Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zvažuje kárnou žalobu na chomutovského okresního žalobce Ladislava Kosána. Oznámil to v Otázkách Václava Moravce. Kosán soudu letos na jaře doporučil podmínečné propuštění někdejšího senátora Alexandra Nováka, který si odpykával čtyřletý trest za korupci. Kárnou žalobu zvažuje i krajský státní zástupce Jan Jakovec.
Bývalý senátor dostal čtyřletý trest za přijetí úplatku v době, kdy byl chomutovským starostou. Soud připustil Novákovo propuštění v květnu poté, co se za něj zaručil motorkářský klub Gryphons, nakonec po dvou letech vyšel na svobodu. Podle Jana Jakovce se to ale stát nemělo. Prověřoval postup žalobce Ladislava Kosána z chomutovského okresního zastupitelství a také soudu, který o podmínečném Novákově propuštění rozhodl. V Kosánově vyjádření podle Jakovce chyběly některé argumenty, například opomněl upozornit, že se Novák vyhýbal nástupu do vězení.
„Nepostupoval důsledně a některé skutečnosti nevyhodnotil v tak potřebném rozsahu, jak předpokládal jeho návrh,“ uvedl před necelými čtrnácti dny Jan Jakovec s tím, že zvažuje kárnou žalobu. Stejně se dnes vyjádřila i hlava českých žalobců Pavel Zeman. „Ústecký krajský státní zástupce i já zvažujeme případnou kárnou odpovědnost. Říkám 'zvažujeme', protože právně je případ velice komplikovaný. Kdybych v něm ale neměl pochybnosti, sotva bych podával podnět k zahájení dohledové prověrky,“ prohlásil v Otázkách Václava Moravce.
Rychetský: Soudci jsou zahlcení
Podle něj je „systémově špatně“, že o podmínečném propuštění rozhoduje soud, který případ nesoudil. Měl by rozhodovat ten soud, který případ řešil. Zeman uvedl, že by sice transport vězňů k soudům byl nákladný, vyřešit to ale může nákup videokonferenčních zařízení. Pracuje prý už půl roku na návrhu pro ministerstvo spravedlnosti.
Také podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského by bylo racionální, aby o případech rozhodoval soud, který kauzu podrobně zná. Podotkl, že s případem se má detailně seznámit ale i soudce v místě věznice. Kvůli zahlcení soudů soudci považují rozhodování o propouštění či souhlas s domovními prohlídkami za „okrajové a obtěžující a za jisté nutné zlo“, dodal Rychetský. Nediví se prý, že pokud má soudce na stole stovku závažných kauz, nevěnuje se přidané agendě stejně odpovědně a se stejným smyslem pro spravedlnost.
Případ exsenátora Nováka
Případ úplatku se datuje do roku 1999. Chomutov tehdy prodal akcie Severočeské energetiky a Severočeské plynárenské společnosti za více než 317 milionů korun německé společnosti VNG Leipzig, která pak za zprostředkování koupě poslala 2,27 milionu marek Peteru Schmelovi. Podle obžaloby ale neskončily u něj, nýbrž přes kyperskou firmu na rakouském soukromém účtu Novákových. Státní zástupkyně tehdy označila souzený skutek jako „promyšlený a rafinovaný způsob převodu peněz přes několik účtů v cizině“. Novák se hájil tím, že peníze dostala jeho manželka jako půjčku na podnikání v Rakousku právě od kyperské firmy Interkontraktor.
Novák býval považován za jednoho z nejvlivnějších členů severočeské ODS. V letech 1998 až 2002 vedl chomutovskou radnici. Mezi lety 2000 a 2006 hájil zájmy Chomutovska v Senátu a zasedal ve výkonné radě ODS.
