Praha – Dnes ve dvě hodiny odpoledne začíná 67. schůze Poslanecké sněmovny. Vzhledem k blížícím se jarním volbám jich bude už jen několik. Desítkám předloh tak hrozí, že je zákonodárci projednat nestihnou. V ohrožení je tak například novela zákona o ochraně ovzduší, která měla umožnit kontrolování toho, čím lidé doma topí - a jestli ve snaze šetřit neznečišťují ovzduší. Na minulé schůzi si poslanci naplánovali, že projednají 160 bodů, nestihli ale ani polovinu.
Pokud nevyjde novela ve sbírce zákonů nejpozději do dne konání voleb, tak návrh padá automaticky pod stůl a celý proces začíná znovu od začátku. Kromě novely o ochraně ovzduší je ohrožena třeba také novela loterijního zákona, která mimo jiné počítá se zákazem internetového sázení. Blížící se volby sněmovnu do jisté míry paralyzují – k hlasování chybí čas i vůle. Na druhou stranu právě před volbami se dostávají ke slovu návrhy, které by mohly rozhodování voličů ovlivnit. Na program by tak mohly být zařazeny i mimořádné návrhy, například zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví, které chce prosadit levice.
Ráno zasednou poslanecké kluby, které začnou mezi sebou vyměňovat zákon za zákon. Schůze začne ve dvě hodiny tím, že se schválí její program. Trvat by měla dva týdny.
O čem všem by mohli poslanci hlasovat:
- Zvýšení mateřské
- Vyplacení 13. důchodů
- Zrušení regulačních poplatků
- Zákon znemožňující prodej ruzyňského letiště
- Zákon o spotřebních daních
- Zdanění státních dluhopisů
- Zákon o Státním fondu rozvoje bydlení
- Zákon upravující lichvu
Proti zákonům, které by zvýšily deficit rozpočtu, se počátkem roku postavil prezident. Oznámil, že každý takový návrh sněmovně vrátí. Podobný názor mají i občanští demokraté. Naopak levice má ve sněmovně několik takových návrhů. Jenom zvýšení mateřské a vyplacení 13. důchodů by zatížilo rozpočet o dalších 6,5 až 8,3 miliardy korun. Rozhodující tak bude přístup lidovců. Ti zatím deklarovali, že jsou pouze pro zvýšení mateřské.
O zvýšení mateřské na úroveň loňského roku usilují kromě lidovců i sociální demokraté a komunisté. Všichni tři mají vlastní návrh, pomocí kterého chtějí zvýšení dosáhnout. Největší šanci na schválení má patrně lidovecká předloha, která už je v druhém čtení. Pokud se tyto tři strany spojí, dají dohromady 105 hlasů, což postačí i na přehlasování Senátu či prezidenta. Snížení mateřské bylo schváleno v září ve vládním úsporném balíčku, a to ze 70 procent vyměřovacího základu na 60. Žena, která před nástupem na mateřskou brala 20.000 korun hrubého, tak letos dostává o 2 000 korun méně. Pokud by se dávky maminkám opět zvýšily, přišlo by to státní kasu zhruba na 1,5 miliardy korun. Mateřská se pobírá 28 týdnů, její vyplácení zpravidla začíná šest až osm týdnů před porodem.
Kromě maminek by si po lednové schůzi mohli přilepšit i důchodci. ČSSD chce totiž prosadit plošné vyplacení mimořádného 13. důchodu ve výši 2 400 korun. Dávka by měla mimo jiné kompenzovat to, že ODS podle sociálních demokratů nevalorizovala důchody. Její dopad do rozpočtu by měl být mezi pěti a 6,8 miliardy korun. Zda návrh projde, není vůbec jasné. Novelu totiž s největší pravděpodobností podpoří pouze ČSSD a komunisté, kteří mají dohromady 96 hlasů. Pokud by byl návrh vetován, nebyl by dostatek hlasů k jeho přehlasování.
Na pořad jednání by mohlo být zařazeno i zrušení regulačních poplatků. Stejně jako v předchozím případě o to usiluje ČSSD a KSČM. Lidovci předem oznámili, že pro plošné zrušení ruku nezvednou.
Zákon o vlastnictví Letiště Praha navrhli sociální demokraté. Chtějí pomocí něj zavázat jakoukoliv budoucí vládu k tomu, aby letiště neprivatizovala. Normu ale vetoval prezident Václav Klaus. O normě vetované prezidentem bude sněmovna rozhodovat také v případě zákona o Státním fondu rozvoje bydlení (SFRB). Díky němu by měl fond dostávat od roku 2011 peníze ze státního rozpočtu podle schváleného objemu nevratných dotací. Novelu v prosinci prosadila Poslanecká sněmovna proti vůli Senátu, který navrhoval, aby se dotace odvíjely podle objemu uzavřených smluv.
Velká diskuse čeká poslance patrně u novely zákona o spotřebních daních. Díky ní by se totiž mohla snížit spotřební daň u piva. S návrhem na pokles daně o 50 haléřů na půllitr piva přišli v prosinci senátoři. Daň stoupla v lednu v souvislosti se zavedením vládního úsporného balíčku. Senátoři tehdy upozorňovali na to, že spotřební daň se netýká vína, takže snížení daně u piva by bylo rozumným kompromisem se zanedbatelným dopadem na rozpočet. Zda snížení daně projde, není zřejmé. Začátkem ledna se proti návrhu postavili sociální demokraté, skepsi naznačili i poslanci ODS a komunisté.
Na pořad jednání by se mohl dostat i zákon z dílny ČSSD, který má omezit lichvu. Sociální demokraté navrhují například, aby smluvní pokuty při nesplácení úvěru nepřesahovaly 1,5násobek půjčené částky. Chtějí také omezit objem úroků a dalších poplatků spojených s úrokem, takzvanou roční procentní sazbu nákladů (RPSN). Nově by její horní hranici měla stanovovat vláda svým nařízením.
Poslanci, kteří mohou zamotat hlasování
- Vlastimil Aubrecht (ČSSD) byl podle serveru Aktuálně.cz hospitalizován. Zda ho bude ODS párovat, není jasné.
- Tomáš Kvapil (KDU-ČSL) je také v nemocnici.
- Kosta Dimitrov (zvolen za ČSSD) odešel do nové Strany práv občanů Miloše Zemana. Uvedl při tom, že mimořádné důchody nepodpoří.
