Protony jako zázrak v léčbě dětí? Zatím jednoznačně nevíme, tvrdí onkolog

Praha – Řada Evropanů v posledních dnech sledovala boj pětiletého Ashyi Kinga a jeho rodičů za účinnou léčbu nádoru mozku – a to jakoukoliv cestou. Hlavní scéna silného příběhu se nyní přesunula do pražského protonového centra. Právě tady se lékaři snaží mimo jiné vážně nemocným dětem ulevit od zhoubných nádorů. Přitom šetrněji, než nabízí dosavadní metody. Podle přednosty kliniky dětské onkologie v motolské nemocnici Jana Starého ale zatím není možné prokázat, zda bude protonová metoda pro dětské pacienty skutečně výhodná. Stále se rozvíjející dětské tělo totiž jasné důkazy přinese až za řadu let.

Hlavní účinky protonové léčby, mnoha výzkumy prokázané, už mnozí znají: na rozdíl od klasické radiace s sebou při likvidaci nádoru nebere i zdravé tkáně, ale zacílí pouze na bující ložiska. Pro citlivý dětský organismus jde na první pohled o jasný benefit, ale stejně tomu tak zdaleka nemusí být. Úplná likvidace všech metastáz není zaručena ani u dospělého. A léčba organismu, který se stále mohutně vyvíjí, je o poznání větší otazník.

Jan Starý, přednosta Kliniky dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice Motol:

„Ty nepoškozené tkáně jsou zasaženy méně, to jistě platí. Otázka je, jestli to je pro ty pacienty benefit. To my nevíme, protože to ošetření tkání, když mluvíme o dětech, se ukáže až za řadu let.“

Tým onkologů kolem Jana Starého ale protonové terapii zatím věří. I proto, že na její první projevy v případě Ashyi Kinga bude dohlížet právě on. Pětiletého chlapce přijali na klinice už v pondělí a zajistí mu potřebné zázemí. Odtud bude po následující týdny denně jezdit na ozařování do protonového centra.

Pražské protonové centrum
Zdroj: ČT24/Protonové centrum

Za terapii v Česku rodiče bojovali od poloviny srpna. Poté, co odjeli se synem bez vědomí lékařů do Španělska, je britská justice vinila i z únosu. Tři dny dokonce strávili ve vazbě. Nakonec jim britští zdravotníci léčbu v zahraničí povolili. Chlapec se původně léčil nemocnici v Southamptonu, kde podstoupil i důležitou operaci. Lékaři poté rodičům sdělili, že už pro dítě více udělat nemohou a protonovou proceduru v Anglii nakonec nedoporučili.

V centrech ve Francii, Německu, Švýcarsku nebo Švédsku rodina prý narazila na administrativní problémy. „Jediní, kdo bez těchto komplikací přímo odpověděli: Ano, můžeme vám pomoci, byli v České republice,“ řekl otec Brett King.

Malý Ashya právě dnes poprvé navštíví pražské protonové centrum, kde absolvuje první vyšetření. Na uzdravení mu nyní dávají lékaři asi 70procentní šanci. Na přesnější odhady je ale třeba čas a řada vyšetření. Už dnes čeká pětiletého chlapce první vyšetření a stanovení tzv. ozařovacího plánu, tedy kolik a jak silných dávek chlapec absolvuje. Lékaři navíc museli dořešit povolení ke krevní transfuzi. Rodina Ashyi se totiž hlásí ke Svědkům Jehovovým, jejichž víra transfuze nepovoluje. „Do těchto situací se čas od času dostáváme a víme, že jsou řešitelné, a i s rodiči dítěte jsme se domluvili na tom, že řešitelné budou,“ komentoval Starý. V praxi to bude znamenat jediné – upřednostnění zájmu dítěte. Pokud by byla nová krev bezpodmínečně potřeba kvůli záchraně, lékaři mu ji podají.

U pacientů s rakovinou, kteří potřebují ozařování, se zatím více používá klasická fotonová radioterapie. Oba způsoby léčby mají stejný účinek – tedy zabíjejí nádorové buňky. Klasická fotonová léčba ale může být méně šetrná. „Protonové záření má oproti fotonovému výhodu v tom, že dokáže přesně zacílit tak, aby nebyla zbytečně ozářena zdravá tkáň v okolí,“ dodává Pavel Šlampa z Masarykova onkologického ústavu v Brně.

Podle onkologické společnosti je ve většině případů dosavadní fotonová varianta dostačující. Protonovou léčbu by podle ní měli dostávat jen vybraní nemocní. Vhodná je například u nádorů hlavy, zejména pak u dětských pacientů. „My víme, že protony by měly být vůči dětskému mozku šetrnější. Je možné je lépe zacílit a ušetřit okolní zdravé tkáně, což pro děti může hrát nepochybně velkou roli,“ dodává přednosta motolské kliniky.

Otázkou ještě zůstává financování léčby. Rodiče chtějí podle dohody platit přímo protonovému centru, které by pak mělo hospitalizaci hradit Motolské nemocnici. Jen samotné ozařování bude stát 1,8 milionu korun. Obvykle čítá 30 dávek a jedno ošetření trvá dvě až tři minuty.

Ashya King ale není zdaleka nejnákladnějším pacientem v Česku. Zatím nejdráže, na 46 milionů korun, vyšla VZP loni péče o muže ze středních Čech, který měl hemofilii. Celkově zaplatila pojišťovna za pět nejdražších pacientů 120 milionů.

Nejdražší pacienti v ČR za rok 2013:

  • muž, střední Čechy: 46 mil. Kč (hemofilie)
  • muž, Ústecký kraj: 23 mil. Kč (jiné poruchy srážlivosti)
  • žena, Ústecký kraj: 18 mil. Kč (plicní arteriální hypertenze)

Centrum protonové terapie v Praze je jediným podobně specializovaným pracovištěm ve střední a východní Evropě. Jeho výstavba a zprovoznění stálo 3,5 miliardy korun. Má celkem pět ošetřoven a je schopné léčit ročně až 2500 lidí. Loni však naplnilo kapacitu jen z pěti procent.

V současné době se v Protonovém centru léčí 20 pacientů. Proplácení zákroků je ale pořád komplikované. Smlouvu s centrem má zatím jen Vojenská zdravotní pojišťovna. Ostatní pojišťovny tak léčbu vyjednávají individuálně.

Protonová centra v Evropě:

  • Anglie – Clatterbridge
  • Francie – Nice, Orsay
  • Německo – Berlín, Mnichov, Heidelberg, Essen, Darmstadt
  • Itálie – Catania, Pavia
  • Polsko – Krakov
  • Švédsko – Uppsala
  • Švýcarsko – Villigen
  • Rusko – Moskva, Petrohrad, Putna
  • Česko - Praha

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 4 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 4 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 5 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 6 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 11 hhodinami
Načítání...