Praha - Je to poprvé v historii České republiky, kdy vláda spojuje žádost o důvěru s konkrétním zákonem. Podle usnesení, které dnes vláda přijala, žádá sněmovnu, „aby skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení, a spojuje s touto žádostí a s tímto vládním návrhem zákona svoji žádost o vyslovení důvěry“. Hlasování o vybraném zákoně pak bude i rozhodnutím o osudu kabinetu, o důvěře kabinetu se nebude hlasovat zvlášť. Nečasova vláda se tak rozhodla proto, že šest poslanců ODS ve středu večer nezvedlo ruku pro vládní stabilizační balíček, který se vrátil sněmovně ze Senátu.
Nejedná se ovšem o první žádost o vyslovení důvěry. Koaliční kabinet ODS, TOP 09 a tehdy Věcí veřejných o ni poprvé sněmovnu požádal 10. srpna 2010 a získal podporu všech 118 poslanců koalice. Podruhé s touž žádostí předstoupil před sněmovnu letos 27. dubna poté, co z vládní koalice odešly Věci veřejné a nahradila je odštěpená strana LIDEM kolem vicepremiérky a někdejší členky VV Karolíny Peake. Pro vládu hlasovalo 105 poslanců.
Slovenský případ
Žádný z těchto klíčových okamžiků současného volebního období se ovšem nevázal na konkrétní zákon; pokud se přitom Petr Nečas podívá na osud pravice na sousedním Slovensku, může mu přibýt vráska na čele. Zvolená varianta, která provazuje osud kabinetu s osudem DPH, je totiž celkem riskantní.
Když loni slovenské premiérka Iveta Radičová provázala existenci své vlády s přijetím návrhu na zvýšení pravomocí evropského záchranného fondu EFSF, její vláda padla. Klíčový podíl na tom přitom měli koaliční poslanci Svobody a solidarity (SaS), kteří se s posílením Bruselu odmítli smířit. Posílila ovšem i slovenská levice, konkrétně sociální demokracie Roberta Fica, která se po následujících předčasných volbách chopila vlády. SaS navíc argumentovala obdobně jako současní rebelové kolem Petra Tluchoře; důraz kladla na ideové principy strany, které nadřazovala aktuálním potřebám vlády.
Jak funguje svázání důvěry a konkrétního zákona?
Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny předpokládá, že vláda spojí se zákonem žádost o vyslovení důvěry už při jeho předložení. „Vláda je oprávněna žádat, aby sněmovna skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení,“ stojí v pravidlech jednání dolní komory. Právě o projednání v horizontu devadesáti dní vláda také poslance požádala; přijetí daňového balíčku totiž souvisí s plánem státního rozpočtu na příští rok, který se ziskem ze zvýšené DPH kalkuluje, a je proto nutné ho docílit co nejrychleji.
Ústavní právník Jan Kysela uvádí, že pokud vláda ve sněmovně zákon prosadí, automaticky získá také důvěru. A naopak, „pokud je rozhodnutí sněmovny záporné, nemá vláda zákon, ani důvěru.“
Třetí možnost, na kterou s provázáním důvěry a normy Kysela upozornil, je skutečnost, že pokud sněmovna zákon do tří měsíců neprojedná (a právě o tento časový horizont ji ve svém provolání vláda požádala), dolní komora se automaticky rozpustí a dojde k předčasným volbám.
Pád vlády nemusí znamenat předčasné volby
Vyslovení nedůvěry ale stále neznamená předčasné volby; prezidentská pravomoc totiž umožňuje dát o nové vládě vyjednávat - byť by tím, kdo skládá vládu, nemusel být Petr Nečas - a teprve třetí vyslovení nedůvěry vede k předčasným volbám.
Jak navíc včera zdůraznil komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo, každá vláda sice stojí na premiérovi, může ovšem existovat i po „přepřažení“. Česká politika ostatně zná případy, kdy došlo k výměně předsedy vlády a koalice v neměnné podobě (co do složení stran) fungovala nadále. Tak to bylo u sociálnědemokratického premiéra Vladimíra Špidly, kterého vystřídal Stanislav Gross, a i u Grosse samého, když jej nahradil Jiří Paroubek.
Vzhledem k tomu, že popularita vládních stran v polovině volebního období vždy klesá (což se projevuje v průzkumech ke krajským volbám, jež favorizují levici), byly by pro ODS, TOP 09 i LIDEM předčasné volby nevýhodné, protože by do nich vstupovaly oslabené a získaly méně křesel - je proto nutné mít na zřeteli i možnost přestavby kabinetu.
Otázky ovšem vyvolává to, na která hlasování ve Sněmovně se rozhodování o setrvání kabinetu vztahuje. Podle Kysely se svázání zákona s důvěrou vládě dá použít pouze na projednání ve sněmovně až do třetího čtení, nikoliv na sněmovní hlasování o zákoně, který vrátí Senát či prezident. „Protože ten konstrukt je šitý na míru tříměsíční lhůtě pro projednání ve sněmovně,“ tvrdí Kysela. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) naopak prohlásil, že o důvěře vládě se bude rozhodovat pokaždé, když sněmovna bude o vládním stabilizačním balíčku hlasovat, tedy i při hlasováním o senátním či prezidentském vetu.
Co říká Ústava ČR o svázání důvěry s konkrétním zákonem?
Ústava je totiž v tomto případě nejednoznačná - není totiž jasné, jak takové hlasování má vypadat. Ústava pouze říká, že sněmovna musí takový zákon schválit. Jinak vláda padá, ovšem není jasné kdy. Ústava také říká, že vláda může požádat, aby to bylo do tří měsíců. Ale nemusí, nicméně to Nečas udělal. Navíc zákon se nemusí vůbec schvalovat v podobě, jak ho vláda předložila, takže ho poslanci mohou úplně přepsat, což asi také udělají.
A nakonec není ani jasné, na co všechno se hlasování o důvěře, v případě, že je spojeno se zákonem, vztahuje. Co když zákon poslanci schválí, ale odmítnou ho senátoři a vrátí jej zpět poslancům? Bude se znovu hlasovat o důvěře? A když ho pak vrátí i prezident? Nikdo neví.
Časový harmonogram:
Časový harmonogram zmiňovaných devadesáti dní má sněmovna schválit už v rámci prvního čtení nezměněné předlohy, kterou dnes vláda poslala do sněmovny. Harmonogram počítá s následujícím:
- první čtení zákona musí být nejdříve po deseti dnech po jeho předložení
- výbory budou mít na projednání předlohy 60, minimálně ale 30 dní
- druhé čtení může být nejdříve 24 hodin po projednání navrhovaného zákona ve výborech
- třetí čtení, resp. závěrečné schvalování pak za dalších 72 hodin (pokud sněmovna tuto lhůtu o den nezkrátí).
Kalousek a další vládní politici tvrdí, že celý postup stihnou tak, aby mohli po schválení balíčku prosadit na něm závislý státní rozpočet na příští rok. Předpokládají ale, že budou využívat možnosti svolávat kvůli zákonu mimořádné jednání sněmovny.
