Praha - Sociálnědemokratický poslanec Igor Jakubčík se dnes ve sněmovně ostře vyjádřil na adresu katolické církve. Uvedl, že byla za druhé světové války spojencem nacistického Německa a schvalovala vraždy Židů. Jeho projev vyvolal bouřlivé reakce ostatních poslanců, někteří i hlasitě bouchali do stolů.
Sněmovna dnes projednávala novelu části poslanců ČSSD, která prodlužuje některé lhůty pro posouzení žádostí církví o vydání majetku a pro kontrolu rozhodnutí. Poslanci ji nakonec prodloužili z dosavadního půl roku na rok a poslali do výborů. Jakubčík v rámci projednávání reagoval na projev poslance TOP 09 Františka Laudáta. Ten uvedl, že se vládní koalice chová k církvi nemravně: „Po tom, co si zažila jak za období 2. světové války, tak zejména za období socialismu v 50. a 60. letech.“
Jakubčík poté od pultíku Laudátovi vzkázal, že by si měl nastudoval alespoň základní historické skutečnosti: „Katolická církev za druhé světové války netrpěla. Byla jedním z největších spojenců nacistického Německa. Katolická církev schvalovala odsuny a vraždy Židů. Katolická církev pomáhala nacistickým zločincům při jejich odchodu do Jižní Ameriky. To jsou historická fakta.“
Laudát: Jak takovou sprosťárnu můžete vůbec říct
Už během projevu začali někteří poslanci hlasitě bouchat do stolů a vykřikovali, že to není pravda. Poté se jich několik najednou nahrnulo k řečnickému pultíku, kde požadovali přednostní vystoupení. Laudát požádal Jakubčíka o omluvu: „Taková sociální demokracie je pro mě nepřijatelná. Jak takovou sprosťárnu můžete vůbec říct.“
Lidovci Ludvík Hovorka a Jaroslav Klaška označili poslancovo vyjádření za nešťastné a neuvážené. Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že ke katolicismu se hlásí i předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka. Podle Jakubčíkovy logiky se tedy hlásí ke kolaboraci s nacismem. „Vy máte dvě možnosti - buďto se zastřelit, pokud jste součástí takovéto darebné skupiny, nebo můžete dát hlasovat o nedůvěře vládě, ale takovéto výroky nejsou možné,“ podotkl. Sám Sobotka pokládá Jakubčíkovo vyjádření za „nešťastné, nespravedlivé a celkově historicky a věcně pochybné“. Neodpovídá podle něj postoji ČSSD: „Případy příchylnosti některých představitelů katolické církve k fašismu nelze zaměňovat za spojenectví celé církve s německými nacisty či církevní schvalování holocaustu.“
Ludvík Hovorka (KDU-ČSL): „Je neštěstí, když vítězí ideologie nad zdravým názorem a když to propukne v takové míře, jak jsme tady byli svědky. Já bych doporučoval, aby kolega korigoval svoje nešťastné vyjádření, které tady zaznělo s plnou nenávistí.“
Jakubčík později řekl, že nemá nic proti současným církvím a kromě určitých drobností ani proti restitucím. „V době totality církve trpěly. Vím to a myslím si, že to byla věc velmi špatná… Moje poznámka směřovala pouze a jedině k období druhé světové války, to je černá skvrna,“ uvedl s tím, že reagoval jen na jednu poznámku v debatě. Ministr kultury a bývalý kněz Daniel Herman (KDU-ČSL) uvedl, že to chápe jako nějakou omluvu, ale ne zcela vysvětlující. Jakubčíkovy výroky ohledně kolaborace jsou podle něj velmi vzdálené historické realitě.
V koncentračním táboře skončili i pozdější kardinálové Beran a Trochta
„Nevěřím svým uším, je to naprosto scestné. Mnoho katolických kněží strávilo léta během druhé světové války v koncentračních táborech,“ řekl České televizi katolický biskup Václav Malý. Zmínil například pozdější kardinály Josefa Berana a Štěpána Trochtu. Trochta za války pro pomoc odbojářům a Židům prošel Terezínem a koncentračními tábory Mauthausen a Dachau. Beran byl za heydrichiády jako rektor pražského arcibiskupského semináře zatčen, prošel pankráckou věznicí, Terezínem i koncentračním táborem v Dachau. V koncentračním táboře byla podle Malého i polovina kanovníků současné Metropolitní kapituly. Připustil sice, že se našli kneží, kteří kolaborovali, šlo ale o výjimečné případy: „Většina si zachovala čistý štít.“
Václav Malý, katolický biskup: „Katolická církev na území tehdejšího protektorátu, aniž ji chci idealizovat, vyšla z druhé světové války s čistým štítem.“
Podle Jaroslava Šebka z Historického ústavu AV ČR se katolická církev skutečně snažila během druhé světové války zachraňovat Židy, kterým hrozily deportace do koncentračních táborů. „Především po roce 1943, kdy došlo k obsazení Itálie německou armádou,“ uvedl ve Studiu ČT24. Podle židovského historika Pinchase Lapideho tehdy Vatikán pomohl více než 700 000 Židů. „Názory o tom, že církev nějak kolaborovala s nacisty při vyhlazování Židů, jsou naprosto neopodstatněné,“ dodal Šebek. Jedinou temnou skrvnou na dějinách církve v době války byla podle Šebka věc, která se odehrála v Itálii v letech 1944 a 45. Šlo o pomoc nacistickým válečným zločincům, která se realizovala prostřednictvím sítě, v jejímž čele stál rakouský biskup Alois Hudal žijící dlouhodobě v Říme.
Dobový postoj církve k holocaustu pomohou osvětlit vatikánské archivy
Kontroverzní je i postava papeže Pia XII., kterému bylo vytýkáno, že k nacistickým zločinům nezaujal jasné stanovisko. „Jeho zastánci poukazují na to, že se snažil dávat najevo své postoje prostřednictvím tajné diplomacie. Na podzim roku 1943 se tak například otevřely kláštery pro židovské uprchlíky. Je to ale výrazně sporná postava v dějinách moderního papežství,“ dodal Šebek. Podle Malého je třeba vnímat chování papeže v dobovém kontextu: „Silná slova veřejně vyslovená ještě nemusí mít ten správný účinek. Pius XII. se bál, že by tím jenom zhoršil situaci lidí, kteří pomáhali.“
Dobový postoj Vatikánu k holocaustu je stále jednou z kontroverzních epizod katolických dějin. Papež František proto začátkem roku oznámil, že chce dát k dispozici vatikánské archivy právě z této doby, aby se směs faktů, dohadů a mýtů veřejnosti ozřejmila (čtěte více). Pro veřejnost by se mohly otevřít ještě letos nebo příští rok.
