Nejdřív určit a přesně popsat hledané materiály, až pak je bude moci policie advokátům zabavit. Nejvyšší soud nově nastavil přísnější pravidla, podle nichž policie může získávat důkazy v advokátních kancelářích. Detektivové už například nebudou moci odnášet počítače nebo krabice s dokumenty bez jasného určení. Musí vždy přesně uvést, co a proč hledají. Soud navíc chráněný prostor rozšířil na auta advokátů i jejich vzdálená úložiště dat.
Razie u advokátů budou mít jasná pravidla, rozhodl Nejvyšší soud
Události: Pravidla razií u advokátů (zdroj: ČT24)
Nejznámějším případem neúspěšné policejní razie u advokátů je kauza Oleo Chemical. Policisté si do sídla advokátní kanceláře MSB Legal, která spolupracuje mimo jiné se známým lobbistou Ivo Rittigem, chodili pro důkazy opakovaně. Zabavili například osobní počítač Karolíny Babákové, advokátky obviněné v této kauze.
Zabavený notebook si ale kvůli nesouhlasu advokátní komory detektivové vůbec neprohlédli. Rozpečetění pytlů s důkazy tak už mohl povolit jen soud, policisté nicméně neměli přesný seznam dokumentů, které by z počítače potřebovali. „To v podstatě nebyla domovní prohlídka, když to takhle dopadlo. To byla prostě jen další demonstrace síly,“ komentovala celou věc Babáková.
Spory mezi obhájci a státními zástupci o to, kde končí advokátní mlčenlivost a ochrana informací od klientů, trvá několik let. „Zcela odmítám nějaká tvrzení o tom, že by se orgány činné v trestním řízení dopouštěly vůči advokátům nějaké šikany,“ reaguje prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula.
Ivo Rittig a Karolína Babáková
Nově do této debaty vstoupil Nejvyšší soud, který jasně nařídil, že policie musí jasně určit, které důkazy k vyšetřování potřebuje. „Pro policii je jednodušší, než aby prováděla složité řízení a obstarávala si dokumenty od klientů a z různých míst, prostě zajít k advokátovi a tam to všechno je na jednom místě,“ tvrdí člen prezidia Unie obhájců Petr Toman. „Stávající praxe státního zastupitelství je s tímto stanoviskem zcela v souladu,“ dodává prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula.
Rychetský: Advokacie vytváří prostor pro praní špinavých peněz
Spory se dlouhodobě vedou i o to, zda se zákonná ochrana advokátů a klientů vztahuje jen na prostor právnické kanceláře, nebo na všechna místa, kde se advokát pohybuje. Loni padl průlomový verdikt v kauze podnikatele Františka Savova, kdy soud povolil policii zabavit data, která měli jeho advokáti uložená na vzdáleném úložišti.
Nejvyšší soud se teď postavil na stranu obhájců, ovšem jen v případě, že nejsou sami podezřelí. A i jeden z autorů stanoviska připouští, že advokátská mlčenlivost je problematická. „Otázkou je, jestli samotné ustanovení toho paragrafu 85b je dostatečnou zárukou proti tomu, aby nedocházelo k jeho zneužívání,“ míní předseda Trestního kolegia Nejvyššího soudu František Púry.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský letos v červnu v Otázkách Václava Moravce uvedl, že advokátská profese vytváří „ohromný prostor pro praní špinavých peněz“. To však zásadně odmítají samotní advokáti, podle nichž se zločinů dopouštějí pouze jednotlivci. Současně také tvrdí, že ochrana informací má chránit především jejich klienty.