Počet chudinských domů a čtvrtí v Česku se od roku 2006 zdvojnásobil

Města a obce dostanou od vlády návod, jak mají postupovat při řešení problémů v takzvaných sociálně vyloučených lokalitách a jaké k tomu mohou využít nástroje. Týkají se vzdělávání, zaměstnanosti, sociálních služeb či prevence kriminality. Po jednání se starosty míst, kde ghetta jsou, to řekli premiér Bohuslav Sobotka a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (oba ČSSD).

Podle premiéra dostanou obce kuchařku, díky které získají přehled o všech dotačních programech. Na zpracování návodu se podílela ministerstva školství, práce, pro místní rozvoj, vnitra a ministr pro lidská práva.

Bohuslav Sobotka uvedl, že výsledkem je „nabídka koordinovaného řešení“, a to ve vzdělávání, zaměstnanosti, sociálních službách a v prevenci kriminality.

10 miliard pro 70 českých měst

Vládní agentura pro sociální začleňování chystá projekt, do kterého se má zapojit sedm desítek měst. Z evropských fondů by na své projekty mohly podle Dienstbiera získat až deset miliard korun. Další peníze by mohly přitéct do měst, která zvolí vlastní cestu a budou chtít řešit potíže sama bez agentury, dodal ministr.

  • Brno – 8000 obyvatel
  • Ostrava – 7800 obyvatel
  • Ústí nad Labem – 7400 obyvatel
  • Praha – 7000 obyvatel
  • Litvínov – 6000 obyvatel
  • Most – 5400 obyvatel
  • Zdroj: GAC, s. r. o.

Premiér řekl, že se starosty mluvil mimo jiné o vzniku nového dotačního programu, z něhož by radnice mohly získat peníze na bourání vybydlených objektů. U něj počítá ministerstvo pro místní rozvoj s částkou přibližně 100 milionů na příští rok. Čerpání však bude mít tvrdá pravidla. Obce musí totiž slíbit i to, že místo toho vybudují na místě třeba hřiště nebo jinou prospěšnou věc. Pozemek pak bude 20-50 let neprodejný.

Do poloviny příštího roku by měl vzniknout zákon o sociálním bydlení a chystá se také norma, která by měla stanovit pravidla sociálního podnikání.

Analýza pro ministerstvo práce ukázala, že chudinských domů, ulic a čtvrtí v Česku přibývá. Jejich počet se od roku 2006 zdvojnásobil a nyní jich je přes 600. Žije v nich až 115 tisíc lidí, před devíti lety to bylo 80 tisíc.

Nahrávám video

Za vyloučenou lokalitu autoři analýzy považují místo, kde žije aspoň 20 lidí v tísni. Jsou odkázáni na dávky, jsou bez práce, mají dluhy, nízké vzdělání či jiné problémy. Taková ghetta jsou v 297 obcích a městech.

Za vznik více než třetiny vyloučených míst v Česku mohou podle analýzy nejčastěji radnice a vlastníci nemovitostí. Tato ghetta vznikla řízeným sestěhováním lidí z jiných čtvrtí či částí obce.

Ve Štětí na Litoměřicku se snaží řešit problémy sami

Jsou lokality, které nečekají na pokyny shora, a snaží se situaci aktivně řešit svépomocí. Příkladem je Štětí na Litoměřicku, kde koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám zaštítila mimo jiné vládní Agentura pro sociální začleňování.

Místostarosta Štětí Miroslav Andrt, který byl hostem Studia 6, uvedl, že přestože u nich je několik velkých podniků, se zaměstnáním řady lidí je zásadní problém: významně se totiž zvedly požadavky na pracovníky. „Lidi, kteří jsou většinou manuálního charakteru a mají problém najít práci, tam místo často nedostanou, protože nezvládnou pravidelně chodit do práce, mají problém s alkoholem. Tito lidé jsou prakticky nezaměstnatelní,“ podotkl Andrt.

Ve Štětí podle něj nezaměstnanost přesahuje 10 procent, přestože v okrese Litoměřice poklesla na 6 procent. „Víme, že pro tyto lidi potřebujeme vymyslet úplně jiný systém práce. Obnovili jsme komunální služby, snažíme se tam přes veřejně prospěšné práce zaměstnat třeba 30 lidí,“ konstatoval Andrt.

Podstatná podle něj je i spolupráce se školami a snaha vytrhnout děti z prostředí nevhodného pro jejich rozvoj. Ve školách nově funguje psycholog, který významně pomohl řešit záškoláctví i další negativní jevy. „Máme otevřený klub pro mládež, kde se děti snaží trávit volný čas jinak než tím, že budou demolovat lavičky ve městě,“ řekl Andrt.

Z kanceláře se problém nevyřeší, nutné je pracovat s lidmi v terénu

Místostarosta přitom zdůraznil, že je nutné za lidmi chodit přímo do terénu a motivovat je, aby svou situaci vůbec začali řešit. „Protože řada z nich se probere teprve ve chvíli, kdy dostanou výpověď z bytu a pátrají, co mají dělat,“ uvedl.

Ve Štětí zůstalo městu po privatizaci ze zhruba 3000 bytů asi 360. Z toho je 80 malometrážních, kde je zvýhodněné nájemné. „Město se snaží lidem pomoci, aby si toto nájemné zaplatili. Problém je ovšem v soukromých objektech, kde se to stalo předmětem byznysu - někteří na tom vydělávají a přetahují nám sem různé lidi z jiných měst,“ popsal Andrt.

Od spolupráce si slibujeme i to, že nám přinese konkrétní nápady z jiných měst, které nás samotné nenapadly.
Marie Blažková
primátorka Děčína

Ve Štětí chtějí část městské ubytovny předělat na byty s tréninkovým bydlením. „Ale tam zatím nemůžeme najít společnou řeč, protože představy ministerstva pro místní rozvoj i vládní Agentury pro sociální začleňování jsou trochu jiné. Oni by chtěli lidi rozstrkat různě po městě. Já si troufám tvrdit, že pokud se lidé naučí žít společně v jednom objektu a proměnit a zlepšit místo, adresu, kde bydlí, tak to je cesta,“ věří místostarosta.

Pode něj ve Štětí funguje také projekt domovníka, který je přímo z komunity, a obnovili i domovní výbory. „Lidé se musí naučit přejímat zodpovědnost za místo, kde žijí, a proměnit celý dům,“ uvedl Andrt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace.
12:33Aktualizovánopřed 1 mminutou

Sucho dopadlo i na řeky. Data ukazují, kde je nejhůř

Stav vody na českých řekách se stále horší, vody v nich ubývá už od června. Situaci by sice mohly dočasně zlepšit bouřky předpovídané na tento týden, ale dlouhodobě to nepomůže, k tomu by byly zapotřebí vydatnější a delší srážky.
před 8 mminutami

Policie po Turkově nehodě vyhodnocuje záznamy z kamer a vyslýchá účastníky

Policisté vyhodnocují kamerové záznamy a vyslýchají účastníky nehody, při níž se v pondělí střetlo auto poslance Filipa Turka (Motoristé) s vozem nemocnice. Podle záznamu nehody, který zveřejnil server Seznam Zprávy, nemocniční vůz při průjezdu křižovatkou houkal. Poslancovo auto vjelo do křižovatky jako jediné a zasáhlo zadní část vozu. Ten se vymrštil do vzduchu a při nekontrolovaném letu minul ve vzdálenosti několika metrů skupinu chodců čekajících na přechodu.
před 34 mminutami

ŽivěSněmovna řeší vládní návrh na zrušení zdražování dálničních známek

Poslanci na mimořádné schůzi projednávají zmrazení cen dálničních známek od ledna příštího roku. Třeba za roční by tak řidiči nadále platili 2570 korun. Pravidelné zdražování kuponů podle inflace a nově otevřených kilometrů dálnic zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Opozice zrušení pravidelné valorizace kritizuje jako populistický krok. Jednání sněmovny místo schvalování zákonů vyplnila dopoledne vystoupení stranických lídrů, kteří se střetli kvůli plnění předvolebních slibů.
05:52Aktualizovánopřed 57 mminutami

Evropští žalobci zahájili trestní řízení kvůli dotacím pro Agrofert, píší SZ

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) zahájil trestní řízení kvůli vyplácení dotací holdingu Agrofert. Reaguje tak na trestní oznámení, jež podali Piráti kvůli údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Žalobci prověřují mimo jiné politiky a úředníky, kteří vyplácení dotací umožňují. Zajímá je také, proč Česko nevymáhá po holdingu dotace z minulosti, píše server Seznam Zprávy (SZ). Babiš vložil v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust a střet zájmů tím má za vyřešený.
08:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPrezident se má přizpůsobit vládě, tvrdí David. Jurečka volá po slušnosti Babiše

Neshody mezi vládou a prezidentem trvají. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu hlavy státu Petra Pavla k obnovení koordinačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů. „Babiš po zkušenostech a neustálé kritice vlády nemá zájem s takovým prezidentem spolupracovat. Já tomu rozumím. Prezident by se měl dle ústavy přizpůsobit vládě, ne naopak. Prezident vyvolává nevhodné konflikty,“ tvrdí europoslanec Ivan David (SPD). „V demokracii politik ctí ústavní rámec a zvyklosti. Pokud je premiér osloven prezidentem, je minimální slušnost alespoň odpovědět. Babišovo chování je mimo rámec. Snaží se privatizovat tuto zemi a hodit do koše všechny ústavní principy,“ míní předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka. Téma také probrali politolog Petr Jüptner a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
před 7 hhodinami

VideoV Dyji klesla koncentrace kyslíku na nulu, uhynulo již zhruba sto kilogramů ryb

V řece Dyji pod vodní nádrží Nové Mlýny v noci na pondělí znovu klesla koncentrace kyslíku na nulu. Podle rybářů zatím uhynulo zhruba sto kilogramů ryb. Vodohospodáři vytvářejí rybám únikové cesty a hasiči provzdušňují vodu nad jezem v Břeclavi, kde je situace nejhorší. Včasný zásah masivní úhyn prozatím odvrátil, vyhráno ale ještě není. „Vodní elektrárny jsou vypnuté, manipulace probíhají, takže umožňujeme rybám, aby unikaly dál po toku, případně proti vodě, kde kyslík mají,“ uvedla technicko-provozní ředitelka Povodí Moravy Marie Kutílková. Masa sinic se po řece šíří už několik dní od Novomlýnských nádrží dál na jih. Problém není jen v hlavním korytu řeky, ale i v těch vedlejších. Mrtvé ryby plavou například v Zámecké Dyji. Riziko podle vodohospodářů potrvá celé prázdniny.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.