Poválečné volby: Trumfy byly na straně komunistů

Praha - Konec druhé světové války znamenal i konec protektorátu Čechy a Morava a na mapy se opět vrátila Československá republika a s tím se do země vrátil i normální politický život. Rok po válce se 26. května 1946 lidé postavili k volebním urnám a rozhodli o nové poválečné politické garnituře - pravděpodobně ještě pod vlivem hrůz války dali svůj hlas převážně komunistům. Nová vláda, jejímž premiérem se stal předseda KSČ Klement Gottwald, záhy prosadila v Parlamentu vládní program, který obsahoval hlavní předvolební požadavky komunistů. Začala tak ani ne dvouletá cesta k definitivnímu uchopení moci komunistickou stranou v únoru 1948. A na dlouhou dobu se tak jednalo o poslední svobodné volby.

Volby nejspíš ovlivnila atmosféra poválečných let. Lidé byli na jedné straně ještě plni negativních vzpomínek na doby hospodářské krize ve 30. letech a na straně druhé euforie z osvobození Rudou armádou a z lákavých myšlenek socialismu. 

V době, kdy se v Československu volilo, již byly položeny základy obnoveného státu, neboť poválečný prozatímní parlament během krátkého působení dokázal přijmout desítky důležitých zákonů. Volilo se do ústavodárného Národního shromáždění, ale výsledky v jednotlivých okresech a obcích zároveň určily poměr zastoupení v národních výborech, které nahradily dosavadní obecní zastupitelstva. 

Národní shromáždění bylo tehdy jednokomorové se třemi sty poslanci a volilo se do něho poměrným systémem. Věková hranice aktivního volebního práva byla snížena na 18 let a poslancem se mohl stát každý volič starší 21 let. Aktivní i pasivní volební právo bylo národnostně omezeno - voleb se mohli účastnit jen „státní občané Československé republiky české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti“. Občané německé a maďarské národnosti tak volit nemohli. Jinak bylo volební právo povinné, k volbám ale nemuseli například občané starší 70 let. 

Volby se konaly ve 28 volebních krajích a byly použity přísně vázané kandidátní listiny, což znamenalo, že volič nemohl použít žádné preferenční hlasy a ani jinak upravovat pořadí kandidátů. Bylo ale možno odevzdat prázdný (tzv. bílý) volební lístek jako projev nesouhlasu s kandidátkou. Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících výsledek voleb bylo vytvoření Národní fronty Čechů a Slováků (NF), která vznikla před koncem války v roce 1945 jako svazek protifašistických sil. Zahrnovala povolené politické strany a současně rozhodovala, které další strany mohou vzniknout.

Kandidovalo celkem osm stran

V českých zemích mohly působit jen čtyři strany - Komunistická strana Československa (KSČ), Československá sociální demokracie (ČSSD), Československá strana národně socialistická (ČSNS) a Československá strana lidová (ČSL). Na Slovensku byly původně strany dvě - Komunistická strana Slovenska (KSS) a Demokratická strana (DS), během roku 1946 se k nim připojily ještě Strana práce (SP) a Strana slobody (SSl). 

V českých zemích zvítězila s převahou KSČ, když získala 40,17 procenta hlasů a i celostátně byla absolutně nejsilnější stranou. Na druhém místě skončila ČSNS, třetí ČSL a nejhůře dopadla ČSSD. Na Slovensku komunisté takovou podporu neměli a skončili na druhém místě za Demokratickou stranou, která dokázala přitáhnout příznivce z řad bývalých agrárníků a hlinkovců. Zbylé dvě strany získaly jen nepatrné množství voličů. V Národním shromáždění tak komunisté obsadili dohromady 114 křesel ze 300.

Noviny z února 1948
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Srážka vlaku s člověkem na Pardubicku omezuje provoz na koridoru

Na železničním koridoru mezi Prahou a Moravou přerušila v pátek odpoledne provoz srážka vlaku s člověkem, který na místě zemřel. Nehoda na více než hodinu zcela zastavila provoz v úseku Pardubice hlavní nádraží - Přelouč, ve 14:10 byl obnoven po jedné ze dvou kolejí. Za místem omezení lze očekávat navýšení zpoždění o deset až 30 minut, sdělili na webu zástupci Českých drah. Předpokládaný termín úplného zprovoznění trati je okolo 16:00. Nehoda se stala krátce před 13. hodinou.
14:12Aktualizovánopřed 37 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 1 hhodinou

Na jindřichohradecké úzkokolejce vyjely po několika letech pravidelné vlaky

Jindřichohradecká úzkokolejka v pátek zahájila pravidelný turistický provoz. První vlak vyjel z nádraží v Jindřichově Hradci směrem na Obrataň na Vysočině v 9:11 a další spoj o několik minut později zamířil do Nové Bystřice. Pravidelný provoz se na této dráze zastavil na podzim 2022 kvůli insolvenci předchozího majitele. O obnovení se postarala společnost Gepard Express.
před 2 hhodinami

Nabíječek elektromobilů přibývá, roste i zájem o ojetiny

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily se loni rozšířila o stovky nových stanic. Zvyšuje se také podíl výkonnějších ultrarychlých stojanů. V Česku je nyní přes tři tisíce dobíjecích stanic pro elektroauta. Provozovatelé evidují meziroční nárůst odběrů i počtu dobíjení o vysoké desítky procent. Zvyšuje se i počet elektrovozů na českých silnicích. Zájemce o ně láká jak jejich kvalita i cena. V neposlední řadě pak i nestálá situace na trhu s pohonnými hmotami.
před 7 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 8 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 10 hhodinami

GIBS obvinil dvacet policistů z dálničního oddělení Domašov

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila 20 policistů z dálničního oddělení v Domašově na Brněnsku, a to pro podezření ze zneužití pravomoci a část i z přijímání úplatků, napsal ve čtvrtek Deník.cz. Obviněným hrozí několikaleté tresty. Případ je z roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoČtvrtina Čechů sportuje méně než jednou měsíčně, i z finančních důvodů

Čtvrtina Čechů se hýbe méně než jednou měsíčně. Přibývá přitom těch, kteří za hlavní bariéru označují finanční náročnost sportů a v žebříčku oblíbenosti tak vedou dál outdoorové aktivity, například turistika nebo cyklistika, vyplývá z pravidelného průzkumu společnosti Multisport. Na druhé straně ale narostla i skupina lidí, kteří jsou ochotní vydat za sport měsíčně přes 1500 korun a zvedají návštěvnost posiloven. Polovina dětí pak podle průzkumu nemá pravidelný pohyb – některé školy proto zkouší tělesnou výchovu každý den.
před 19 hhodinami
Načítání...