Praha – Případ klatovského primáře Jiřího Havránka, který měl údajně ubližovat dětským pacientům, nedává českému zdravotnictví spát. Řada nemocnic už začala zjišťovat, zda má o činnosti svých lékařů dostatečný přehled. O prověrku vnitřních kontrol je požádal sám ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Ministerstvo chce dohled nad kvalitou péče v nemocnicích do budoucna ještě posílit. Podle Němečka ale zatím vše nasvědčuje tomu, že šlo o výjimečný případ a osobní tragédii jednotlivce, nikoliv systémové pochybení.
Také sama zdravotnická zařízení se chtějí vyhnout jakýmkoliv podezřením, a proto chtějí přísněji dohlížet nejen na pacienty, ale i své lékaře. Noví doktoři nejčastěji absolvují vstupní prohlídku a další v intervalu dvou až tří let. Krizové scénáře pro problémové případy se ale mnohde liší.
Nejpropracovanější systém kontrol má dlouhodobě například Motol, pražská vojenská nebo ostravská fakultní nemocnice. Nad každou podezřelou událostí se bezprostředně po jejím nahlášení sejde vedení nemocnice. To určí, jak rozsáhlá prověrka je v daném případě potřeba. Posléze přichází práce pro místní odborníky na kvalitu péče a také prozkoumání zdravotnické dokumentace.
Pak přichází na řadu zdravotnická dokumentace. Správnost léčby kontroluje nejdřív nadřízený daného pracovníka a nakonec i samo vedení nemocnice. Jestli se v kartotéce prověřuje jeden nebo více pacientů, záleží opět na konkrétním případu. Kontroloři se zajímají o vše důležité: podávání předepsaných léčiv, časování i množství daných dávek. Svou roli hrají v kontrolách také svědectví kolegů z daného oddělení. Bez ohledu na stížnosti nebo podezření navíc kontrolní tým provádí i namátkové prověrky.
K těmto osvědčeným postupům teď vyzval ministr zdravotnictví i krajské a resortní nemocnice. Podle většiny z nich jsou sice jejich vnitřní kontroly dostatečné, i tak se ale na výzvu iniciativně pouštějí do jejich revize. „Mám reakci z přímo řízených nemocnic, že tam ty systémy prověřování zaměstnanců fungovaly dobře a žádný zásadní problém není. Z neformálních reakcí krajských hejtmanů víme, že toto také prověřují,“ tvrdí Němeček. I proto zatím vnímá kauzu údajného týrání dětských pacientů jako výjimečný případ konkrétního člověka, nikoliv systémovou chybu.
S tím souhlasí i šéfredaktor Zdravotnického deníku a bývalý mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. Resort by prý měl nechat celý případ nejprve vyšetřit, až poté sáhnout ke zvláštním opatřením. „Mluví se o mučení nebo trýznění. Já myslím, že to jsou možná přehnaná slova… Pro dítě, a koneckonců i jejich rodiče, je řada procedur v nemocnici silně stresující. Víc bych se proto zabýval tím, co je správná praxe. Jak se mají dávkovat analgetika u dětí, jak se mají řešit nepříjemnosti typu napichování kanyl apod. Možná bychom zjistili, že toto (údajné trýznění) není problém jenom jedné nemocnice,“ komentuje Cikrt.
Ministerstvo zdravotnictví už dříve oznámilo záměr vytvořit celostátní registr zdravotníků. Navíc hodlá vypracovat plán bezpečnosti péče, který by pravidla kontrol co nejvíce sjednotil. O jejich nedostatečnosti přitom informuje i zpráva OECD.
Martin Šalek, mluvčí Nemocnice Na Bulovce: „Bude to kontrola jak zpřísnění požadavků na aktuální zdravotní stav, tak i směrem dozadu. Budeme procházet dokumentaci a u případů, kde to nebude úplně jasné, budeme požadovat zpřesňující parametry.“
Anna Mrázová, mluvčí Fakultní nemocnice Brno: „Prověříme, zdali by nebylo možné zlepšit stávající monitoraci případných psychiatrických onemocnění.“
