlín o vysvětlení žádá s tím, že dotčení lidé mají právo znát přesné důvody, aby se případně mohli právně bránit. Na sankčním výčtu je mimo jiné také nejvyšší představitel Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) Bernd Posselt, generál německého vojenského letectva Karl Müllner nebo německý poslanec Karl-Georg Wellmann z CDU. Wellmann je předsedou německo-ukrajinské parlamentní skupiny a expertem na Rusko v zahraničním výboru. O tom, že je v Rusku nežádoucí osobou, ví už několik dnů. Před týdnem v neděli mu totiž úředníci během pasové kontroly na moskevském letišti Šeremeťjevo sdělili, že do Ruska nesmí do roku 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
06:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánovčera v 20:17

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánovčera v 19:44

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánovčera v 19:29

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánovčera v 18:48
Načítání...