Počet chudinských domů a čtvrtí v Česku se od roku 2006 zdvojnásobil

Města a obce dostanou od vlády návod, jak mají postupovat při řešení problémů v takzvaných sociálně vyloučených lokalitách a jaké k tomu mohou využít nástroje. Týkají se vzdělávání, zaměstnanosti, sociálních služeb či prevence kriminality. Po jednání se starosty míst, kde ghetta jsou, to řekli premiér Bohuslav Sobotka a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (oba ČSSD).

Podle premiéra dostanou obce kuchařku, díky které získají přehled o všech dotačních programech. Na zpracování návodu se podílela ministerstva školství, práce, pro místní rozvoj, vnitra a ministr pro lidská práva.

Bohuslav Sobotka uvedl, že výsledkem je „nabídka koordinovaného řešení“, a to ve vzdělávání, zaměstnanosti, sociálních službách a v prevenci kriminality.

10 miliard pro 70 českých měst

Vládní agentura pro sociální začleňování chystá projekt, do kterého se má zapojit sedm desítek měst. Z evropských fondů by na své projekty mohly podle Dienstbiera získat až deset miliard korun. Další peníze by mohly přitéct do měst, která zvolí vlastní cestu a budou chtít řešit potíže sama bez agentury, dodal ministr.

  • Brno – 8000 obyvatel
  • Ostrava – 7800 obyvatel
  • Ústí nad Labem – 7400 obyvatel
  • Praha – 7000 obyvatel
  • Litvínov – 6000 obyvatel
  • Most – 5400 obyvatel
  • Zdroj: GAC, s. r. o.

Premiér řekl, že se starosty mluvil mimo jiné o vzniku nového dotačního programu, z něhož by radnice mohly získat peníze na bourání vybydlených objektů. U něj počítá ministerstvo pro místní rozvoj s částkou přibližně 100 milionů na příští rok. Čerpání však bude mít tvrdá pravidla. Obce musí totiž slíbit i to, že místo toho vybudují na místě třeba hřiště nebo jinou prospěšnou věc. Pozemek pak bude 20-50 let neprodejný.

Do poloviny příštího roku by měl vzniknout zákon o sociálním bydlení a chystá se také norma, která by měla stanovit pravidla sociálního podnikání.

Analýza pro ministerstvo práce ukázala, že chudinských domů, ulic a čtvrtí v Česku přibývá. Jejich počet se od roku 2006 zdvojnásobil a nyní jich je přes 600. Žije v nich až 115 tisíc lidí, před devíti lety to bylo 80 tisíc.

3 minuty
Události: V Česku přibývá sociálně vyloučených lokalit
Zdroj: ČT24

Za vyloučenou lokalitu autoři analýzy považují místo, kde žije aspoň 20 lidí v tísni. Jsou odkázáni na dávky, jsou bez práce, mají dluhy, nízké vzdělání či jiné problémy. Taková ghetta jsou v 297 obcích a městech.

Za vznik více než třetiny vyloučených míst v Česku mohou podle analýzy nejčastěji radnice a vlastníci nemovitostí. Tato ghetta vznikla řízeným sestěhováním lidí z jiných čtvrtí či částí obce.

Ve Štětí na Litoměřicku se snaží řešit problémy sami

Jsou lokality, které nečekají na pokyny shora, a snaží se situaci aktivně řešit svépomocí. Příkladem je Štětí na Litoměřicku, kde koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám zaštítila mimo jiné vládní Agentura pro sociální začleňování.

Místostarosta Štětí Miroslav Andrt, který byl hostem Studia 6, uvedl, že přestože u nich je několik velkých podniků, se zaměstnáním řady lidí je zásadní problém: významně se totiž zvedly požadavky na pracovníky. „Lidi, kteří jsou většinou manuálního charakteru a mají problém najít práci, tam místo často nedostanou, protože nezvládnou pravidelně chodit do práce, mají problém s alkoholem. Tito lidé jsou prakticky nezaměstnatelní,“ podotkl Andrt.

Ve Štětí podle něj nezaměstnanost přesahuje 10 procent, přestože v okrese Litoměřice poklesla na 6 procent. „Víme, že pro tyto lidi potřebujeme vymyslet úplně jiný systém práce. Obnovili jsme komunální služby, snažíme se tam přes veřejně prospěšné práce zaměstnat třeba 30 lidí,“ konstatoval Andrt.

Podstatná podle něj je i spolupráce se školami a snaha vytrhnout děti z prostředí nevhodného pro jejich rozvoj. Ve školách nově funguje psycholog, který významně pomohl řešit záškoláctví i další negativní jevy. „Máme otevřený klub pro mládež, kde se děti snaží trávit volný čas jinak než tím, že budou demolovat lavičky ve městě,“ řekl Andrt.

Z kanceláře se problém nevyřeší, nutné je pracovat s lidmi v terénu

Místostarosta přitom zdůraznil, že je nutné za lidmi chodit přímo do terénu a motivovat je, aby svou situaci vůbec začali řešit. „Protože řada z nich se probere teprve ve chvíli, kdy dostanou výpověď z bytu a pátrají, co mají dělat,“ uvedl.

Ve Štětí zůstalo městu po privatizaci ze zhruba 3000 bytů asi 360. Z toho je 80 malometrážních, kde je zvýhodněné nájemné. „Město se snaží lidem pomoci, aby si toto nájemné zaplatili. Problém je ovšem v soukromých objektech, kde se to stalo předmětem byznysu - někteří na tom vydělávají a přetahují nám sem různé lidi z jiných měst,“ popsal Andrt.

Od spolupráce si slibujeme i to, že nám přinese konkrétní nápady z jiných měst, které nás samotné nenapadly.
Marie Blažková
primátorka Děčína

Ve Štětí chtějí část městské ubytovny předělat na byty s tréninkovým bydlením. „Ale tam zatím nemůžeme najít společnou řeč, protože představy ministerstva pro místní rozvoj i vládní Agentury pro sociální začleňování jsou trochu jiné. Oni by chtěli lidi rozstrkat různě po městě. Já si troufám tvrdit, že pokud se lidé naučí žít společně v jednom objektu a proměnit a zlepšit místo, adresu, kde bydlí, tak to je cesta,“ věří místostarosta.

Pode něj ve Štětí funguje také projekt domovníka, který je přímo z komunity, a obnovili i domovní výbory. „Lidé se musí naučit přejímat zodpovědnost za místo, kde žijí, a proměnit celý dům,“ uvedl Andrt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Slunečné a mrazivé počasí vystřídá zatažené nebe se sněžením

V Česku bude až do čtvrtka většinou slunečno, noci budou mrazivé, teploty přes den budou kolem nuly. Hlavně na Českomoravské vrchovině meteorologové očekávají větrno. Od pátku se nebe zatáhne, mrazy se zmírní a o víkendu může sněžit. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 9 mminutami

Nemocnice kvůli stárnutí populace zvyšují kapacity dlouhodobé péče

České nemocnice ruší kvůli stárnutí populace akutní lůžka a místo toho zvyšují kapacity následné a dlouhodobé péče. Trend podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Česku vloni přibylo zhruba šest set lůžek určených k doléčení, rehabilitaci nebo dožití. Dalších čtyři sta pojišťovna nasmlouvala. Současně zrušila téměř dva tisíce nevyužívaných míst pro pacienty s akutními problémy.
před 2 hhodinami

Vláda probere změny ve správní radě VZP či zálohy na PET lahve

Vláda v pondělí probere návrh bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na zavedení zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Debatovat bude také o obměně správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), podle zveřejněného programu se bude zabývat také například zákonem o ekodesignu výrobků, který má zajistit, že výrobky nabízené na českém trhu budou v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí. Před vládním jednáním zasedne jako obvykle koaliční rada.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 11 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 11 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 11 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 12 hhodinami
Načítání...