Praha - Na Malé Straně začala první schůze Poslanecké sněmovny v tomto volebním období. Poté, co všichni zákonodárci složili poslanecké sliby, ale byla přerušena. Pokračovat bude ve středu 27. listopadu, kdy začnou poslanci s výběrem předsedy a místopředsedů dolní komory, rozhodnou o počtu parlamentních výborů a projednají také ustavení mandátového a imunitního výboru. Hned první schůze se také musí zabývat zákonnými opatřeními, která po rozpuštění sněmovny přijal Senát. Ustavující schůzi tradičně zahájila státní hymna.
Dnešek je nejzazším termínem, kdy se ustavující schůze dolní komory mohla konat; poslanci se totiž musí sejít nejpozději měsíc od voleb a ty proběhly v pátek 25. a v sobotu 26. října. Už dopoledne dostali poslanci od ministra vnitra v demisi Martina Peciny osvědčení o svém zvolení.
Podle jednacího řádu sněmovny svolala první schůzi její bývalá šéfka Miroslava Němcová (ODS), která bude také jednání řídit do chvíle, než si poslanci zvolí předsedu nového. Post šéfa dolní komory si coby vítěz voleb nárokují sociální demokraté, kteří do něj navrhli Jana Hamáčka (ČSSD).
„Předchozí sněmovna, která se rozpustila, zanechala své nástupce v nejslabší pozici, v jaké kdy sněmovna byla. Zbavila se několika důležitých věcí – zavedla přímou volbu prezidenta, významně omezila imunitu a rozhodla o omezení poslaneckých platů a zejména náhrad. Tato sněmovna je skutečně jiná, než byly sněmovny před ní,“ míní komentátor HN Jindřich Šídlo.
Poslanecký slib přečetl sociální demokrat Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Němcová coby bývalá předsedkyně sněmovny složila slib jako první. Do jejích rukou následně složilo slib všech 198 zbývajících zákonodárců. Každý z nich musel jednotlivě přistoupit a pronést: „Slibuji“. Poté svůj slib museli všichni zákonodárci stvrdit podpisem. Kdo by tak neučinil, automaticky by o svůj poslanecký mandát přišel.
Jako jediný mezi novými poslanci chyběl Miloslav Bačiak (ANO), jenž odstoupil z druhého místa kandidátky hnutí ANO na Vysočině jen pár hodin před volbami. Důvodem bylo to, že zamlčel minulost politruka i komunisty udělovaný titul RSDr. Jeho rezignace ale přišla ve chvíli, kdy vyškrtnutí už nebylo možné, a tak se Bačiak vzdal po svém zvolení mandátu. V poslaneckých lavicích jej nahradí podnikatel Jan Sobotka.
Slib poslance a senátora, jak jej předepisuje Ústava ČR:
„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“
Poslancům se rovněž představil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO). Zároveň seznámil své kolegy s dalšími členy komise, kteří byli zvoleni již před zahájením schůze. Patnáctičlenný tým bude dohlížet na všechny volby ve sněmovně v průběhu celého volebního období. Ve vůbec prvním hlasování poslanci vzali složení volební komise na vědomí.
Předseda volební komise Martin Kolovratník také oznámil, že do pondělních 18:00 mohou strany podávat návrhy na členy mandátového a imunitního výboru a na kandidáty na předsedu, místopředsedy a ověřovatele Poslanecké sněmovny.
O vedení se rozhodne ve středu
Zatímco Hamáček má k postu šéfa dolní komory nakročeno, v obsazení místopředsednických křesel, respektive v jejich počtu, dále panují nejasnosti. Pokud by se strany shodly na čtyřech, po jednom by tyto funkce obsadilo hnutí ANO (Jaroslavou Jermanovou), KSČM (Vojtěchem Filipem) a TOP 09 (Miroslavem Kalouskem). O čtvrtém se musí rozhodnout mezi ODS (navrhuje Miroslavu Němcovou), Úsvitem (navrhuje Tomia Okamuru) a lidovci (navrhují Pavla Bělobrádka). K volbě předsedy a místopředsedů se poslanci sejdou pozítří.
„Já jsem zastáncem poměrného zastoupení ve vedení Poslanecké sněmovny, a pokud tento názor zvítězí, tak těmi logickými kandidáty na tato místa by byli zástupci KSČM a TOP 09,“ prohlásil v Interview Daniely Drtinové kandidát sociální demokracie na šéfa Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Další dvě křesla ve vedení sněmovny by podle něj měli obsadit lidovci a hnutí ANO.
„Soudržnost sněmovní většiny se bude testovat ve středu, a to na postu předsedy sněmovny. Ale nečekal bych tam nějaký zádrhel, vypadá to, že je vše domluveno,“ řekl v rozhovoru pro Studio ČT24 komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo.
Poslanci přitom budou rozhodovat ještě o složení výborů, kterých má být sedmnáct. Nejvíc vedoucích funkcí v nich si rozdělí ČSSD a ANO, tři výbory povedou komunisté a ostatní strany získají po jednom křesle. Třeba kdysi nejsilnější občanští demokraté by měli šéfovat mandátovému a imunitnímu výboru. „Tento výbor vždycky patřil opozici. Z tohoto pohledu je to logický výběr a nemáme s tím žádný problém,“ uvedla za stranu Miroslava Němcová.
V dolní komoře nyní zasedá 161 mužů a 39 žen; 118 členů z celkového počtu 200 jsou nováčci. Na výrazně nižší podíl poslankyň upozornilo sdružení Fórum 50%, které prosazuje vyrovnané zastoupení obou pohlaví v politice. Zástupkyně fóra proto přivítaly každou poslankyni růží. Podle šéfky fóra Jany Smiggels Kavkové se situace nezlepší, dokud nezačnou strany vyrovnaně sestavovat kandidátky.
