Praha - Současné vládě Jiřího Rusnoka se pomalu krátí čas, někteří její členové by ale zdi ministerstev nemuseli nadobro opustit. Prezident Miloš Zeman dlouhodobě volá po odborném vedení rezortů, a pokud ne, rád by kvalifikované osoby viděl alespoň v pozici náměstků. Budoucí vládě přitom přímo doporučil i některé Rusnokovy ministry. Například předpokládaní šéfové obrany, zemědělství nebo průmyslu a obchodu mají o zkušenosti svých předchůdců zájem - spíše než křesla jim ale chtějí nabídnout jinou spolupráci.
V rozsáhlém pátečním projevu tahle drobná zmínka trochu zapadla, otázka náměstků je ale pro každodenní chod rezortu stejně důležitá jako politický ministr, který jej řídí. Dokladem je i společná snaha schválit nový zákon o státní službě, což se nese novou sněmovnou už od prvního zasedání. Jeho současný návrh vychází ze schválené, ale dosud neplatné normy z roku 2002. I když jeho podoba sice ještě dozná změn, charakter služebního zákona zůstává stejný: v případě náměstků upřednostnit kvalitu a odbornost nad (ne)loajalitou ke každému novému ministru.
Zažitá praxe personálních přesunů ale nastupující vláda zatím nemine. Noví náměstci ostatně přicházejí do úřadů většinou po každých volbách. Drobné doporučení, jak budoucí vládní sbor může vybírat své klíčové úředníky, nyní padlo z úst prezidenta. „Ti, kdo se předtím ve vládě osvědčili, a neříkám, že to byli všichni, by byli užitečnými adepty,“ zmínil novinářům.
Podle Zemana právě absence služebního zákona otevírá cestu na ministerstva hlavně politickým paktům, nikoliv hlubokým znalostem. Nad tím, aby platil opak, by prý měli v jednotlivých resortech ideálně dohlížet státní tajemníci. Prezident to ostatně může s jednotlivými ministry probrat – s každým by rád co nejdříve absolvoval osobní schůzku. Před novináři už Zeman zmínil některé současné ministry, které doporučil ke spolupráci jejich nástupcům - ti přitom v řadě případů nejsou proti.
Který z Rusnokových ministrů by díky jeho nástupci mohl kontakt s rezortem udržet?
VLASTIMIL PICEK
Kandidát Martin Stropnický, o jehož „odbornosti“ Zeman v posledních týdnech nejvíce pochyboval, se spolupráci se svým předchůdcem nebrání. Vystudovaný herec, kovaný několika diplomatickými misemi, už jednou ministrem byl. Ve vládě Josefa Tošovského ale vedl rezort kultury, s čím by Zeman neměl problémy ani teď. Stropnický ale míří na obranu. Ta má podle jeho slov se zahraniční politikou a diplomacií mnoho společného, na odborném zázemí už navíc sám začal pracovat. Předběžně se už domluvil třeba na externí spolupráci s armádním generálem Jiřím Šedivým, především ale nevylučuje možnost angažovat současného ministra – Vlastimila Picka.
Martin Stropnický (ANO), kandidát na ministra obrany, Zdroj: ČRo 1 – Radiožurnál: „Personální otázky mohou být podstatnou součástí hovorů při setkání pana prezidenta s kandidáty. Do této kategorie spadá i současný ministr pan Picek. Já se té debatě vůbec nevyhýbám.“
JAN KOHOUT
Další zástupce vlády, kterému by podle Zemana post náměstka slušel, je ministr zahraničí Jan Kohout. Přibrat dlouholetého diplomata s dvojnásobnou vládní zkušeností zatím Lubomír Zaorálek do nejbližšího týmu neplánuje. Aspirující šéf diplomacie a místopředseda ČSSD by ale mohl s Kohoutem odborně spolupracovat. Vše prý bude záležet na společné dohodě.
Lubomír Zaorálek (ČSSD), kandidát na ministra zahraničních věcí: „Neuvažuji s ním na úrovni vedení ministerstva jako například náměstků, ale jiná spolupráce bude záležet také na jeho představě jak pokračovat.“
MIROSLAV TOMAN
To na ministerstvu zemědělství se už o udržení služeb současného šéfa intenzivně jedná. Možný ministr Marián Jurečka, jehož odbornost Zeman jinak nerozporuje, už se s Miroslavem Tomanem sešel. Ostře sledovaný rezort kvůli církevním restitucím církvím povede místopředseda KDU-ČSL jako nejmladší ministr Sobotkovy vlády. Zkušeností svého předchůdce by jednoznačně chtěl využít.
Marián Jurečka (KDU-ČSL), kandidát na ministra zemědělství: „…Ať už na bázi neformální, nebo nějak na tom, že by byl řekněme poradcem ministra zemědělství.“
JIŘÍ CIENCIALA
Jan Mládek, který míří do čela průmyslu a obchodu, by svého předchůdce také na chodbách ministerstva rád vídával. Současný šéf státního dohledu nad byznysem Jiří Cienciala se před vládním angažmá pohyboval v průmyslových organizacích na severu Moravy. „ Počítám s tím, že v nové funkci budu pokračovat, a jsem rád, že pravděpodobný nový ministr to nechce měnit,“ řekl Cienciala.
Jan Mládek (ČSSD), kandidát na ministra průmyslu a obchodu: „Rád bych nabídl stávajícímu ministrovi setrvání ve funkci zmocněnce pro restrukturalizaci Ostravska.“
Současná praxe dlouhodobým angažmá ve funkcích náměstků či poradců příliš nepřeje. Ne všichni ale křesla záhy opouštěli. Zřejmě nejdéle sloužícím náměstkem v novodobé historii země se stal Václav Petříček. Do funkce nastoupil v roce 1990 na tehdy ještě Federální ministerstvo hospodářství - ve funkci vydržel celých 17 let.
Výborné renomé si ve funkci náměstka ministra financí vybudoval Eduard Janota. Jako rozpočtový expert působil v resortu s krátkou přestávkou 9 let. Poté přidal ještě rok přímo jako ministr v tehdejší Fischerově úřednické vládě. Nadstandardních 12 let se ve funkci náměstka ministra zdravotnictví a hlavního hygienika udržel i Michael Vít. Smetlo ho až podezření, že zneužil svou pravomoc a manipuloval zakázky. (Více zde)
