Protikorupční policie obvinila šéfku ERÚ Vitáskovou

Protikorupční policie obvinila předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou. Podle vyšetřovatelů zneužila pravomoc a porušila povinnost při správě cizího majetku. Měla se toho dopustit, když do funkce místopředsedkyně úřadu jmenovala v rozporu s energetickým zákonem Renatu Veseckou. Podle kriminalistů státu způsobila škodu přes milion korun. Úřad s postupem policie nesouhlasí, Vitásková rezignaci nezvažuje.

"Čím více se paní předsedkyni snaží poškodit, tím více je odhodlána vydržet ten tlak a nenechat se zastrašit," poznamenal mluvčí úřadu Jiří Chvojka. Vitásková proti obvinění podá stížnost, řekl Chvojka. "Považujeme to za pokračování zoufalé snahy státního zástupce ospravedlnit květnový zásah v úřadu," doplnil.

V energetickém zákoně se mimo jiné uvádí, že místopředseda musí mít nejméně sedm let praxe v oboru energetiky, z toho alespoň tři roky v řídicí nebo vedoucí funkci. Vesecká byla před nástupem do úřadu advokátkou, v letech 2005 až 2010 nejvyšší státní zástupkyní.

Podle závěrů kriminalistů tak měla jednat zcela v rozporu s energetickýmzákonem, neboť Renata Vesecká nesplňuje zákonem stanovenou podmínku pro výkonfunkce místopředsedkyně ERÚ - uloženou povinnost mít nejméně sedm let praxe voboru energetiky a z toho tři roky v řídící nebo vedoucí funkci.
Jaroslav Ibehej
Mluvčí protikorupční policie

Vitásková je stíhána na svobodě, kauzu dozoruje Okresní státní zastupitelství v Jihlavě. Výši způsobené škody policie vyvozuje z platu, který Vesecká dostávala, a z povinných odvodů zaměstnavatele za zaměstnance. 

Teď bude pokračovat vyšetřování, paní Vitásková musí být vyslechnuta jako obviněná. Má právo podat si stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, může navrhovat další důkazy. Nemyslím, že by dokazování bylo nějak náročné, odhadl bych uzavření případu a podání obžaloby na několik měsíců.
Kamil Špelda
Dozorující státní zástupce

„Jde o hypoteticky sečtenou výplatu paní Vesecké, která ale naprosto nedává smysl, protože tam žádný úmysl se obohatit nebo někoho poškodit rozhodně nelze spatřovat,“ reagoval Chvojka. „K žádnému trestnému činu nedošlo, paní místopředsedkyně byla jmenována v souladu se zákonem a tím to pro nás končí,“ dodal.

Podle dřívějšího vyjádření Vitáskové je Vesecká dlouholetou profesionálkou v oblasti práva. Od jejího jmenování místopředsedkyní úřadu si slibuje pomoc při řešení komplikovaných sporů, kterými se ERÚ zabývá hlavně v souvislosti s nedávným solárním boomem. Právě státní podpora solární energetiky byla často důvodem skandálů a žalob, kterým úřad v uplynulých letech čelil.

  • Renata Vesecká je v současnosti místopředsedkyní ERÚ pro legislativně správní činnost. 
  • Od ledna 2000 byla krajskou státní zástupkyní v Hradci Králové a od září 2005 do konce roku 2010 vedla Nejvyšší státní zastupitelství.
  • Největší pozornost během působení v čele NSZ vzbudila rozhodnutím v údajné korupční kauze někdejšího vicepremiéra a lidoveckého expředsedy Jiřího Čunka. V červnu 2007 odebrala dohled nad vyšetřováním případu přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi a přidělila ho jihlavskému žalobci Arifu Salichovovi, který poté Čunkovo trestní stíhání zastavil. Vesecká odmítla, že by v kauze Čunek selhala nebo se zachovala nesprávně.
  • S touto kauzou je spjat i spor představitelů justice s bývalou stínovou ministryní spravedlnosti ČSSD a předchůdkyní Vesecké v čele NSZ Marií Benešovou. Ta Veseckou a několik dalších osob označila na sklonku roku 2007 za členy zákulisní „justiční mafie“, která se snaží plně ovládnout justici, aby sloužila zájmu vládnoucí garnitury. Vesecká a dalších šest osob za to Benešovou žalovaly. Vleklá kauza skončila letos v únoru smírem. Benešová nevzala zpět svou dřívější soudně nařízenou omluvu a někdejší představitelé justice vrátili Benešové zhruba 370 000 korun, které jim na základě rozsudku zaplatila.
Důvody stíhání Aleny Vitáskové
Zdroj: ČT24

V jiném případu, který projednává brněnský krajský soud, čelí Vitásková obžalobě kvůli výstavbě dvou solárních elektráren v Chomutově. V kauze jde o to, že ERÚ dal elektrárnám za nejasných okolností povolení na provoz, což pak Vitásková potvrdila, ačkoliv prý věděla, že věc je sporná.

  • Alena Vitásková vystudovala Stavební fakultu Vysokého učení technického v Brně, obor pozemní stavby. Od roku 1974 pracovala na různých pozicích v Severomoravské plynárenské, naposledy ve funkci generální ředitelky a místopředsedkyně představenstva; v letech 2001 až 2003 působila ve společnosti Transgas a RWE Transgas ve funkci předsedkyně představenstva a generální ředitelky; v letech 2004 až 2006 byla
    předsedkyní představenstva Pražské teplárenské.
  • Nástup Vitáskové do čela ERÚ provázely námitky týkající se její profesní minulosti a vazeb na plynárenství. Kritici se obávali možného ohrožení nezávislosti úřadu.
  • ERÚ se pod vedením Vitáskové pustil do rozsáhlých kontrol především v oblasti solární energetiky. Velké rozšíření solárních elektráren v letech 2009 a 2010 vedlo k razantnímu zvýšení celkové částky na podporu obnovitelných zdrojů.
  • V minulosti měla Vitásková kvůli kauzám spojeným s obnovitelnými zdroji policejní ochranu. Počátkem dubna 2013 se prý její služební auto někdo snažil vytlačit z dálnice, v září téhož roku se neznámý pachatel údajně pokusil poškodit výtah pro auta v domě, kde Vitásková bydlí.
  • Počátkem března 2014 policie údajně zajistila e-maily dokazující, že Vitásková má stále vliv na chod svých dřívějších firem, jež musela před nástupem do čela ERÚ prodat. Společnosti SMP - Služby a Gazoprojekt Czech Vitásková prodala svému bývalému manželovi Vilému Vitáskovi a své snaše. Vitásková tvrzení o střetu zájmů odmítla.
  • Počátkem roku 2013 podala Vitásková trestní oznámení na předchozí vedení ERÚ. Jeho členové podle ní zneužili své pravomoci a nastavili neúměrně vysokou provozní podporu pro solární elektrárny. Protikorupční policie případ po několika měsících odložila. Kriminalisté dospěli k závěru, že „v dané věci nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu“. Rozhodnutí potvrdilo v listopadu 2013 i Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, kde si Vitásková na rozhodnutí policie stěžovala.
  • V září 2013 byla Vitásková spolu s dalšími devíti osobami obžalována z podvodu. Kauza se týká dvou solárních elektráren na Chomutovsku, které získaly licenci v poslední den roku 2010, což jim na poslední chvíli zajistilo vyšší výkupní ceny vyrobené elektřiny. Vitásková podle žalobce zmařila obnovu řízení o odebrání licencí, ačkoliv existovaly pochybnosti o způsobu, jakým tyto elektrárny licence získaly. 
  • Druhou trestní kauzou, ve které Vitásková figuruje, je případ problematického jmenování Renaty Vesecké místopředsedkyní ERÚ. V létě 2015 policie Vitáskovou kvůli angažmá někdejší nejvyšší státní zástupkyně obvinila ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Vitásková i v této kauze pochybení odmítá.
  • Vitásková byla v posledních letech ve sporu s vládou a ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem (ČSSD). Její úřad totiž odmítal vyplatit podporu pro obnovitelné zdroje energie, výplatu podmiňoval souhlasem Evropské komise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci schválili návrh zákona o regulaci cen paliv

Sněmovna odpoledne potvrdila hlasy koalice stav legislativní nouze, který vyhlásil v pondělí předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) pro projednání návrhu zákona o vládní regulaci cen pohonných hmot. Kabinet zdůvodnil žádost o zrychlené projednání především snahou zabránit hospodářským škodám státu. Neúspěšně to zpochybňovali zástupci opozice. Poslanci se k hlasování o návrhu zákonu a pozměňovacích návrzích dostali ve středu krátce po půlnoci. Návrh zákona o regulaci cen paliv schválili.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
před 3 hhodinami

ČT a ČRo mají od příštího roku místo poplatků dostávat peníze ze státního rozpočtu, řekl Klempíř

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
před 4 hhodinami

Reportéři ČT mapovali, jak náměstci ministrů šíří kremelskou propagandu

Na vlivných i politicky významných postech na některých ministerstvech jsou lidé, kteří se podílejí na legitimizaci kremelské propagandy. Šíří informace ze zdrojů, které jsou podle tajných služeb přímo napojené na Rusko, a jsou tak bezpečnostním rizikem, když otevřeně míří proti českým zájmům. Takovým na Kreml přímo napojeným zdrojům někteří politici také poskytují rozhovory. Reportéři ČT zjišťovali, jak to vysvětlují a co na to jejich nadřízení ministři. Natáčeli Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 6 hhodinami

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
před 9 hhodinami

ÚS vyhověl stížnosti Knížáka, justice musí znovu rozhodovat o rehabilitaci

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka. Justice se musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině. Vazba trvala od 23. října 1974 do 7. února 1975. Za situace, kdy zákon umožňuje dvojí výklad, je zapotřebí zvolit ten, který je ve prospěch rehabilitace a nepřidává ke staré křivdě novou, plyne z nálezu. Jeho vyhlášení se Knížák osobně nezúčastnil.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...