Praha - Vědecká rada Univerzity Karlovy v Praze odmítla doporučit spisovatele Umberta Eca na udělení čestného titulu Doctor honoris causa (Dr.h.c) mimo jiné i kvůli tomu, že nijak nezareagoval na dřívější udělení medaile Karla IV. České televizi to řekla členka rady Blanka Říhová. Hlavním důvodem ale má být zejména fakt, že Eco nemá k univerzitě žádný vztah. Na prestižní titul rada navrhovala celkem šest kandidátů, tři z nich neprošli.
Vědecká rada podle mluvčího Václava Hájka na červnovém zasedání jednala o šesti návrzích fakult na udělení čestného doktorátu. V tajném hlasování pak odsouhlasila polovinu z nich. „Pro udělení čestného doktorátu prof. U. Ecovi hlasovalo 16 ze 46 přítomných členů Vědecké rady UK,“ upřesnil ve svém prohlášení.
Blanka Říhová, členka Vědecké rady UK:
„Řada členů byla toho názoru, že čestný doktorát by měl být udělován výjimečně profesorům, kteří s univerzitou intenzivně spolupracují, což v tomto případě vůbec neplatilo, a také hrálo roli i to, že nereagoval na udělení medaile Karla IV., což se považovalo za poněkud nezdvořilé.“
Verdikt Vědecké rady UK ovšem nemusí znamenat, že Umberto Eco čestný doktorát z tuzemské nejstarší univerzity nezíská. O udělení titulu rozhoduje rektor univerzity pouze „s přihlédnutím ke stanovisku“ vědecké rady.
Čestný akademický titul doctor honoris causa dávají univerzity uznávaným osobnostem, které na příslušné škole nestudovaly ani na ní neskládaly zkoušky. Instituce tímto titulem oceněnému člověku přiznávají významné zásluhy v určitém oboru.
Pražská univerzita ve svém řádu pro rozdávání titulu píše, že čestný doktorát získají osobnosti, „které se mezinárodním měřítku významně zasloužily o rozvoj vědy nebo kultury anebo jinak o prospěch lidstva“.
Italský sémiolog, estetik, filozof a spisovatel patří mezi světově nejuznávanější evropské intelektuály dnešní doby. Bývá hodnocen jako jeden z hlavních představitelů postmoderny 60. let minulého století.
Od poloviny 80. let Eco obdržel čestné doktoráty z téměř tří desítek světových univerzit. Čestný titul mu mimo jiné udělily univerzity v New Yorku, Londýně, Berlíně, Paříži či Tel Avivu.
V oblasti literatury ho proslavil historický román Jméno růže, kterého se prodalo na 11 milionů výtisků a autor za něj sklidil řadu cen. Dále napsal ironickou analýzu spikleneckých teorií Foucaultovo kyvadlo či román Ostrov včerejšího dne. Nejnovější dílo Pražský hřbitov, jehož děj se mimo jiné odehrává i v české metropoli, se podobně jako prvotina zařadil mezi nejprodávanější knihy světa. U nás v roce 2011 získal v anketě LN titul Kniha roku.
Mezi jeho Ecova nejznámější odborná díla z oblasti estetiky a sémiotiky patří Estetika Tomáše Akvinského, Teorie sémiotiky, Dějiny krásy či Dějiny ošklivosti.
Titul doctor honoris causa často bývá udělován při příležitosti návštěvy univerzity danou osobností. Eco Prahu navštívil dvakrát. Poprvé v srpnových dnech roku 1968 (zmínka o tehdejší okupaci se objevila na první stránce románu Jméno růže) a podruhé v říjnu 2000, kdy v Praze převzal Cenu Nadace Vize 97.
