Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) ve čtvrtek požádal starosty obcí, v jejichž okolí by mohlo být vybudováno jaderné úložiště, o vyjádření, zda mají vůli pokračovat v činnosti pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti. Zároveň však ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jiří Slovák v pořadu Devadesátka ČT24 popřel dřívější informaci ministra, že jsou ve hře již jen dvě lokality (Horka a Kraví hora na Vysočině), a zdůraznil, že jich je nadále sedm. Mezitím se příznivci i odpůrci atomové energie již delší čas přou na internetu.
Proatom versus Jihočeské matky. Boj o úložiště jaderného odpadu se vede i na internetu
4 minuty
Události: Kde skladovat vyhořelé jaderné palivo?
Mládek chce od starostů všech vytipovaných lokalit také vědět, zda chtějí nadále spolupracovat na přípravě zákona o zapojení obcí do procesu výběru výhodné lokality a zda mají zájem se podílet na přípravě nařízení vlády o příspěvcích pro dotčené obce. Starostové by se měli vyjádřit písemně do konce září.
56 minut
Ředitel Jiří Slovák v Devadesátce ČT24
Mládek o svém záměru bude informovat vládu a že už s ním seznámil ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Starostové z obou lokalit byli původním vyjádřením zaskočeni. Ministerstvo průmyslu následně oznámilo, že výběr není definitivní. Starostové tento přístup ministerstva i Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) ve čtvrtek kritizovali.
Mapa možných lokalit pro nové úložiště jaderného odpadu
„Řekl bych, že od samého začátku se pracovníci SÚRAO problému velice špatně chopili a dnes u nás nemají v čele s panem ředitelem (Jiřím) Slovákem žádnou důvěru,“ řekl novinářům starosta obce Chanovice Petr Klásek. Obec patří do lokality Březový potok v Plzeňském kraji.
Slovák řekl, že správa bude pokračovat v průzkumech podle stávajícího harmonogramu, dokončí je v tomto roce, byť v omezeném rozsahu. „V příštím roce je budeme vyhodnocovat. Myslím si, že všech sedm lokalit budeme schopni vyhodnotit na přelomu let 2017 a 2018,“ dodal. Zdůraznil, že vždy je nutný souhlas dotčených obcí.
V pořadu Devadesátka řekl, že transport jaderného odpadu by se odehrával především po železnici, ve speciálních kontejnerech. Odhadl, že by šlo o tři, čtyři transporty za rok, za speciálních bezpečnostních opatření. Stále podle něho platí záměr mít v roce 2025 jasno o vybrané lokalitě a po roce 2065 zahájit ukládání.
Edward Sequens ze Sdružení pro záchranu prostředí – Calia vyjádřil potěšení nad tím, že ministr slíbil, že nesouhlas obcí bude respektován. Připomněl že za předchozích ministrů se měnila pravidla, koncepce, místa pro hledání, porušovala se i dohoda o dobrovolnosti.
8 minut
Boj o úložiště jaderného odpadu pokračuje
Kraví hora a Horka jako jediné nepodaly žalobu na stát
Mládek již dříve uvedl, že si nedovede představit, že by se trvalé úložiště jaderného odpadu stavělo v místě, kde je nesouhlas obcí. Lokality Horka a Kraví hora byly podle jeho vyjádření z poloviny tohoto měsíce jediné, kde žádné ze zastupitelstev nepodalo žalobu na stát nebo se k žalobě nepřidalo. Obce z oblasti Horka v reakci uvedly, že jsou připraveny žalobu na stát podat.
Přístup ministerstva vadí i obcím v lokalitě Kraví hora. „Osobně s úložištěm problém nemám, ale očekávám, že se k rozhodnutí dojde nějakým procesem na základě geologie, názoru odborníků a podobně. Nikoliv politickým rozhodnutím,“ uvedla starostka obce Věžná Jana Vrbková.
Úložiště radioaktivního odpadu
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v Česku vzniknout do roku 2065. Nejprve je třeba zjistit, které z míst má pro úložiště příznivé geologické podmínky. Metod je hned několik – chemická analýza hornin, zkoumání podzemních i povrchových vod nebo zjišťování, jak kompaktní horninový masiv v konkrétním místě je.
Na sociálních sítích nejsou příznivci ani odpůrci příliš aktivní
Na českém internetu se nachází několik webů, které o atomové energii a jaderném odpadu informují. Mezi největší a nejaktuálnější weby patří portál Atominfo.cz. Kromě aktuálních článků nabízí i odbornější texty, fotografie převozů jaderného odpadu či reaktorů nebo rozhovory s odborníky, například s generálním ředitelem Ústavu jaderného výzkumu Řež nebo předsedou Občanské bezpečnostní komise při Jaderné elektrárně Dukovany.
Internetová stránka Proatom Web se zaměřuje na informování především o kladech jaderné energie. Ve článcích se dají nalézt například důvody pro dostavbu Temelína či odpovědi na otázku, kdy nám dojdou zásoby uranu. Poslední aktivita na stránkách je však z roku 2012.
Naopak stále aktuální je web pravděpodobně nejhlasitějších odpůrců jaderné energie a skladování jaderného odpadu v Česku – Jihočeských matek. Na svých stránkách nabízí toto občanské sdružení různé články upozorňující za negativa či hrozby jaderné energie. Kromě nich upozorňuje čtenáře i na akce, které sdružení pořádá, k dispozici jsou také výroční a tiskové zprávy.
GALERIE
Weby o jaderné energetice a skladování odpadu
Jako určitá odpověď na Jihočeské matky vzniklo již v roce 1999 občanské sdružení Jihočeští taťkové, které naopak jadernou energii podporovalo. Dnes jsou „taťkové“ již méně aktivní. Na jejich facebookové stránce je poslední příspěvek z roku 2012, navíc se přímo tematiky jaderné energetiky netýká.
Naopak aktivní je facebooková stránka Atomový stát. Spravuje ji Sdružení pro záchranu prostředí Calla, které také ve spolupráci s hnutím DUHA vydává informační zpravodaj o jaderném odpadu. Provozuje rovněž informační internetový portál Temelin.cz, kde upozorňuje, že jaderná energetika je drahý hazard. Ke stažení je zde také řada publikací a odborných studií.
Odpůrci jaderného odpadu jsou aktivní ještě na jedné facebookové stránce s názvem Nechceme úložiště jaderného odpadu. Tu spravuje občanské sdružení Nechceme úložiště Kraví hora, které na svých webových stránkách informuje především o aktuálních informacích ohledně umístění jaderného odpadu do lokalit Kraví hory nebo Horek.
Kromě těchto stránek na sociálních sítích je odpůrci ani příznivci jaderného odpadu příliš nevyužívají. Z řad příznivců není na sociálních sítích zastoupen nikdo, kdo by aktuálně informoval o dění v problematice. Odpůrci provozují dvě facebookové stránky a několik webů. Twitter nevyužívají vůbec. Důvodem může být také to, že Češi jsou obecně jaderné energetice nakloněni.
Češi jsou největší příznivci jádra v EU
Češi patří podle průzkumů Eurobarometr mezi největší příznivce využívání jaderné energie z obyvatel všech států Evropské unie. Zcela či spíše pro jadernou energii jsou v Česku zhruba dvě třetiny lidí.
Obecně platí, že názory na využívání jaderné energie se výrazně liší mezi zeměmi s atomovou elektrárnou a těmi, které takové zařízení nemají. Státy, jejichž obyvatelé se k jádru staví pozitivněji než unijní průměr, patří totiž výhradně do skupiny 15 evropských zemí, které na svém území nějakou jadernou elektrárnu mají.
Kromě České republiky a Slovenska stojí alespoň jedna atomová elektrárna ještě v Belgii, Bulharsku, Finsku, Francii, Německu, Maďarsku, Nizozemsku, Rumunsku, Slovinsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku a ve Velké Británii.
GALERIE
Úložiště obrazem a čísly
První dlouhodobé úložiště jaderného odpadu bude ve Finsku
První úložiště jaderného odpadu na světě bude zprovozněno ve Finsku v roce 2023. Zařízení se bude nacházet v podzemí pod ostrovem Olkiluoto nedaleko tamní jaderné elektrárny. Úložiště, které se bude částečně nacházet v hloubkách až 400 metrů, pojme až 6500 tun vyhořelého paliva. Doba spolehlivého uchování je odhadována na sto tisíc let. Výstavba bude stát téměř miliardu eur, celkové náklady včetně provozu pro nadcházejících sto let přijdou na 3,5 miliardy eur.
Další zemí, která pravděpodobně bude Finsko následovat, je sousední stát Švédsko. Tamější jaderný dozor již vydal předběžný souhlas s návrhem na vybudování úložiště jaderného odpadu. Žádost teď bude posuzovat soud, pokud vše půjde podle plánu, mohlo by Švédsko úložiště zprovoznit kolem roku 2030.
Úložiště = trvalé řešení
Jiří Slovák zdůraznil, že už z definice je úložiště trvalé řešení. Česko se snaží zajistit bezpečnost budoucího hlubinného úložiště v řádech sto tisíc a více let. Řekl, že na celé současné operaci jsou nejdražší kontejnery a samotná výstavba. Výzkum a vývoj na počátku se na celkových nákladech podílejí 10, 15 procenty.
Předpověd chování horninového masivu po dobu budoucích sto tisíců let a více lze postavit na detailní znalosti jeho chování v minulých milionech let, a to je princip průkazu stability masivu, který se používá.
Geolog z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě Martin Klampa se vyhnul jednoznačné odpovědi na otázku, jaký typ podloží by byl vhodný v Česku pro úložiště. Zdůraznil, že na to musí odpovědět právě geologický průzkum, detailní analýzy, testy vzorků, vrty a další postupy. Až z takto získaných podkladů bude možno určit, co je, či není vhodné území.
V současné době se jaderný odpad z Dukovan a Temelína skladuje v zabezpečených skladech, které splňují požadavky na bezpečnost, dodal Slovák. Zdůraznil, že jsou dozorovány jak Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, tak Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.