Restauratéři na kompenzacích nevydělají, shodují se Řehounek, Okamura i Stárek

Nahrávám video

Relativně optimistická čísla koronavirové nákazy budí naději třeba i u podnikatelů, kteří vyhlížejí úpravy protiepidemického systému. Vláda je má představit příští týden. V pátek restauratéři budou vědět podrobnosti ke kompenzacím z programu COVID –⁠ gastro. Žádosti pak můžou podávat od pondělí. Program vítají poslanci Tomio Okamura (SPD), Jan Řehounek (ANO) i předseda Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek, kteří byli hosty pořadu Události komentáře.

S přísnými regulemi, jako jsou třeba povinné negativní testy na covid-19, budou moci hotely otevřít už ve čtvrtém stupni protiepidemického systému PES. „V antigenních testech úplně problém nevidím. A myslím si, že lidé, kteří se chtějí testovat, v tom problém také neuvidí,“ říká vedoucí recepce pražského hotelu Pod Věží Jan Tumpach.

Zástupci hotelů a restaurací ale navrhují, ať mají podniky na výběr z více možností, jak zajistit bezpečný provoz. „Z loňské sezony máme ozonové čističe, ty bychom určitě používali a snažili se alespoň nějak fungovat,“ rozvádí Tumpach.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy je důležité, aby ministerstvo zdravotnictví akceptovalo, že je více variant, jak dosáhnout epidemicky bezpečné situace. „Aby se třeba řeklo, tady jsou tři možnosti a vyberte si, která vám dává největší smysl. Určitě nebudou fungovat představy, že se otevře třeba jen třicet procent kapacity podniku, za takových podmínek by ten byznys rozhodně nefungoval,“ říká Prouza.

Nahrávám video

Podobně to vidí i spolumajitel pražské restaurace Červený jelen, která má teď asi patnáctiprocentní tržby. „Výdejní okénko v podstatě nemá jiný smysl než kontakt se zákazníkem, nevyděláváte nic,“ uvádí Luboš Kastner, který je zároveň garant projektu Moje restaurace Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Zatím restaurace čerpají z programů antivirus a COVID –⁠ nájemné. Od pondělí budou moci zažádat o COVID –⁠ gastro. A čekají, jaké změny vláda schválí při avizované úpravě protiepidemického systému.

Třeba antigenní testování pro restaurace podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) nepřipadá v úvahu. „Kdo bude tím, kdo bude kontrolovat, jestli se to dodržuje, nebo ne? Těch restaurací je velké množství, skoro třicet tisíc provozoven,“ upozorňuje.

Změny by mohly začít platit příští týden. Restaurace ale podle premiérova poradce Romana Prymuly představují vysoké riziko nákazy, a to sedmý stupeň z devítistupňové škály.

Někteří hostinští na kompenzacích vydělají, říká Babiš

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) někteří podnikatelé na kompenzacích od státu vydělají více, než kdyby podnikali. „Já takovou zkušenost nemám, mně lidé říkají, že jsou rádi, že je alespoň nějaká podpora, ale chtěli bychom už otevřít,“ říká člen rozpočtového výboru a poslanec ANO Jan Řehounek.

Je ale dle něj možné, že některý z podnikatelů sítem státní podpory propadne. Sám by se na situaci díval v průměru, a tak hodnotí kroky vlády jako dostatečné. „Rozhodně to není tak, že by si restauratéři vydělali víc než za normálního provozu,“ reaguje na slova premiéra předseda Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.

Předseda SPD Tomio Okamura je rád, že se vláda rozhýbala k pomoci v rámci programu COVID –⁠ gastro. Sám by se ale inspiroval v německém modelu a kompenzace vyplácel na základě rozdílu tržeb oproti roku 2019. Český model mu přijde zbytečně komplikovaný a neflexibilní.

Kompenzace pro zavřenou ekonomiku
Zdroj: ČT24

Václav Stárek pak souhlasí s řešením kompenzací na základě rozdílu v tržbách. „My jsme to navrhovali, ale nakonec vláda schválila kompenzace podle počtu zaměstnanců, což je dobře, že to takto proběhlo,“ popisuje předseda Asociace hotelů a restaurací.

Poslední nedodělek, který by chtěl s ministrem Havlíčkem řešit, je situace malých podnikatelů, kteří například nemají zaměstnance a na podporu nedosáhli.

Jan Řehounek vnímá jako zásadní, že podnikatelé mohou žádat o kompenzace zpětně ke dni vyhlášení nouzového stavu. „Neznám ve svém okolí nikoho, kdo by se mi ozval, že musel skončit, doufám, že ministerstvo žádosti odbaví co nejrychleji,“ doufá Řehounek.

Přesto ale dochází k případům, kdy provozovatelé restaurací otevřou. Některé hotely na horách pak nabízejí služby pod záminkou home officu. „Tyto případy odrážejí náladu podnikatelů, nedocházelo by k nim, kdyby byli všichni spokojení s tím, že jsou zavření a budou pobírat kompenzace,“ reaguje Stárek. Asociace hotelů a restaurací se ale proti těmto excesům ohradila a nesouhlasí s nedodržováním opatření.

Opatření brzda – ⁠plyn

Čeho se ale Stárek obává nejvíc, je systém brzdy a plynu v rámci rozvolňování a znovuzavedení opatření. „To přináší ještě větší ztráty a ještě větší frustraci zákazníků i podnikatelů,“ uzavírá Stárek.

Podle Okamury je logické, aby podnikatelé otevřeli v takové míře, aby byl provoz rentabilní. Shoduje se také se Stárkem, že opatření musí být předvídatelná, aby restauratéři mohli například nakoupit zásoby. V podpoře gastronomie by pak myslel více na dodavatele, malé rodinné podniky a obnovil by úvěrové moratorium, aby lidé nebyli ohroženi splácením dluhů, když jsou bez prostředků.

Jan Řehounek říká, že úvěrové moratorium právě s bankami řeší ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Sám vkládá důvěru v očkování a doufá, že díky němu za několik měsíců nebude již nutné otázku opatření a restaurací řešit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 19 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled