Propuštění kurdského politika je podporou terorismu, tvrdí turecká vláda. Česko to odmítlo

Pražský soud neposlal zadrženého kurdského politika a bývalého vůdce strany syrských Kurdů Sáliha Muslima do vazby. Přijal totiž jeho slib, že se bude účastnit soudních jednání a bude pobývat pouze v zemích EU. O jeho případném vydání do Turecka ale bude teprve rozhodovat. Ankara muže viní z napojení na kurdské separatisty v Turecku, před dvěma týdny ho zařadila na seznam nejhledanějších teroristů. Rozhodnutí soudu nadšeně přivítali Kurdové, kteří přišli Muslima podpořit. Naopak podle místopředsedy turecké vlády je verdikt politický a je podporou teroristické organizace. Takové nařčení české ministerstvo zahraničí odmítlo.

Turecko totiž považuje kurdskou PYD i ozbrojené křídlo strany YPG za teroristické skupiny navázané na Stranu kurdských pracujících, která je v zemi zakázána. YPG je ale zároveň součástí Syrských demokratických sil, které Spojené státy pokládají za spojence v boji proti Islámskému státu.

Podle původních informací zadržela policie Sáliha Muslima na základě mezinárodního zatykače vydaného Interpolem, o který měla požádat turecká vláda. Šlo ale o zatykač vydaný Ankarou. Státní zastupitelství pak navrhovalo vzít Muslima do předběžné vazby, kde by čekal na extradiční řízení. 

Soudce Jaroslav Pytloun však přijal Muslimův slib, že se bude na základě předvolání účastnit soudních jednání a že se bude zdržovat pouze ve státech Evropské unie. „Rozhodnutí je pravomocné, protože se obě strany vzdaly práva stížnosti,“ uvedla mluvčí soudu Markéta Puci. Muslimův právník podle ní soudu nabízel vedle klientova slibu i „záruku kurdské organizace“, tu však soudce nepřijal.

Muslim opustil jednací síň sice v doprovodu policejních těžkooděnců, avšak bez pout na  rukou. Rozhodnutí soudu o vazbě přivítali nadšeným křikem Kurdové, kteří politika přišli podpořit na chodbu soudu.

Oslava propuštění Sáliha Muslima
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Už předtím se sešli před budovou soudu ve Spálené ulici a přinesli si s sebou Muslimovy fotografie či vlajky odkazující na Sjednocenou demokratickou stranu PYD, kterou Muslim do loňska vedl. V různých jazycích skandovali slova jako „svoboda“ nebo „mezinárodní solidarita“, ale také hesla proti tureckému prezidentovi. Nazývali ho „teroristou“, „diktátorem“ a „fašistou“.

Podle místopředsedy vlády zhorší verdikt česko-turecké vztahy

Verdikt soudu o vazbě naopak odsoudilo Turecko. Velvyslanec v ČR Ahmet Bigali řekl deníku Sabah, že by mohlo neuvalení vazby negativně ovlivnit bilaterální vztahy Česka s Ankarou. Výrok soudu odsoudil, podle něj s ním není Ankara spokojená.  

„Toto rozhodnutí jsme nečekali. Sálih Muslim se v posledních letech podílel na několika teroristických útocích v Turecku,“ uvedl Bigali pro turecký deník Sabah. „S tímto verdiktem nejsme spokojeni,“ dodal.

Místopředseda turecké vlády a vládní mluvčí Bekir Bozdag označil verdikt o neuvalení vazby za politický – podle něj znamená podporu teroristické organizace. „Rozhodnutí je v rozporu s mezinárodním právem a bude mít vliv na vztahy s Českou republikou,“ komentoval dnešní verdikt pražského městského soudu Bozdag. 

„Mezinárodní společenství někdy činí rozhodnutí ve prospěch terorismu. Taková rozhodnutí nejsou pro nás překvapením, i vzhledem k přístupu členských zemí EU k těmto věcem,“ dodal také Bozdag v reakci na verdikt.

Nahrávám video
Proces o případném vydání Muslima bude pokračovat, až Turecko dodá potřebné dokumenty
Zdroj: ČT24

Turecko už také adresovalo Česku diplomatickou nótu, ve které kritizuje propuštění kurdského politika. Ministr zahraničí  Mevlüt Çavuşoglu označil rozhodnutí soudu za skandální pošlapání práva. „Pro nás je Muslim terorista, vůdce teroristické sítě, a nic tuto pravdu nezmění,“ citoval ministra na svém webu list Turk Time. 

Ankara podle Çavuşoglua bude Muslima nadále pronásledovat, „ať už si půjde kamkoli“, dokud nebude dopaden a dopraven do Turecka. „Nevzdáme to,“ dodal.

České ministerstvo zahraničí však kritiku odmítá: „Rozhodnutím městského soudu ČR neporušila žádné své mezinárodněprávní závazky, včetně těch podle Evropské úmluvy o vydávání,“ zdůrazňuje Černínský palác. Zároveň důrazně odmítá, že by rozhodnutí nezávislého soudu bylo v rozporu se závazky ČR v oblasti boje proti mezinárodnímu terorismu.

Muslim: Mluvím o zabíjení kurdských civilistů, Ankara mě chce umlčet

Samotný Sálih Muslim kritiku Turecka odmítá, své propuštění považuje za rozhodnutí nezávislého soudu, který nepodléhá politickým tlakům. Ankara se ho prý snaží umlčet, protože v Evropě upozorňuje na zabíjení kurdských civilistů. Zároveň popřel, že by měl cokoliv společného s teroristickými bombovými útoky v turecké metropoli. Muslim zatím neví, kam povedou jeho další kroky – může cestovat po celé EU.

Kurdská populace
Zdroj: 21stcenturywire.com

Turci Muslima spojují s bombovým útokem v Ankaře z března 2017, který podle nich zosnovala výkonná rada Kurdské strany pracujících. Dřívější zatykač z prosince 2016 ho pak spojil s jiným bombovým útokem, při němž zemřelo 29 lidí a dalších 87 bylo zraněno.

Ankara může do 40 dní od zadržení Muslima podat k českému ministerstvu spravedlnosti oficiální žádost o jeho vydání, prozatím tak neučinila. Extradiční řízení tak zatím u soudu neběží.

Iniciativa zadržení kritizuje, Muslim podle ní není Turek

Iniciativa Ne rasismu označila Muslimovo sobotní zadržení v Praze za „další z řady agresivních kroků Turecka proti kurdskému národu“. Upozornila na to, že bývalý předseda PYD Muslim je Syřan, nikoliv turecký občan. Podle ní proto Turecko podle mezinárodních zvyklostí nemělo nárok vydávat na něj zatykač. Postup vůči politikovi označila za nezákonný a vyzvala všechny organizace pro občanská a lidská práva, aby k zatčení zaujaly stanovisko.

Podle iniciativy nemůže Muslim v případě vydání doufat ve spravedlivý proces. Podotkla také, že v Turecku se uvažuje o opětovném zavedení trestu smrti. Muslim prý navíc přijel do Česka na mezinárodní konferenci z Bruselu, kde veřejně vystoupil na tiskové konferenci, aniž by ho někdo zatkl. V Evropě prý Muslim pobýval delší dobu, navštívil například Švýcarsko.

Samotný Sálih Muslim podle svých slov nepřikládal zatykači vydanému Nejvyšším soudem v Ankaře význam. Poukázal na to, že v Evropě bez problémů pobývají i další lidé, které Turecko řadí na seznam nejhledanějších teroristů. Pro skutečnost, že byl zadržen právě v Česku, když předtím veřejně vystupoval například v Německu nebo Belgii, nemá vysvětlení. O důvodu spekulovat nechtěl. Na adresu české policie řekl, že pouze dělala svou práci.

Rodák z vesnice nedaleko severosyrského města Kobani studoval v 70. letech istanbulskou technickou univerzitu, kde se také poprvé zapojil do kurdského hnutí pod vedením Mustafa Barzáního. Po získání diplomu chemického inženýra v roce 1977 se ale Sálih Muslim nejprve zaměřil na profesní kariéru, řadu let pracoval Saúdské Arábii, začátkem 90. let si pak otevřel vlastní projekční firmu v Aleppu.

V roce 1998 vstoupil do syrské odnože v Iráku založené Demokratické strany Kurdistánu, po pěti letech ji ale zklamaný opustil. Vstoupil do nově založené Strany demokratické unie (PYD) úzce napojené na tureckou Stranu kurdských pracujících (PKK) a v roce 2010 stanul v jejím čele. Nedlouho poté ho syrské bezpečnostní složky zatkly, po propuštění uprchl do iráckého Kurdistánu, do Sýrie se vrátil krátce po vypuknutí občanské války. Pod jeho vedením se PYD stala vedoucím představitelem syrských Kurdů.

Turecko na Sáliha Muslima vydalo zatykač v listopadu 2016 spolu s dalšími desítkami osob, a to v rámci vyšetřování pumového atentátu, při kterém v únoru téhož roku v Ankaře zemřelo 29 lidí. Muslim ale jakékoli zapojení své strany i její ozbrojené složky, milic nazývaných Lidové obranné jednotky (YPG), odmítl. Postavení ve vedení PYD letos sedmašedesátiletý politik opustil na sjezdu strany loni v září, i nadále má ale mezi členy vliv.

Sálih Muslim
Zdroj: Reuters/Philippe Wojazer

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila rozšíření trestného činu neplacení výživného

Sněmovna v úvodním kole podpořila rozšíření trestného činu neplacení výživného. Opozice zamezila schválení nynější novely zrychleně už v prvním čtení, ODS ale neprosadila její zamítnutí. Předlohu posoudí ústavně-právní výbor. Opozice rovněž neprosadila úplné vyškrtnutí volby šestice radních České televize (ČT) z programu sněmovní schůze. Na závěr jednání poslanci nedokončili úvodní kolo debaty nad návrhem skupiny poslanců vládní koalice, kteří chtějí zrušit takzvaný nominační zákon. Ve 23:00 bylo ukončeno jednání a pokračování je plánováno na středu ráno.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Havlíček slíbil věcnou a odbornou debatu k zákonu o ČRo a ČT, prohlásil Zavoral

Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) slíbil věcnou a odbornou debatu k vládnímu návrhu zákona o České televizi (ČT) a Českém rozhlasu (ČRo), který mění systém financování veřejnoprávních médií, sdělil po schůzce generální ředitel ČRo René Zavoral. Zároveň uvedl, že úpravy systému v rámci takzvané poslanecké malé mediální novely, která z povinnosti platit poplatky osvobozuje některé skupiny poplatníků, by pro ČRo znamenaly snížení příjmů okolo 250 až 300 milionů ročně.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoDemaskovali jsme kádrování, řekl Rakušan ke své neúspěšné kandidatuře do čela sněmovny

Hnutí STAN na pozici místopředsedy sněmovny několikrát nominovalo svého předsedu Víta Rakušana, ale poslanci vládní koalice pro něj nehlasovali. „Demaskovali jsme, že oni kádrují a vybírají. Silného představitele opozice ve vedení sněmovny nechtějí,“ dodal Rakušan v pořadu Interview ČT24. STAN nyní nominovalo do čela dolní komory svou poslankyni Barboru Urbanovou. Moderátor Jiří Václavek se Rakušana zeptal, jestli nebyla chyba, že po vypuknutí kauzy Dozimetr zůstal na pozici předsedy hnutí. „Nemyslím si,“ odpověděl politik. „Rozhodl jsem se, že hnutí opět dovedu k růstu a že ho očistím,“ dodal. Diskuze se dotkla i volby členů Rady ČT či schůzky zástupců sněmovních stran se členy managementu České televize a Českého rozhlasu kvůli vládou navrhovaným změnám ve financování veřejnoprávních médií, kterou svolalo hnutí STAN na čtvrtek.
před 7 hhodinami

VideoPodvodná charita vylákala z lidí několik desítek milionů korun

Pražští kriminalisté rozkrývají největší falešnou sbírku se zhruba osmdesátimilionovou škodou. Nadační fond nových snů a nadějí obvolával od roku 2020 dárce, často důvěřivé seniory. Když poslali peníze, pachatelé jim zaslali symbolický dárek. Peníze šly na bankovní účty organizované skupiny, ta se ale v roce 2022 rozhádala. Jeden z členů založil nový projekt – Korálky pro dobro, včetně dalšího podvodného call centra. Sedmadvacetiletý muž napálil za sedm měsíců skoro deset tisíc lidí. Celková škoda se pohybuje kolem šestnácti milionů korun. Podvodníci provedli v obou případech zhruba čtyři miliony telefonátů, zhruba tři lidé z každých sta obvolaných přispěli. Vyšetřování by mohlo skončit do konce roku. Policie v něm obvinila deset lidí z podvodu a stíhá je na svobodě. Muži, který figuroval v obou případech, hrozí nejpřísnější, až desetiletý, trest.
před 7 hhodinami

Šéf Senátu Vystrčil: Odmítnutí vládního letounu pro misi na Tchaj-wan je podraz

Senátní delegace v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS) odletí na Tchaj-wan linkou z Prahy do Tchaj-peje, jejíž provoz byl zahájen před třemi lety za Vystrčilova přispění. Vystrčil to řekl novinářům k odmítnutí kabinetu ANO, SPD a Motoristů poskytnout vládní letoun, jak dříve bylo obvyklé. Předseda Senátu označil rozhodnutí za podraz a nůž do zad podnikatelům a zástupcům vědy, výzkumu a kultury, kteří měli spolu se senátory misi podniknout a jejichž účast je nyní nejistá. Cestu na Tchaj-wan chce Vystrčil podniknout na přelomu května a června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 11 hhodinami

Senátní výbory odmítly vládní regulaci cen pohonných hmot

Senát by měl podle svého hospodářského i ústavně-právního výboru zamítnout zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot, kterým chce koalice ANO, SPD a Motoristů nahradit cenové výměry ministerstva financí. Opozice návrhu vytýká nadbytečnost, obecnost a také to, že by regulace mohla platit až rok. Ve hře zůstávají i možné úpravy zákona, které opoziční zákonodárci chtějí předložit při jeho středečním schvalování v Senátu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) avizovala, že odmítne-li ve středu horní komora tento zákon, bude se jím sněmovna znovu zabývat v pátek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda zvýšila cenové stropy pohonných hmot pro středu

Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů za litr vzrostou. Maximální cena nafty se oproti úterý zvýší o 48 haléřů na 41,34 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 41,07 koruny za litr, tedy o 43 haléřů dráž než v úterý. Vyplývá to z cenového věstníku, který odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
před 12 hhodinami
Načítání...