Zavedení povinných přijímacích zkoušek na maturitní obory středních škol včetně gymnázií nejspíš nebude stát na jednotném provedení. Školy by tak mohly používat testy ministerstva školství nebo si zvolit vlastní písemné testy i materiály od komerčních firem. Návrh novely školského zákona, který se změnou počítá na školní rok 2016/2017, je teď v připomínkovém řízení.
V jednotném stylu se příjímací zkoušky budou testovat, v ostrém provozu ale ministerstvo možná ponechá středním školám volné ruce. Návrh novely počítá s tím, že prováděcí předpis stanoví jen základní parametry testů - jejich obsah, formu otázek nebo délku trvání. Jaké testy splňující tyto podmínky použijí, bude na uvážení ředitelů. Od zavedení povinných přijímacích zkoušek na maturitní obory si ministerstvo školství slibuje mimo jiné to, že se na ně nebudou dostávat žáci bez studijních předpokladů, kteří pak propadají u maturity. Samotnou předlohu nechce ministerstvo komentovat dříve, než se dostane na jednání vlády.
Zeman podepsal školskou novelu s pravidly pro výuku postižených
Upravit pravidla vzdělávání žáků s postižením, sjednotit závěrečné zkoušky na učilištích nebo zakázat prodej nevhodných potravin na školách má novela, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Rozhodl tak navzdory svým výhradám proti začleňování části handicapovaných žáků do standardních tříd se zdravými žáky. Předloha mění přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro jejich integraci do hlavního vzdělávacího proudu se stanou základem podpůrná opatření, která žáci potřebují. Mezi tato opatření patří použití speciálních učebnic, individuálních vzdělávacích plánů, využívání asistentů pedagoga nebo tlumočníků do znakové řeči s odpovídajícím vzděláním či vytváření studijních skupin.
Inkluzi pomůže i mimoškolní vzdělávání
Senátoři se zatím zabývali jedním ze způsobů, jak umožnit inkluzi tzv. mimoškolnímu vzdělávání, resp. využití nových technologií ke vzdělávání a jejich propojení se školou. „Je otázka, jak propojit formální a neformální,“ podotkla místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (za KDU-ČSL). Vedle všeobecného přijetí mimoškolního vzdělávání je ale potřeba zajistit také širokou dostupnost alternativních on-line pomůcek. „Stačí k tomu připojení na internet, které děti doma mají v 90 procentech, ale 10 procent, které připojení k internetu nemá, tam by se propad vzdělávání mohl velice prohloubit,“ poukázala Miluše Horská. Pomoci podle ní mohou dotace, které by měly školy dostávat na nákup počítačů a tabletů. Současně si ale má svůj význam zachovat i klasické školní vyučování. Ten totiž nespočívá pouze v předávání informací. „Má výchovné a sociální působení,“ podotkla místopředsedkyně Senátu.
Ministerstvo každopádně při volbě tohoto modelu nemůže propočítat, kolik bude zavedení povinných přijímacích zkoušek stát. Podle důvodové zprávy náklady „nelze vyčíslit zejména s ohledem na to, že není jasné, kolik procent středních škol se rozhodne pro použití vlastních zadání a kolik procent využije nabídku některé ze vzdělávacích společností“.
O konečném přijetí uchazečů by i nadále měli rozhodovat ředitelé škol, přičemž by se písemné zkoušky ze základních předmětů musely podílet na hodnocení alespoň jednou polovinou. Návrh nepočítá s omezením jejich pravomoci stanovením centrální hranice.
Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) původně mluvil o tom, že by povinné přijímací zkoušky měly být spuštěny hned v následujícím školním roce. Nicméně navrhovaná novela školského zákona by měla být účinná až od ledna 2016 a systém přijímacích řízení by se měnil až do 1. září 2016.
Povinnost konat před přijetím zkoušky z matematiky a češtiny by měly mít i nástavby nebo jiné formy studia než denní. Výjimkou by měly být pouze obory, u nichž uchazeči skládají talentové zkoušky, tedy konzervatoře a jiné umělecké či sportovní školy.
