Intimní život českých školáků se přesouvá na internet, kde nad nimi rodiče nemají dohled. Vyplývá to z dat výzkumu, kterého se účastnilo přes čtyřicet tisíc dětí od třinácti do sedmnácti let. Studie Safer Internet Centrum ČR, vyhotovená ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci, se zabývala sdílením lechtivých fotografií i seznamováním s cizími lidmi.
Zakladatelka projektu Malý průvodce pomáhajícího s rodičovstvím Kamila Broulíková má se svou dcerou nastavená pravidla pro digitální bezpečnost. Dcera, momentálně na prvním stupni základní školy, má telefon už od první třídy, na internetu smí trávit maximálně hodinu denně a své digitální aktivity s matkou otevřeně sdílí. „Sociální sítě vůbec nemáme (...), ale i tak je to něco, o čem se bavíme,“ doplňuje Broulíková.
Dcera Kamily Broulíkové nezveřejňuje své fotky ani videa. V tom je ale spíš výjimkou. České děti běžně zveřejňují své jméno, e-mail či fotografie, někdy sdílejí i telefonní číslo nebo adresu. Rizikově se často chovají i rodiče, když dětem vytvářejí digitální stopu už od narození. Není pak těžké zjistit, kde dítě bydlí nebo kam chodí na kroužky.
Asi pětina školáků posílá po internetu obnažené nebo nahé fotografie často zvané anglickým výrazem „nudes“, zjistila rovněž studie. Ty jsou pak snadno zneužitelné buď přímo adresátem, nebo někým dalším, komu je adresát může bez souhlasu dítěte poskytnout. Někdy se takové fotografie stávají předmětem vydírání, kdy pachatel typicky vyhrožuje jejich zveřejněním.
Zneužít lze i fotky od moře
Ředitel prevence kriminality ministerstva vnitra Michal Barbořík varuje i před sdílením obsahu, který není zamýšlen jako erotický, ale přesto může být zneužitelný. „Zároveň upozorňujeme i rodiče, prarodiče, kteří často dávají na internet fotky svých dětí, vnoučat (...), když se dítě koupe u moře, u bazénu, (...) ale pro někoho to nejsou jenom roztomilé materiály,“ vysvětluje Barbořík.
Tyto fotografie mohou skončit na serverech s dětskou pornografií, které analytička STOPonline.cz Kateřina Vokrouhlíková pomáhá vypínat. „Já to dělám už deset let a s jednou takovou holčičkou, kterou vyfotili její rodiče na zahradě, se potkávám už těch deset let na různých serverech,“ uvádí Vokrouhlíková příklad ze své praxe.
Deset procent dětí ze zkoumaného vzorku je taky ochotno vyrazit na schůzku s neznámým člověkem. V šesti procentech případů ale nakonec přijde někdo jiný, než koho dítě původně očekávalo.
„Ono se to zdá jenom šest procent, ale když si to vezmeme, tak jsou to tisíce a tisíce dětí, a i kdyby to bylo jen jedno dítě, tak mu hrozí nebezpečí,“ upozorňuje výzkumník z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Dominik Voráč.
Rodiče by měli s dětmi víc mluvit
Češi se svými dětmi o sexu příliš nemluví. Informace se tak dozvídají od kamarádů nebo z internetu. Podle vedoucí oddělení prevence Policejního prezidia ČR Zuzany Pidrmanové by se to mělo změnit.
„Byli bychom rádi, aby rodiče s dětmi večer po škole, u večeře otevírali tahle témata, aby se jich ptali, co třeba jim spolužáci posílají, co sdílejí na svých platformách, mezi kamarády. Aby také nespoléhali na to, že když dítě sedí u sebe v pokojíčku, že se mu nemůže nic hrozného stát,“ apeluje Pidrmanová. Právě v dětském pokoji tráví dítě drtivou většinu času, kdy je on-line.
