Brno – Ženy nad padesát let jsou v práci diskriminovány a stydí se na to upozornit, myslí si ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Jako řešení vidí kvalitní rekvalifikační kurzy a také dotovaná místa. Ženy v této věkové kategorii se totiž na trhu práce dostaly do těžko uplatnitelné kategorie, srovnatelné s ženami po mateřské dovolené. Diskriminace v zaměstnání je navíc těžko prokazatelná a případné soudní spory jsou na dlouho.
Hledáme lidi do mladého kolektivu. Věta, která byla trnem v oku dřívějšímu ombudsmanovi Pavlu Varvařovskému. Mezi lidmi nad padesát ovšem realita – úřady práce jsou plné, firmy si mohou vybírat, a tak často raději sáhnou po mladších. Statistiky pak ukazují, že větší problém najít zaměstnání mají po padesátce ženy.
„Poslala jsem kolem stovky žádostí a dostala jsem jedinou odpověď. Na konkurzy mě vůbec nezvali, takže jsem ani neměla možnost předvést, jestli jsem schopná,“ stěžovala si Zdeňka Dubová, která později založila občanské sdružení. Dnes se sama věnuje projektům, které pomáhají hledat práci lidem nad padesát.
Konkrétně ženám na jižní Moravě pomáhá například speciální kurz. Naučí se v něm základy účetnictví, marketingu a získají i větší sebevědomí. „Z vlastních zkušeností vím, že jejich životopisy končí v koši, aniž by se na ně někdo podíval. Už ve chvíli kdy personalista nebo personalistka uvidí jejich datum narození,“ sdělila svoji zkušenost manažerka projektu Ivana Matoušková. Za první rok fungování kurzem do ledna 2014 prošlo na osm desítek žen, dvacet z nich rozjelo i vlastní podnikání.
Bránit se je těžké
„S těmito příběhy se taky setkávám. Ženy, které jsou na trhu práce diskriminovány, jsou strašně málo slyšet. Když se setkají s diskriminací, ve velké většině případů se uzavřou samy do sebe, ale nejsou zvyklé bojovat,“ myslí si ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
Bojovat ale není tak snadné. Soudní řízení jsou rozvleklá a drahá a důkazů je v takovém případě většinou málo. „Mnohdy je to v rovině tušeného. Velmi těžko se to prokazuje, zaměstnavatel hledá všechny možné důvody, ale v pozadí je skrytě vidět, že je to v důsledku věku,“ dodala právnička Mirka Lattenbergová z občanské poradny.
Zatímco na konci roku 2000 tvořili lidé nad 50 let 16,2 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, o sedm let později to bylo už 30,6 %. Loni se na celkové nezaměstnanosti podíleli 27,2 %.
Zdroj: Úřad práce
Problém se sháněním práce po padesátce se žen týká ve větší míře, ohroženi jsou ale i muži. Ti, kdo jsou dnes často odmítáni, jsou ale budoucností pracovního trhu. Demografický vývoj napovídá, že generace nad padesát bude brzy představovat třetinu evropské populace. Firmy se tak bez nich brzy neobejdou.
„Vidím to jako velký problém – pořád mluvíme o zvyšujícím se věku odchodu do důchodu. Jako společnost po těch lidech chceme, aby dlouho pracovali, takže se společnost bude muset změnit. Tyhle dva proudy jdou proti sobě,“ vysvětlila Marksová s tím, že by do budoucna mohla být státní podpora dotovaných pracovních míst prodloužena z jednoho na dva roky.
Vzorem je Skandinávie
Inspiraci lze čerpat u severských zemí, například Norska. V tamní společnosti je zažité, že pokud už musí zaměstnavatelé propouštět, začínají od nejméně zkušených pracovníků. U lidí v předdůchodovém věku se tak daří udržovat vysokou zaměstnanost.
Zatímco v USA nebo v Japonsku je zaměstnanost věkové skupiny 55 až 64 let přes 60 procent, průměr EU činí stejně jako u nás 45 procent, u žen pak pouhých 34 procent.
Zdroj: MPSV
Mezi tuzemskými zaměstnavateli se objevují názory, že lidé 50+ jsou neflexibilní, neumí se učit nové věci a nejsou schopni podávat tak dobré výkony. „Zčásti se na tomto vnímání ale podílí i samotní uchazeči. Trpí pocity méněcennosti, nevěří si, nedokáží se přizpůsobit a opomíjejí celoživotní vzdělávání. Přitom právě oni mohou vnést do firmy tolik potřebné zkušenosti, zodpovědnost, loajalitu a ve spojení s mladšími kolegy vytvořit velmi výkonný pracovní tandem,“ upozornila generální ředitelka úřadu práce Marie Bílková.
V norských firmách není výjimkou, že existuje plán aktivního stárnutí, podle kterého pečují o své zaměstnance. Firmy někdy starším pracovníkům poskytují delší dovolenou či kratší pracovní dobu, díky čemuž mohou i nadále využívat práce zkušených a dlouholetých zaměstnanců.
