Praha – Vláda nemá dostatečné znalosti o veškerém majetku, který chce vrátit církvi v restituci, protože údajně neexistuje jeho soupis. Spisovatelka a chartistka Lenka Procházková, která byla hostem včerejšího pořadu Hyde Park ČT24 se totiž obává, že si církev nárokuje i majetek, který jí reálně v únoru roku 1948 nepatřil a přišla o něj již v rámci prvorepublikové pozemkové reformy. Podle spisovatelky, která podala trestní oznámení k Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně, jsou tak členové vlády podezřelí ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Procházková podala trestní oznámení na premiéra a celou vládu za to, že schválili zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, aniž by měli soupis majetku, který církve a náboženské instituce vlastnily k únoru 1948. „Ani ministryně kultury, ani premiér Nečas neví, co vydávají. To je zneužití pravomoci. A teď chtějí po Parlamentu, aby schvaloval zajíce v pytli,“ domnívá se. Zároveň jí vadí, že pro běžného občana je mapa církevních pozemků, které se budou vracet v restituci, nedohledatelná. „Já nevím, co si (církev) bude ještě dál z té země ukrajovat. Vždyť je to tunel,“ varuje spisovatelka.
Za majetek, který nelze z různých důvodů církvi vrátit, by se podle Procházkové neměly žádné peníze vyplácet. Mohla by tak vzniknout nerovnost mezi ostatními restituenty. „Církev není žádná VIP, která by měla jiné podmínky,“ dodala. Připomíná, že běžní restituenti také nedostávali žádné finance za zničený nebo zmizelý majetek. Peníze za restituce by církve rozhodně dostat měly, nicméně podle spravedlivějšího klíče, domnívá se Procházková.
Církev chce majetek, o který přišla už za první republiky, říká Procházková
Podle Procházkové je také cena majetku církve značně nadhodnocena. Zároveň si myslí, že náboženské instituce požadují také pozemky, o které přišly v důsledku pozemkové reformy z roku 1919. „Církve požadují 300 tisíc hektarů majetku, které podle ní byly zabaveny komunisty, podle mě oni přišli o většinu už během první republiky a později po válce,“ zdůrazňuje spisovatelka.
Právník Jakub Kříž nicméně s tímto argumentem nesouhlasí. „Církevní subjekty, které budou chtít majetek získat zpět do svého vlastnictví, budou muset požádat příslušný státní orgán, který s majetkem v současné době nakládá, a budou muset doložit, že k tomu příslušnému majetku měly vlastnické právo k 25. po únoru 1948,“ podotýká. Pokud to církve jednoznačně nedoloží, tak se jim nic vydávat nebude. „Ten mechanismus je zcela bezpečný,“ říká právník.
Podle návrhu zákona, který vychází z loňské dohody tří vládních stran se 17 českými církvemi, vyplatí stát církvím od roku 2013 za třicet let 59 miliard korun. V úvahu má přitom být brána inflace. Celkově by se tak částka mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun. Církve také mají dostat zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu, v hodnotě okolo 75 miliard. Cílem majetkového vyrovnání je i ukončení státního financování církví. Přechodné období před odstřihnutím financování církví od státního rozpočtu by podle dohodnutých předpokladů mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let.
