Pacientů s mrtvicí v Česku v posledních letech mírně ubylo. I tak se ale řadí k nejčastějším příčinám úmrtí. Ročně zabije skoro deset tisíc lidí. Další se potýkají s trvalými následky, protože do nemocnice dorazí pozdě. Léčbu je potřeba zahájit včas, alespoň do šesti hodin.
Při mrtvici každou minutu odumírají téměř dva miliony mozkových buněk. Proto je třeba, aby se postižený dostal do nemocnice se specializovaným centrem co nejdříve.
Na příjem v Ústřední vojenské nemocnici (UVN) přivezli od začátku roku 350 pacientů s mrtvicí, 120 z nich v akutním stavu. Právě ti mají největší šanci na uzdravení, protože příhoda ještě nestihla mozek příliš poškodit.
Hned po příjmu následuje vyšetření počítačovou tomografií (CT). „Na cétéčku zjistíme, jestli pacient, který přijel s příznaky mrtvice, má cévu uzavřenou, anebo jestli u něho došlo k prasknutí cévy a má krvácení,“ vysvětlil Martin Šrámek z Komplexního cerebrovaskulárního centra UVN.
V případě, že se céva ucpe, ale nezničí, mohou lékaři sraženinu rozpustit, nebo i vytáhnout. „Zavede se tenký vodič z třísla až do mozkové tepny a tam se trombus, krevní sraženina, uchopí a vytáhne se. Tím se obnoví průtok krve do mozku,“ popsal proceduru Šrámek.
Už na jednotce intenzivní péče (JIP) mohou pacienti začít s rehabilitací. „Čím dřív se začne, tím lepší výsledky to potom má,“ motivuje Šrámek.
Příznaky mrtvice by měl poznat každý
Odhalit mozkovou příhodu by měl umět každý. Příznaky jsou mnohdy snadno rozpoznatelné. „Základními jsou porucha řeči, pokleslý koutek a porucha hybnosti jedné z končetin. Je to většinou na jedné polovině těla,“ vyjmenoval přednosta Kliniky zobrazovacích metod Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Roček.
- Mozková mrtvice je způsobena omezeným nebo úplně přerušeným tokem krve do části mozku. Nervová tkáň začíná odumírat už po několika minutách bez kyslíku a vzniklé poškození je nevratné, protože mozkové buňky nejsou schopny regenerace.
- Jak poznat, že má někdo mozkovou mrtvici? Mezi hlavní příznaky patří:
- • Problémy s pohybem a jeho koordinací – zakopávání, náhlé závratě, ztráta rovnováhy
• Ochrnutí či necitlivost – často se týká jen poloviny těla, postižený má povadlý koutek na tváři, není schopen zvednout obě ruce nad hlavu
• Problémy s řečí a s porozuměním – drmolí, mluví z cesty, nerozumí
• Porucha zraku – rozmazané či dvojité vidění, úplná ztráta zraku
• Náhlá silná bolest hlavy – občas doprovázena zvracením, ztrátami vědomí - Co k mrtvici vede? Je možné jí předcházet?
- Důležitá je zdravá životospráva, která může riziko příhody významně snížit. Za rizikové faktory se považují:
- • Nadváha či obezita
• Nedostatek pohybu
• Nadměrný příjem alkoholu
• Kouření
• Vysoký krevní tlak a cholesterol
• Cukrovka
• Choroby srdce a cév
• Výskyt mrtvice v rodině
• Věk 55+
• Mužské pohlaví
• Užívání drog (především kokainu, amfetaminu) - Co dělat při podezření na mrtvici?
- Neprodleně volat záchrannou službu. Užitečné je také lékařům říci o přesném času, kdy problémy vznikly, o lécích, které pacient užívá, a o nemocech, se kterými se léčí.
Umřít mohou i mladí
Není pravda, že mozkové příhody postihují pouze staré lidi. V pětadvaceti letech překvapila mrtvice i Zuzanu Slavíčkovou. „Byla jsem překvapená, že i takhle mladí lidé můžou mít mrtvici. Dokonce jsem se setkala i s lidmi, kteří byli mladší než já,“ varovala.
Mrtvice může ve vzácných případech postihnout i nejmladší ročníky. Každoročně s ní v nemocnici leží asi okolo padesáti dětí mladších než patnáct let. Více než tisíc lidí ročně, které mozková příhoda postihne, však připadá až na věkovou kategorii mezi padesáti a pětapadesáti lety.
- Každý rok mozková příhoda zabije asi 10 tisíc lidí. Počet hospitalizovaných s mrtvicí se pohybuje okolo 35 tisíc lidí ročně, číslo klesá. Zatímco v roce 2007 s ní skončilo v nemocnici téměř 40 tisíc pacientů, v roce 2014 jich bylo o více než 5 tisíc méně.
