Referendum v ČSSD schváleno, Hašek a Tejc vznáší výhrady

Praha – Ústřední výkonný výbor sociální demokracie schválil vnitrostranické referendum. V něm by měli všichni členové rozhodnout o tom, zda se chtějí více zapojovat do sestavování kandidátek, zda by na nich mělo být víc žen a jestli má strana zakročit proti kumulaci funkcí. Jeroným Tejc a Michal Hašek, dva odpůrci současného předsedy Bohuslava Sobotky, ovšem nešetří kritikou. Vadí jim, že se referendum nebude zabývat tou částí programu, kterou se ČSSD v koalici nedaří prosazovat.

Záměr uspořádat vnitrostranické referendum už včera posvětilo předsednictvo strany, dnes mu dalo zelenou širší vedení; hlasování 23 tisíc sociálních demokratů proběhne v červenci, korespondenčně a anonymně. Jeho výsledky by se pak odrazily ve změnách stanov, o nichž by hlasoval sjezd příští rok v březnu. A o čem budou straníci rozhodovat?

  • KANDIDÁTNÍ LISTINY: O finální podobě volebních kandidátek v současnosti rozhodují stranické elity. Ve hře je ta možnost, že by se na výběru kandidátů podíleli všichni straníci – a posvěcovali by podobu kandidátek ve svém volebním obvodu. „Pokud by tento princip byl schválen, ČSSD by přistoupila k modelu otevřených primárek. Kandidátky by už nebyly sestavovány na základě dohod mezi okresními a krajskými organizacemi,“ prohlásil předseda strany.
  • ŽENSKÉ KVÓTY: Sociální demokracie má již nyní kvótu na ženy ve vedení strany, obsazení této pozice ovšem dělá ČSSD problémy (na posledním sjezdu probíhala volba místopředsedkyně několikrát). Referendum má rozhodnout, zda by ženy neměly tvořit minimálně 40 procent i na sněmovních a krajských kandidátkách.
  • KUMULACE FUNKCÍ: Třetí otázka vnitrostranického referenda se má věnovat souběhu funkcí a jeho přípustnosti. Vedení ČSSD navrhuje, že se v případě souhlasu straníků zasadí o zákon, který kumulaci placených veřejných funkcí omezí. Strana se po posledních volbách potýkala s váháním vlastních hejtmanů, kteří dlouho nedávali jasné slovo o tom, zda se vzdají hejtmanství nebo poslaneckého křesla.

Šéf ČSSD Sobotka si od referenda slibuje posílení demokratických principů. „Kritici říkají, že je potřeba to odložit a že nejsou dobře vybrané otázky. Vždycky se najde nějaká záminka pro to, aby se členové sociální demokracie odstavili od rozhodovacího procesu. Byl bych velmi rád, kdybychom zapojení našich členů zvýšili,“ prohlásil. „Posilujeme vnitřní demokracii. Uskutečnění referenda a případná změna pravidel pomůže k oživení ČSSD a posílí vliv členů na to, co se ve straně děje.“

Referendum o restitucích a sektorové dani? Tejcův návrh neprošel

Bývalý šéf sociálnědemokratických poslanců Jeroným Tejc chtěl referendum rozšířit ještě o otázky stranického programu. Sociální demokraté podle jeho plánu měli rozhodovat i o tom, zda má vedení prosazovat zdanění církevních restitucí a vytvoření druhé, vyšší sazby daně pro velké firmy v energetickém, telekomunikačním a finančním sektoru.

Se svým návrhem ale Tejc neuspěl, na jednání se proti němu prý „velmi důrazně postavil“ sám předseda strany Sobotka. „Většinu členů nezajímá, jak se sestavují kandidátky, ale zajímá je to, co prosazujeme. Je důležité, abychom názory členů slyšeli bez ohledu na cenzuru otázek,“ konstatoval Tejc po schůzi ÚVV. „Někteří se báli toho, jak členové odpovědí.“

Výhrady neskrýval ani Sobotkův vnitrostranický rival a někdejší první místopředseda Michal Hašek. „Stranu oživí plnění volebních závazků a plnohodnotná vnitřní diskuse, referendum samo o sobě nikoliv, není to všelék. ČSSD je demokratická strana, kdo tvrdí opak, měl by opustit veřejné a stranické funkce,“ uvedl ve svém facebookovém prohlášení.

Sektorovou daň i revizi církevních restitucí měla sociální demokracie ve svém předvolebním programu, v koaliční smlouvě s ANO a KDU-ČSL je ale o sektorové dani jen obecná zmínka. Babišovo hnutí se k ní staví spíše odmítavě. V jednáních s církvemi se sociálním demokratům a hnutí ANO nepodařilo změny v restitucích prosadit, v otázce navíc naráží na odpor lidovců, kteří restituce revidovat nechtějí. Také proto Sobotka Tejcovy návrhy odmítl: „Referendum neděláme proto, abychom zpochybňovali koaliční smlouvu.“

Komentátor z ČRo: Úspěch Tejcova návrhu by Sobotkovi zkomplikoval život

„Kritici Bohuslava Sobotky se budou ozývat při každé vhodné příležitosti a toto je jedna z nich,“ doplňuje komentátor ČRo Plus Petr Hartman a uvádí, že také v ODS se odpůrci vedení nejčastěji oháněli dodržováním programové čistoty. „Kdyby se tato témata (tzn. restituce a daň) znovu otevřela, většina ČSSD by se vytvořila pro, ale jediné, co by to mohlo vyvolat, je zvýšení napětí uvnitř vládní koalice a komplikace života předsedy strany a premiéra.“

Tejc loni na podzim patřil k „lánské skupině“ kolem Michala Haška; navzdory neúspěchu na ÚVV ale zdůraznil, že bude ve Sněmovně dál hlasovat se sociální demokracií. Zvažuje, že by na volebním sjezdu kandidoval do stranického vedení. Rozhodne se, jak řekl, v říjnu po senátních a komunálních volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V noci přistál v Praze další repatriační let, přivezl Čechy z Ománu

V noci na pátek přistál v Praze další vládní repatriační let s českými občany, které zasáhl současný konflikt na Blízkém východě. Větší armádní airbus s kapacitou přes devadesát míst přivezl cestující z ománského Maskatu, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek ráno na síti X napsal, že odletěl první repatriační let do Dubaje. Stovky Čechů se během posledních dnů vrátily z ohrožené oblasti jak vládními repatriačními lety, tak komerčními linkami.
06:19Aktualizovánopřed 5 mminutami

Průměrná mzda loni stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun

Průměrná mzda v České republice v loňském roce stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3316 korun. Druhým rokem po sobě se průměrná mzda zvýšila také reálně, po zohlednění inflace vzrostla o 4,6 procenta. O víc než sedm procent průměrná mzda meziročně vzrostla také v loňském čtvrtém čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
10:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic. Chce zabránit jejich neúměrnému zvyšování v souvislosti s vývojem cen ropy, které na světových trzích zdražují po začátku konfliktu v Íránu. Resort o kroku v pátek informoval v tiskové zprávě.
11:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o nevydání Babiše a Okamury sněmovnou

Poslanecká sněmovna se ve čtvrtek rozhodla nevydat premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu dolní komory Tomia Okamuru (SPD) k trestnímu stíhání. O tom, jestli se jedná o naplnění důvodu, proč mají poslanci imunitu, nebo naopak špatnou zprávu pro důvěru v justici a spravedlnost, debatovali pozvaní poslanci v Událostech, komentářích. Podle Heleny Válkové (ANO) byl institut imunity aplikován správně. „Možná že je teď v současné době (…) nedostatečně konkrétní a to vede ke sporům,“ připouští ale. „Poslanecká imunita je tady od toho, aby chránila před neoprávněnou šikanou představitele moci zákonodárné před mocí výkonnou nebo soudní. (…) Skutečně potřebuje Andrej Babiš, aby byl bráněn před sebou samým?“ ptal se Karel Dvořák (STAN). Svůj pohled připojili také Karel Haas (ODS), Kateřina Stojanová (Piráti), Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD) a Matěj Gregor (Motoristé). Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

ŽivěPřerozdělení peněz mezi zdravotními pojišťovnami jde do třetího čtení

Poslanci projednali ve druhém čtení navrhované přerozdělení zhruba 7,9 miliardy korun z peněz Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) mezi šest menších zdravotních pojišťoven. Opoziční poslanci předložili k novele pozměňovací návrh. Dolní komora potvrdila Janu Černochovou (ODS) jako předsedkyni bezpečnostního výboru a Lukáše Vlčka (STAN) jako předsedu výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Sněmovna bude také volit dětského ombudsmana, svého posledního místopředsedu či několik členů správní rady VZP.
03:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Krize bydlení se prohlubuje, zdražují i panelové byty

Bydlení představuje jeden z dlouhodobě skloňovaných problémů, které Česko sužují – z průzkumu Iniciativy pro dostupné bydlení a developerské společnosti Central Group vyplývá, že to tak vnímá téměř polovina obyvatel. Odborná veřejnost opakuje, že aby se růst cen minimálně zastavil, je potřeba zrychlit povolování řízení a odbourat byrokracii. Čím dál tím míň dostupné jsou i byty v panelových domech. Pomoci má nový stavební zákon, jeho podobu ale ještě na přelomu roku část expertů kritizovala.
před 7 hhodinami

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sněmovna nevydala Babiše a Okamuru k trestnímu stíhání

Soudní řízení s premiérem a předsedou ANO Andrejem Babišem v dotačním případu Čapí hnízdo nyní pokračovat nebude. Sněmovna nevydala Babiše k trestnímu stíhání v souladu s dřívějším doporučením mandátového a imunitního výboru. Poslanci podobně zamítli vydání předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání v kauze předloňských volebních plakátů jeho hnutí. Nesouhlas s vydáním podpořili v obou případech všichni přítomní poslanci koaliční většiny ANO, SPD a Motoristů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...