Proč posílat vojáky proti migrantům? Evropa není ve válce, řekl Zaorálek

Lubomír Zaorálek: Výsledek je v tom, že všechny státy budou plnit to, co mají (zdroj: ČT24)

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) by chtěl, aby mohla Evropská unie vyslat na vnější hranice schengenského prostoru síly z jiných zemí, pokud stát, který má hranici chránit, selže. Řekl to v Interview ČT24. Jde o návrh Evropské komise a téma, ve kterém se Zaorálek neshodne s dalšími zeměmi visegrádské skupiny. Maďarsko i Polsko by to považovaly za zásah do suverenity. Český ministr přitom na jednání evropských ministrů zahraničí přednesl návrhy, které vzešly z pondělního pražského setkání, za celou visegrádskou skupinu. Mimo jiné chce, aby EU jasně řekla, že chce zastavit tok migrantů do Evropy.

Lubomír Zaorálek upozornil, že Česko jako stát, který nemá žádné vnější hranice schengenského prostoru, je plně závislé na schopnostech jiných zemí. Chtěl by proto, aby prostřednictvím Evropské unie mohlo do ochrany vnějších hranic mluvit. „Když některá země selže, aby tam EU nastoupila – agenturou, prostředky, lidmi – a díru zalepila,“ řekl ministr v Interview ČT24. Dodal, že Česko je připraveno na „děravé“ hranice poslat i své lidi.

Zaorálkova podpora návrhu Evropské komise vzbudila odpor u části visegrádských zemí. Polsko a Maďarsko možnost, že by EU mohla na jejich území sama poslat posily z jiných států, odmítají. „Jsou přesvědčeni, že je to suverénní záležitost ochrany hranic státu. Říkají, že je nepřijatelné, aby jim někdo jiný hranice chránil,“ upřesnil Lubomír Zaorálek.

Zazní, že chce EU zastavit tok migrantů?

Ministr také shrnul hlavní cíle, které Česko za visegrádskou skupinu navrhne a bude prosazovat na jednání Evropské rady. Již na jednání ministrů předeslal Zaorálek, že by EU měla jasně říct, „že náš základní cíl je zastavit tok migrantů do Evropy“. To podle něj dosud nikdy jednoznačně nezaznělo. Chce také, aby Evropská rada prosadila zadržení migrantů na hot spotech, aby před dokončením azylové procedury neodcházeli.

Sám premiér Bohuslav Sobotka by potom měl při summitu evropských lídrů ještě přidat návrh, aby Makedonie, i když není členskou zemí EU, dostala přístup do evropského datového systému. „To znamená, aby zpracování dat, které se provádí na hranicích mezi Makedonií a Řeckem, bylo součástí evropského systému sbírání dat o migrantech. Jde o to, aby na linii Turecko – Řecko – balkánské země každý dělal, co měl,“ shrnul Lubomír Zaorálek.

Migranti v řeckém Pireu
Zdroj: Alkis Konstantinidis/Reuters

Makedonie a Bulharsko jako záložní linie

Jednání představitelů zemí visegrádské skupiny se zúčastnili také zástupci Bulharska a Makedonie. V4 se obává, že současná snaha EU o zastavení migrantů již v Turecku či na řecko-tureckých hranicích selže. Takovou možnost připustila i německá kancléřka Angela Merkelová. „Jsme v rámci evropsko-tureckého zásahu na základě migrační dohody mezi EU a Tureckem schopni bojovat s příčinami útěku a zlepšit ochranu vnější hranice? Vyplatí se dál jít touto cestou? Nebo už se musíme vzdát a místo toho zavřít řecko-makedonsko-bulharskou hranici se všemi důsledky pro Řecko, pro celou Evropskou unii a tím i pro schengenský systém?“ řekla kancléřka před jednáním Evropské rady.

Zdůraznila však, že přednost dává variantě s udržením migrantů v Turecku - v tom se shoduje s Lubomírem Zaorálkem. Dalším opatřením navíc má být zefektivnění ochrany řeckých hranic. Atény dostaly tříměsíční ultimatum a český ministr očekává, že tentokrát Řecko své závazky splní. „Může to být tak, že to nenaplní stoprocentně, ale už v tuto chvíli je vidět, že tlak, který se vyvinul, je takový, že hotspotů mělo být pět, čtyři už fungují. (…) Člověk vidí, že se postupuje poměrně rychle,“ nastínil Lubomír Zaorálek.

Zdůraznil, že navdory aktuálním komentářům německých médií, která píší o „povstání“ proti Merkelové, nelze hovořit o diplomatické válce o uprchlíky. „Nemůžeme si dovolit válčit mezi sebou,“ podotkl ministr zahraničí. Dodal, že situace v Německu je vážná, tamní úřady nevědí o stovkách tisíc migrantů. „Říkali mi, že tam je 300 tisíc migrantů, kteří jsou mimo registraci, mimo kontrolu, o kterých vlastně přesně nevědí, kde je mají a co dělají.“

obrázek
Zdroj: ČT24

„Evropa není s nikým ve válce“

Zaorálek poznamenal, že navzdory probíhající krizi, která ukázala, že evropské „principy fungují pouze v klidných chvílích“, Evropa není vojensky ohrožena. Proto také považuje za zcestný návrh prezidenta Miloše Zemana, který v rozhovoru pro slovenskou televizi TA3 doporučil vytvoření vojenských jednotek k ochraně evropských hranic. „Nevím, proč vytvářet dojem, že jde o válku. Evropa není s nikým ve válce a vojáky potřebujeme na něco jiného než na ochranu hranic,“ upozornil ministr. Současně připomněl, že Česko posílá na schengenské hranice policisty. Zahraniční mise je zavedly do Maďarska, Slovinska i Makedonie.

V tom by také měl spočívat princip, který Lubomír Zaorálek podporuje: možnost, aby EU převzala ochranu vnějších hranic, když je některý stát zabezpečit nedokáže. Zatím jezdí policisté na schengenské hranice na žádosti konkrétních států, jejich mise tak Brusel obcházejí.

Nástup před odjezdem do Slovinska
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽIVĚ: Senát posoudí smlouvu s Vatikánem

Mezi hlavní body čtvrtečního programu senátorů patří smlouva mezi Českem a Vatikánem a novela vysokoškolského zákona. Tu by měli senátoři podle doporučení z výborů vrátit sněmovně bez zavedení hlídačkovného, tedy příspěvku, které by školy měly platit vysokoškolačkám na hlídání jejich dětí.
před 27 mminutami

ŽIVĚ: Poslanci projednají zprávu k tragédii na filozofické fakultě

Poslanci mají na programu jednání dosud neveřejnou závěrečnou zprávu vyšetřovací komise k předloňské tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V úvodním kole by se pak mohli zabývat vládní novelou, podle níž by příspěvky na péči, dávky pro postižené i jejich průkazy vyřizovala a vyplácela sociální správa místo úřadu práce.
před 57 mminutami

Ve čtvrtek hrozí ledovka, do soboty se oteplí

Ve čtvrtek místy hrozí ledovka a večer náledí. Někde bude sněžit, objevit se může i slabý déšť a mrznoucí mrholení. V noci bude kolem nuly. Pod zataženým nebem se pak postupně oteplí, v sobotu bude až jedenáct stupňů Celsia. Poté teploty znovu klesnou.
před 1 hhodinou

Paliva dál zdražují. Benzin o padesátník, nafta o 65 haléřů

Pohonné hmoty dál zdražily o desítky haléřů, tempo růstu cen v uplynulém týdnu zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,74 koruny, před týdnem byl o 53 haléřů levnější. Nafta je dražší o 65 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 36,15 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Benzin byl naposledy dražší loni na začátku září, nafta loni v polovině srpna.
před 2 hhodinami

Obce mohou kvůli malé vytíženosti přijít o výdejní boxy, někde zřizují vlastní

Úsobrno na Blanensku přijde o jediný výdejní box, který v obci je. Provozovatel ho zruší kvůli malé vytíženosti. Takových míst je v Česku několik. Řešením mohou být obecní doručovací schránky. Nově je zřizují hlavně menší obce, ve kterých boxy doručovacích firem zcela chybějí. Obecních boxů vzniklo už několik desítek, vyjdou na dvě stě tisíc korun a víc.
před 2 hhodinami

Kladno zvýšilo investorům poplatky za byty

Města a vesnice nedaleko Prahy čeká stavební boom. Například Kladno kvůli velkému zájmu developerů už teď zpřísnilo podmínky. To znamená, že radnice zvýšila poplatky, které investor musí městu zaplatit za každý byt. Podobnou cestu volí také další obce.
před 3 hhodinami

Kůže ze stehna na rukách i lopatkách. Popálená z Mostu se zotavuje

Lenka Marková, jedna z popálených při nedávném požáru v mostecké restauraci U Kojota, má za sebou nejnáročnější část léčby. Žena se stále léčí v pražské nemocnici na Vinohradech, kde jsou i další čtyři lidé, kteří byli při tragickém požáru rovněž vážně zranění.
před 3 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 13 hhodinami
Načítání...