Praha – Ačkoliv přímá volba hlavy státu byla jedním z tahounů předvolebních kampaní většiny politických stran, v současnosti se tento plán stále více vzdaluje. Ještě před dvěma měsíci vyjednavači tří vládních stran i opoziční ČSSD domlouvali bližší podmínky pro zavedení přímé volby a úpravu prezidentských pravomocí. Právě spory o kompetenci nově zvoleného prezidenta však uskutečnění přímé volby opakovaně blokují. Ústavní změna vyžaduje mimo jiné schválení Senátem, kde má sociální demokracie po nedávných volbách většinu. Její představy o úpravách však výrazně nesouhlasí s plány ODS. Bez kompromisu proto přímá volba parlamentem neprojde.
Vyjednávací týmy již dříve upozorňovaly na rozdílné názory, v současnosti přiznávají, že se spory o způsob prezidentské volby značně zkomplikovaly – a to zejména kvůli budoucím pravomocím či případnému prodloužení mandátu prezidenta z pěti na šest let. „Zástupci ODS začali podle mého názoru již dohodnuté věci zpochybňovat,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.
Sociální demokraté chtějí třeba omezit beztrestnost prezidenta nebo najít způsob, jakým by ho při velkém provinění bylo možné sesadit. Dohoda na těchto změnách by však znamenala více změn v ústavě, s čímž občanští demokraté i přes společný koaliční závazek o přímé volbě nesouhlasí. „My se nechceme podílet na tom, že zde takříkajíc na koleni budeme měnit ústavu v takto zásadní oblasti,“ reagoval ministr spravedlnosti a místopředseda strany Jiří Pospíšil.
O přímé volbě prezidenta mají expertní týmy znovu jednat za dva týdny. I když obě menší koaliční strany mají v rozhodování své slovo, v případném kompromisu bude záležet na dohodě dvou nejsilnějších stran. „Je to taková přetahovaná o to, na kom nejméně ulpí ten černý Petr,“ poznamenal místopředseda hnutí Starostové a nezávislí Stanislav Polčák.
Výraznou roli ve schvalování má také Senát. I když občanští demokraté kvůli silné koaliční podpoře v Poslanecké sněmovně mohou prosadit své plány, při jednání v horní komoře je nyní převaha na opačné straně.
Jako první se o přímou volbu prezidenta po listopadu 1989 pokusili komunisti, když na Hrad prosazovali Ladislava Adamce. Od té doby všechny novely ústavy zákonodárci zamítli. Naposledy tak učinili v loňském roce.
