Praha - Češky Antonie Chrástecká a Hana Humpálová, unesené v roce 2013 v Pákistánu, jsou zpátky doma. Ozbrojenci zřejmě přímo z Al-Káidy je propustili po dvou letech. Turecká zpravodajská agentura Anadolu dnes uvedla, že ženy v pátek překročily turecké hranice. Na vyjednávání o jejich propuštění se prý dva měsíce podílela turecká charitativní organizace IHH. Informaci o propuštění dvou Češek potvrdil premiér Bohuslav Sobotka s tím, že obě ženy už jsou v České republice. Podle posledních informací jsou v nemocnici v Praze.
Po dvou letech vidíme usmívající se lidi, říkají Hanka a Antonie
Obě sedmadvacetileté ženy jsou v pořádku, na prvních fotografiích zveřejněných tureckými médii vypadají unaveně a pohuble, ale stojí na nohou a nezdá se, že by byly zraněné. „Pořád nemůžu uvěřit tomu, že jsem tady. Dokonce i teď se bojím, že je to jen sen,“ citovala agentura Anadolu Chrásteckou. „Bylo to velice těžké. Poprvé v životě jsme viděly zbraně a ozbrojené muže. Doteď nevíme, proč nás unesli. Střílelo se tam a vybuchovaly tam bomby. Ale časem jsme si na to zvykly,“ popsala dvouleté věznění Humpálová.
Před odletem do Prahy daly dívky rozhovor turecké tiskové agentuře:
První rozhovor s Hanou a Antonií po propuštění (zdroj: ČT24)
- "Měly jsme víc než dost času na přemýšlení. Myslely jsme na naše rodiny a udržovaly jsme si naději na to, že jednoho dne budeme zachráněny. Poprvé po dvou letech jsme viděly usmívající se lidi kolem nás," popisuje pocity po osvobození Hana Humpálová.
„Jsem velmi rád, že mohu potvrdit, že se dnes ráno vrátily zpět do České republiky Hana Humpalová a Antonie Chrástecká, děvčata unesená před dvěma lety v Pákistánu. Za to, že jsou zpátky se svými rodinami vděčí humanitární akci realizované tureckou neziskovou organizací IHH. Dovoluji si jménem rodin požádat média o respektování jejich soukromí a sám za sebe oběma děvčatům přeji pokud možno rychlé zotavení a návrat do běžného klidného života,“ potvrdil informaci o propuštění premiér Sobotka.
Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek rovněž potvrdil, že už jsou obě dívky s rodinami, ale žádné další informace o průběhu vyjednávání prozradit nechtěl. Mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová řekla, že česká diplomacie zná cestu a způsob, jakým se unesené Češky dostaly domů, nechce ho ale zatím komentovat. Je velmi pravděpodobné, že s dívkami byli uvězněni i další rukojmí a zpravodajské služby je případnými informace o propuštění Češek nechtějí ohrozit. Hana a Antonie se podle Zaorálka naposledy nacházely na irácko-tureckých hranicích a k jejich propuštění došlo teprve před několika hodinami.
Ministr vnitra Milan Chovanec ale naznačil, že Česko za dívky nezaplatilo. „Český stát nevyjednává s teroristy a neplatí výkupné,“ prohlásil.
Deník Millyet napsal, že zástupci IHH dokázali kontaktovat ozbrojenou skupinu, která dívky držela. Ve vyjednávání hrál prý velkou roli i zdravotní stav žen, který vyžadoval nasazení léků. Nakonec se obě podařilo dostat do východoturecké provincie Van, odkud podle deníku Hürriyet odletěly zvláštním letadlem do České republiky.
Vyjednávání o propuštění s únosci vedl zástupce IHH Izzet Şahin. Podle něj jeho organizaci kontaktovaly přímo rodiny unesených žen před dvěma měsíci poté, co prý vyčerpaly všechny ostatní možnosti. „Využili jsme všechny prostředky, které jsme měli k dispozici, abychom je dostali zpět. Dnes jsme je bezpečně předali jejich rodinám,“ uvedl Şahin.
„Kolik lidí a kolik organizací do toho bylo zapojeno, to se asi nikdy úplně nedozvíme, ale podstatné je, že to úsilí korunovala turecká charitativní organizace, které se podařilo převézt dívky na území Turecka,“ říká Andor Šándor, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR.
ČTĚTE: „Hanka a Tonča“ doma. Pozor na traumata, říkají psychologové
Kromě tureckých médií o osvobození Češek informovala řada světových tiskových agentur a dalších významných médií. Případy unesených cizinců jsou obecně velice sledované a propuštění po tak dlouhé době v zajetí je vždy velkou událostí.
GALERIE
videogallery_520182
IHH funguje od roku 1992
„IHH je známá tím, že má na mnoha místech kontakty právě s těmi extrémistickými a radikálními kruhy. V opačném případě by zkrátka nebyla schopná poskytovat pomoc v takto odlehlých a velmi nebezpečných zónách. Je to také organizace, která zastává poněkud radikálnější názor na řadu politických sporů, než bývá zvykem v Evropě. Například IHH stála za zorganizováním velké humanitární a částečně provokativní flotily, která v roce 2010 měla prorazit izraelskou blokádu směrem do Gazy, která nakonec skončila střetem s izraelským námořnictvem,“ říká blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.
Dvě 24leté české turistky byly uneseny v jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán 13. března 2013. Ženy cestovaly z Íránu do Indie. Postupně se objevily dva videozáznamy s unesenými: první v červnu a druhý v říjnu. Na dřívějších záběrech pořízených údajně v polovině dubna Češky tvrdily, že jsou zdravé, ale že jejich životy jsou ohroženy. Druhý videozáznam vznikl údajně v srpnu a působí více skličujícím dojmem - dívky mluví o zhoršujícím se zdravotním stavu, špatném přístupu k jídlu a vodě, a dokonce i o tom, jak si přejí být pohřbeny.
Antonie Chrástecká, narozená v říjnu 1988, pochází z Kladenska a získala dva bakalářské tituly za práce věnované terapii závislých osob a coming-outu u dětí. Podle webu věnovaného oběma dívkám Chrástecká pracovala mimo jiné na Lince bezpečí, která se zaměřuje na pomoc ohroženým dětem, nebo v Dobrovolnickém centru Kladno.
Hana Humpálová, narozená v listopadu 1988, se ve své bakalářské práci věnovala sociálním dovednostem odsouzených mužů, chtěla se stát vězeňskou psycholožkou. Při studiu pracovala dívka původem z Písku v zařízeních zaměřených na pomoc lidem s různými handicapy - v Café Na půl cesty či kavárně Vesmírna, kde pomáhala lidem s mentálním postižením.
Obě dívky studovaly před únosem na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.
Česká diplomacie byla v případě únosu v poskytování informací zdrženlivá. V polovině října 2013 prezident Miloš Zeman ale potvrdil, že jednání stále probíhají. Nový velvyslanec Pákistánu v ČR Tadžammul Altáf loni v lednu v rozhovoru s ČTK sdělil, že Pákistán případ nadále řeší na všech úrovních včetně prezidentů a že si vyměňuje s českými úřady informace.
O tom, že se situace zřejmě mění, nasvědčovala už čtvrteční prezidentova slova při návštěvě Libereckého kraje, kdy řekl, že situace obou unesených Češek je o něco optimističtější.
ČTĚTE: Tajné služby mlčí. Chovanec ale vyloučil výkupné
13. března 2013 - Dvě Češky (Antonie Chrástecká a Hana Humpálová) byly uneseny neznámými ozbrojenci v jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán, kam přijely z Íránu jako turistky a chtěly pokračovat do Indie. Skupina osmi až deseti ozbrojenců mikrobus zastavila nedaleko obce Nok Kundí v okresu Čaghí asi 120 kilometrů od hranic s Íránem; odvezli i policistu, jenž ženy doprovázel; jeho ale posléze vysadili.
15. března 2013 - České ministerstvo zahraničí oznámilo, že zřídilo k únosu krizový štáb a že též Pákistán má k incidentu krizovou skupinu na ministerstvu vnitra. Na podporu unesených žen vznikla na sociální síti Facebook stránka "Hanka a Tonča domů", kde lidé jejich blízkým nabízeli pomoc.
18. března 2013 - Prezident Miloš Zeman jednal o případu s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem a napsal tehdejšímu prezidentovi Pákistánu Ásifu Alímu Zardárímu osobní dopis; dopisy napsal i rodinám unesených dívek.
20. března 2013 - Do Islámábádu odcestoval náměstek ministra zahraničí Vladimír Galuška, který jel předat osobní dopis prezidenta Zemana pro pákistánskou hlavu státu a setkat se se zástupci místních úřadů. Zardárí později Zemanovi odpověděl, že pověřil tajnou službu, aby záležitost prošetřovala a odepsal také rodinám obou dívek.
26. června 2013 - Na sociální síti Facebook se objevilo video s unesenými Češkami, pořízené údajně v polovině dubna. Ženy se na něm přimlouvaly za propuštění pákistánské neuroložky Áfíi Siddíkíové, odsouzené v USA za útok na americké agenty a vojáky. Češky na videu tvrdily, že jsou zdravé, ale jejich životy jsou ohroženy.
16. října 2013 - Prezident Zeman na besedě v Kolíně v odpovědi studentovi prohlásil, že unesené Češky se pohybují mezi Pákistánem a Afghánistánem a ČR vyjednává o jejich propuštění.
30. října 2013 - Na Facebooku se objevilo video, pořízené 23. srpna, na němž obě ženy prosí českou vládu o pomoc a stěžují si, že jsou ve špatném zdravotním stavu a hovoří o špatném přístupu k jídlu a vodě, a dokonce i o tom, jak si přejí být pohřbeny.
14. ledna 2014 - Nový velvyslanec Pákistánu v ČR Tadžammul Altáf sdělil v rozhovoru s ČTK, že Pákistán případ nadále řeší na všech úrovních včetně prezidentů a že si vyměňuje s českými úřady informace. Uvedl, že zatím není známo, kde se dívky vyskytují.
13. března 2014 - Rodiny unesených Češek ve společném prohlášení sdělily ČTK, že děkují všem, kteří se v případu angažují a že věří v brzké nalezení obou.
3. března 2015 - Pákistánský server dawn.com uvedl, že Pákistán požádá Afghánistán o pomoc při pátrání po dvou unesených Češkách. List The Express Tribune citoval ředitele pákistánského Národního úřadu pro krizové situace (NCMC) Saúda Azíze, že existuje silné podezření, že únosci schovávají tyto dvě ženy v Afghánistánu. Azíz též uvedl, že únosci nepožadovali výkupné.
11. března 2015 - Prezident Zeman v rozhovoru s ČTK uvedl, že v případu dvou unesených Češek bombarduje pákistánského velvyslance a pákistánskému prezidentovi prý v této záležitosti poslal už několik dopisů.